Nejvíc lidí navštěvuje saunu v bazénu. Patří k nim i Alexandra Khirnova.

„Mám ráda teplo a pravidelné navštěvování sauny je navíc dobré na srdce, pleť i imunitu," uvedla žena své důvody.

Jedna věc jí ale zcela nevyhovuje. „Preferovala bych raději saunu bez plavek, ale chápu, že v pelhřimovském bazénu by tam lidé kvůli tomu, že se musí svléknout, nejspíš chodit nechtěli. Muselo by se to pak řešit rozpisem hodin pro muže a pro ženy," míní pravidelná návštěvnice.

Na druhou stranu si na saunování v bazénu pochvaluje vědro se studenou vodou, kterým se po zahřátí mohou lidé zchladit. „Je to v těchto podmínkách lepší způsob než bazének, protože ten se rychle zašpiní," podotkla Khirnova.

Více soukromí

Ovšem samostatná sauna ve městě funguje také – například ve Squash centru Výsluní. Její návštěva je sice dražší, ale někdo jí dá přednost, protože si alespoň může rozhodnout, kdo mu v sauně bude dělat společnost.

„Na rozdíl od sauny v bazénu tu mají lidé soukromí. Ideální počet lidí pro jednu návštěvu jsou čtyři, ale klidně může přijít i jediný člověk, jen je to pak pro něj drahé. Chodí sem zájemci nejen z Pelhřimova, ale i z okolních vesnic, a máme mezi nimi pravidelné zákazníky," sdělila Monika Moravová ze squash centra s tím, že procedura trvá devadesát minut. Za tu dobu se lidé v sauně vypotí třikrát.

„Dospělí by měli v sauně strávit pokaždé dvanáct až patnáct minut, pro děti je hranice nižší, osm minut," dodala Moravová. Saunu roztápí na teplotu do 110 stupňů Celsia, a  to podle zájmu kterýkoli den v týdnu, včetně víkendu.

Návštěvu sauny si alespoň jednou týdně dopřeje i Jana Hrušková z Pacova. „Mám ráda tu proceduru a myslím si, že je to vhodný způsob otužování. Cítím, jak se v sauně tělo detoxikuje. Druhý den se po ní vždy cítím moc dobře," svěřila se.

Podle svých slov by do sauny chodila i častěji, kdyby to bylo možné. V Pacově má však možnost jen jednou do týdne, a  to v úterý. Saunu ve městě provozuje tamní klub českých turistů. Ženy mohou přijít mezi půl pátou a půl sedmou, muži mají na saunu nárok dvě hodiny poté.

Jana Hrušková vyzkoušela různé druhy sauny. Příležitost k tomu měla párkrát třeba ve „Světě saun" v rakouském Gmündu, který leží hned za Českými Velenicemi. „Nejvíc mi vyhovuje, když se teplota drží kolem pětadevadesáti stupňů a hlídá se, aby nedocházelo k žádným výkyvům," doplnila.

Kardiakům nahradí finskou saunu

Sauně by se měli zajisté vyhýbat lidé, kteří trpí problémy se srdcem. „Kardiakům doporučujeme místo finské sauny infrasaunu, která funguje na jiném principu a kde jsou také nižší teploty," zmínil pelhřimovský kardiolog Pavel Kos možnost, jak se sauny zcela nevzdat.

Málokde se už dnes najde přírodní sauna. Jednu takovou si před lety vybudovala parta nadšenců u Ústrašína – zdálky připomíná vyvýšenou chatku.

„Je to vlastně jednoduché: sauna musí mít oheň a něco, co akumuluje teplo a izoluje ho. U nás jsou místo ohniště kamna a místo lávových kamenů obyčejné kameny. Palubky na obvodu konstrukce musely být užší, aby se pak při sesychání dřeva nedělaly škvíry. Do chatky ještě musí jít přisávání vzduchu zespodu, aby kamna hořela," vysvětluje princip celého zařízení Jiří Štercl z Božejova.

Říká, že dnes už sám tolik do sauny nechodí, ale že se u ní vždy v pátek pár zájemců hlavně na podzim nebo v zimě sejde. Na ochlazení pak skáčou přímo do sousedícího rybníka. „Topí se tak dvě hodiny dopředu, až se sauna zahřeje na devadesát až sto stupňů," dodává Štercl.

Nadšenci mají k sauně také vlastní web, kde jsou zásady saunování, tepelně-technické vlastnosti konstrukce a dokonce i malý finsko-český slovník. Sám název sauny Tarmo podle Jiřího Štercla znamená ve finštině „síla".