Jedním z prvních vozíčkářů, který si novou stezku vyzkoušel, byl Zbyněk Loskot z Hněvkovic, místní části Humpolce. „V podmínkách Vysočiny je to poměrně odvážný projekt, ale velmi dobrý a plně ho podporuji. Moc bezbariérových tras v republice nemáme,“ svěřil se.

Turistická trasa pro vozíčkáře

- nachází se v Humpolci
- je dlouhá 3 kilometry
- lidé musí počítat s převýšením 72 metrů
- začíná u restaurace Saloon Zlatá podkova u jezdeckého závodiště v Humpolci
- vede mezi rybníky Dusilovským a Dvorákem až k židovskému hřbitovu
- zhruba v polovině je odpočívadlo
- na startu je několik parkovacích míst, bezbariérová restaurace a WC

Našel si už i oblíbená místa. „Mám rád část stezky v parku. Nejvíce se mi ale líbí sjezd dolů kolem školního statku - pasou se tam koně, je tam pěkný výhled… Jen je tam poměrně prudký kopec, takže je lepší mít s sebou asistenta,“ podotkl Loskot.

Stezka má červenou značku, která značí středně náročnou trasu. „Jsme na Vysočině, takže musíme s nějakými kopci počítat. Je dobré s sebou mít doprovod,“ informovala Marie Vincencová z Klubu českých turistů, která s nápadem na stezku přišla.

To potvrzuje i sám osmačtyřicetiletý vozíčkář. „Většinu stezky si bez problémů projedu sám, ale v některých místech bych to bez asistence nezvládl. I pro lidi se slabším postižením, mezi které patřím také já, je to dost náročné,“ přiznal Loskot.

Jinak si ale okruh chválí. „Pokud by se časem vyladilo pár detailů, třeba některé až moc přírodní terény, tak to bude skvělé. Sám se sem určitě plánuji vrátit a podívat se na panorama Humpolce. Ale až na jaře, protože mám rád teplé počasí,“ řekl Loskot.

„Humpolec rozhodně stojí za návštěvu a konečně může přilákat i vozíčkáře. A to nejen díky stezce. Celkově se město, co se týče bariér, velice zlepšilo. Například sjezdy v rekonstruovaných křižovatkách jsou dokonce lepší než v Brně a je tady vidět opravdu velký kus práce,“ ocenil Loskot.

Vysočinská turistická trasa pro vozíčkáře vznikala tři roky. „V našem kraji není úplně jednoduché vybrat vhodné místo. Navíc je u takových tras důležité, aby to byl okruh. Původně jsme jednali o Chotěbořsku, ale to padlo právě kvůli tomu okruhu,“ zavzpomínala Vincencová.

Od svého nápadu se ale nenechala odradit ani na minutu. „Bohužel se nám zvyšuje počet členů na invalidním vozíku. Ještě v době, kdy jsem dělala předsedkyni Klubu českých turistů v Kraji Vysočina, jsem se zařekla, že než odejdu, bude tady trasa přístupná i pro ně,“ prozradila Vincencová.

Nakonec právě místo jejího bydliště rozhodlo, že stezku udělají v Humpolci. „Jsem z Hněvkovic, takže jsem měla jasno. Původně jsem si myslela, že dojedeme až přímo na Orlík, ale to nebylo možné. Nakonec tedy stezka vede kolem rybníků, různými alejemi a kolem židovského hřbitova,“ popsala Vincencová.

Není však vyloženě jen pro vozíčkáře. Využívat ji mohou například i rodiče s kočárky. „Velkou výhodu vidím v tom, že je v klidné zóně. Nemám tak problém malého uspat a navíc si mohu užít okolní přírodu,“ komentovala Lenka Horká z Humpolce.

V budoucnu by humpolecká stezka nemusela zůstat jedinou v kraji. „Například ve Žďáře nad Sázavou kolem rybníku u zámku by to vůbec nebylo špatné. Je tam rovinka a jezdilo by se tam parádně. Myslím, že by se dala vybrat i trasa v okolí Telče. Jsem přesvědčená, že po vzoru nás to teď začnou podporovat i další města,“ dodala s úsměvem Vincencová.