„Plavání je nezbytnou kompetencí každého dítěte, jehož důležitost má i bezpečnostní hledisko. Nicméně se domnívám, že přidávat školám další povinnost, při jejichž nesplnění budou školy sankcionovány, je cesta špatným směrem. Byl bych rád, kdyby naše ministerstvo důvěřovalo svým ředitelům a nechalo to na jejich rozhodnutí, protože někdy to někde prostě nejde," konstatuje ředitel Základní školy (ZŠ) a Mateřské školy v Novém Veselí Tomáš Augustýn.

Tamní základní školu v tomto školním roce navštěvuje 213 dětí. Jak podotkl dále Augustýn, na plavání jezdí učitelé každý rok se žáky 3. a 4. ročníku do Jihlavy, a to i bez nařízení shora. „Jsme velmi spokojeni s kvalitou výuky a přístupem, a proto preferujeme právě Plaveckou školu Jihlava. I když máme blíže jinam," vysvětlil ředitel s tím, že samotnou výuku a část dopravy hradí škola. Na druhou část dopravy přispívá Sdružení rodičů a přátel dětí.

Na tom, že je výuka plavání pro děti důležitá a potřebná, se shoduje i ředitelka ZŠ Netín Gabiela Holá. Jednotřídku s pěti ročníky navštěvuje letos 17 žáků. „Pokud by měla být výuka plavání stanovena jako povinná součást vzdělávacího programu, určitě je nutné předem vyřešit všechny možné překážky," míní Holá. I žáci z netínské školy budou dojíždět na plavání, byli zařazeni do poslední etapy výuky v tomto školním roce. Podle slov Holé mají rodiče zájem o tom, aby jejich děti uměly plavat, a proto jsou ochotni na tuto výuku finančně přispívat.

S chystanou novinkou se nic nemění pro žáky ZŠ Lhotky u Velkého Meziříčí. Tito jezdí do bazénu do Třebíče každoročně. „Dostupnost je bez problémů, bazén i výuka má dobrou úroveň a problémy nejsou ani se zajištěním doprovodu," sdělila ředitelka Eva Součková. Rodiče dětí, ZŠ Lhotky má 35 žáků, hradí polovinu nákladů na dopravu, což činí 300 korun na dítě. Druhá polovina jde na vrub zřizovatele.

Snahy ministerstva ohledně plaveckého výcviku pro žáky základních škol vítá ředitel ZŠ T.G. Masaryka v Bystřici nad Pernštejnem Jaroslav Sláma. Podle něho je v dnešní době každá pohybová aktivita pro děti přínosem. „Toto snažení podporujeme v rámci možností školy. Ty jsou dány především dostupností bazénu, cenou, ochotou zřizovatele podílet se na nákladech a personálními možnostmi, což způsobuje problémy u početnějších tříd či skupin," míní Sláma. Za žáky 3. a 4. ročníku nyní základka zaplatí při deseti lekcích plavání v jednom roce přes 160 tisíc korun. „Výhodou je, že nemusíme hradit dopravu, v Bystřici máme bazén v sousedství školy," doplnil ředitel. Škola dále nabízí prvňákům a druhákům dobrovolnou výuku plaváním ve stejném rozsahu, ovšem náklady již neplatí škola, ale rodiče s možností spolupráce se svými zdravotními pojišťovnami.

Podle České školní inspekce základní školy na Vysočině, tedy i na Žďársku, organizují výuku plavání v rámci tělesné výchovy méně často než školy některých jiných krajů. Jak vyplývá z poskytnutých informací vztažených ke čtvrtině základních škol, plavání v okrese nezabezpečuje 10,5 procenta škol, v rozsahu méně než 20 vyučovacích hodin v jednom ročníku pak 15,8 procenta škol. „Je to zřejmě způsobeno specifickou strukturou osídlení kraje, a z toho vyplývajícího velkého počtu neúplných a malotřídních škol," vyjádřil se Ondřej Andrys, náměstek ústředního školního inspektora.

Plavecká výuka žáků základních škol je v Česku organizována od konce 60. let. Záměrem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) je zavedení povinné výuky plavání do hodin tělesné výchovy. Z důvodu zajištění efektivity výuky doporučuje její zařazení do dvou po sobě jdoucích ročníků 1. stupně ZŠ v minimálním rozsahu 20 vyučovacích hodin v jednom ročníku. Vše je nyní ve stadiu návrhu, není zatím legislativně ukotveno. „V současnosti připravuje MŠMT rozvojový program Podpora výuky plavání v základních školách, a to včetně možnosti jeho financování, se kterým by byly spojeny i náklady na dopravu. V tuto chvíli je pro rok 2017 na podporu plavání vyčleněno přes 52 milionů korun," uvedla kancelář ministryně MŠMT Kateřiny Valachové.