Je půl sedmé večer. Před budovou hygieniků na třebíčské Bráfově ulici není zatím ani noha. Přitom jsme si představovali, že už tu bude stát kordon policistů, kteří budou hygieniky doprovázet. Tyto naše představy bortí drobná usměvavá paní, která vychází z budovy. „Ano, přišla jsem na kontrolu, ještě počkáme na kolegyni a půjdeme do kina,“ říká Hana.

Tak vida, první indicie prozrazena. Zatímco prve jsme tipovali, že se vypravíme na blízký hokejový zápas nebo koncert jedné slovenské zpěvačky, naše kroky zamíří do kina Pasáž. Na jaký film, to ale neví ani Hana, prý nám to řekne její kolegyně. „A hele, támhle zrovna jde,“ ukazuje Hana na druhou stranu ulice.

Číslo nakažených narůstá každým dnem. Za poslední sedm dní v kraji bylo 1 522 nemocných. Nejvíc případů má jihlavský okres. V karanténě je také víc škol a tříd.
Nemocných na Vysočině přibývá: podívejte se, jak je na tom Třebíčsko

Ať koukáme, jak koukáme, kolegyni nevidíme – přes silnici přechází jen nějaká dívka s copánky a v kšiltovce, která takto zdálky vypadá maximálně na dvacet let. „Dobrý večer, já jsem Jana,“ zdraví nás.

Trochu překvapeně na ni hledíme. To, že je hygienička? Většina lidí si pod tímto označením představí stokilovou metrbabu s knírkem, ale rozhodně ne usměvavou mladou ženu, která vypadá na to, že zrovna odmaturovala. „Já tenhle outfit zvolila schválně. Jdeme totiž kontrolovat lidi na film Eternals, tak abychom mezi tamní osazenstvo zapadli,“ vysvětluje, a protože vidí, jak tápeme, dodává, že tento snímek patří mezi takzvané marvelovky. Tedy Marvel Comics, hit většiny náctileté mládeže.

Revizorka-punkerka

Chvíli na to Jana vypráví, že ani nebydlí na třebíčském okrese a ani nepochází z Vysočiny. Přistěhovala se sem ze města X. Čtenáři, kteří mají hodně dobrou paměť, si možná vzpomenou na článek zhruba před dvaceti lety, který informoval o tom, že právě ve městě X v MHD v 90. létech pracovala revizorka-punkerka se zeleným čírem. Dotyčná mívala z revizorů největší úspěšnost – prostě z toho důvodu, že měla tak dokonalé mimikry. Město X je tedy zřejmě líhní podobných utajených profesí a člověka maně napadne, kolik odsud pochází agentů tajných služeb.

Před pokladnou kina Pasáž nás Jana upozorňuje, že si také musíme koupit vstupenky. „Já už si ji koupila přes internet. Vy a Hana pak půjdete normálně se mnou nahoru, necháte si vstupenky zkontrolovat a také si necháte zkontrolovat certifikát o očkování nebo antigenní test. Prostě jako běžní návštěvníci,“ dodává.

Na letecké základně v Náměšti nad Oslavou dostali prostor dravci a sokolníci z tamější jednotky. Probíhaly tam totiž vojenské zkoušky dravců.
Na letišti v Náměšti zkoušeli dravce, obstáli perfektně. Podívejte se

Samozřejmě chceme vědět, jak se máme chovat, když uvaděčka něco z toho opomene. „Nedáte nic najevo. Zůstaneme v bufetu kina, budeme sledovat, co se děje, a totožnost odhalíme až těsně před představením,“ vysvětluje.

Řídíme se jejími pokyny a posléze ukazujeme uvaděčce vše potřebné. Kontroly jsou důkladné, takže v tomto případě hygienikům pšenka nepokvete. Pak zůstáváme ve foyer, kde je i bufet. Zde řešíme, jak pořizovat fotografie – návštěvníci ani personál kina logicky nesmějí vidět, že je fotíme. Nakonec kupujeme pití a velkou krabičku s popcornem, to rozestavujeme po barovém stolku a mezi to umísťujeme malý foťáček. Fotky děláme popaměti, jen mačkáme spoušť. Tímto se čtenářům omlouváme za kvalitu některých fotografií.

Ve foyer jsme zpočátku sami, postupně ale přicházejí návštěvníci. Kdyby nebylo Jany, její kšiltovky a copánků, tak mezi nimi nejprve vypadáme jako bílé vrány – všichni do jednoho jsou to adolescenti mladší dvaceti let. Naštěstí se ale posléze objevují i lidé našeho věku.

Nenuceně konverzujeme, pojídáme popcorn a dámy nenápadně sledují okolí. Všichni ale nařízená opatření dodržují. Asi tři lidé mají respirátor pod nosem, to ale zřejmě není až takový prohřešek.

Sundaný respirátor

Blíží se půl osmá, začátek představení. Jana rozhoduje, že je čas prozradit totožnost, a proto schází do pokladny, ukazuje průkaz a žádá si informace, kolik přišlo na představení lidí. „Devadesát,“ odpovídá pokladní, kterou náhlé zjevení hygieničky nijak nevyvádí z míry. Nediví se ani uvaděčka a paní v bufetu, prý už jsou na kontroly docela zvyklé.

Zdá se, že celý „zátah“ tentokrát proběhne zcela hladce, což je z novinářského hlediska tak trochu škoda. Nakonec ale o dramatičtější chvíle nepřijdeme. Před vstupem do sálu stojí asi dvacetiletý mladík, jenž asi čeká na své kamarády. Když je spatří, náhle si sundává respirátor a strká si jej do kapsy – což nasvědčuje tomu, že v sálu už jej používat nehodlá. Jana, která už nemusí skrývat totožnost, protože o ní personál ví, k němu hned přibíhá a s průkazkou v ruce ho žádá, aby si laskavě zase zakryl ústa i nos. Mládenec na ni trochu překvapeně hledí, ale bez řečí její příkaz vyplní.

Součástí hotelu byl už dříve bowling. Ten nyní opět ožije, provozovatel obnovuje místní bowlingovou ligu a na Vánoce uspořádá bowlingový turnaj.
Hotel Opera v Jaroměřicích otevřeli: Bral jsem to jako výzvu, říká nájemce

Když už jsou všichni návštěvníci uvnitř sálu, ptáme se uvaděčky, zda lidé hygienická opatření dodržují i v jiných dnech. Nebyla to náhoda, že zrovna dnes byli tak ukáznění? „Ne, lidé už to opravdu respektují. Za posledních pár týdnů se to strašně zlepšilo. Ze začátku brblali, nebyli na to zvyklí, ale teď už s tím problém nemají. Dokonce se stalo, že jedna paní se musela pro certifikát vrátit až do Dukovan, kde bydlí. Věděla, že bychom ji sem stejně nemohli pustit, a ten film zkrátka moc chtěla vidět. A tak sedla do auta a jela tam a zase zpět,“ přidává uvaděčka jednu příhodu.

Ze sálu se ozývá znělka, filmoví superhrdinové už jsou zřejmě připraveni objevit se na scéně. My se z ní naopak nenápadně vytrácíme. Tahle akce možná nebyla taková jízda, jakou zažívají Eternals, ale rozhodně neméně zajímavá. A navíc i bezproblémová, podle dam z hygieny prý bude hlášení naprosto ukázkové.