Kliknutím zvětšíteZmíněný manažer by se právě vybudování stabilního systému odpadového hospodářství pro obce a města v Kraji Vysočina věnoval intenzivně. „V první fázi bude prověřovat lokality, které připadají v úvahu na vlastní zařízení na energetické využití odpadů a hledat i možnosti spolupráce se soukromou sférou. Pokud by tato varianta nebyla průchodná, tak potom bude řešit spojení s již existujícím či připravovaným zařízením,“ informoval Zdeněk Ryšavý.
Takové varianty se nabízí například v Brně, kde je společnost SAKO Brno či v Českých Budějovicích, Opatovicích nebo v Mělníku, kde o výstavbě zmíněné spalovny uvažují.
Podle současného zákona mohou města a obce ukládat neupravený komunální odpad do skládek do roku 2024. „Teď nám nahrává to, že legislativa zřejmě posune platnost zákazu ukládání na skládky někdy na rok 2030. Deset let se zdá jako dlouhá doba, ale v této oblasti to není zas až tak moc času. Než se podařilo vybudovat a zprovoznit poslední zařízení na energetické využití odpadů, které se u nás postavilo, tak to trvalo nějakých jedenáct let, takže je nejvyšší čas,“ poukázal na konkrétní příklad Ryšavý.
O možné stavbě spalovny odpadu se na Vysočině začalo mluvit už v roce 2007. „Jak lze z podkladů dovodit, tak kraj měl ambici řídit integrovaný systém nakládání s odpady na Vysočině včetně zařízení na energetické využití odpadů. V roce 2013 byl úkol po dohodě obcí a kraje přenesen na Sdružení obcí Vysočiny,“ přemítal Martin Hyský, radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí a zemědělství.
Dodal také, že v současné době se zástupci kraje účastní aktivit okolo integrovaného systému nakládání s odpady v regionu, jejichž nositeli je Sdružení obcí Vysočiny. „Případná výstavba zařízení na energetické využití odpadů je investičně velmi náročná, je nutné znát odpovědi na řadu otázek, například, kdo bude investor, dimenzování zařízení, velmi podstatnou otázkou je využití vzniklého tepla, a další. Ve světle těchto okolností je otázka podpory velmi předčasná,“ sdělil Martin Hyský.
Lokality pro možnou stavbu spalovny na Vysočině zůstávají stejné. Jedná se o Jihlavu a Žďár nad Sázavou. „Zatím se uvažuje o těchto dvou lokalitách. Samozřejmě se může objevit i nějaká další. Vždycky je to ale o tom, že na vzniklé teplo musí být nějaké využití, takže buď vytápění bytů, případně nějaké využití ve firmách. A pro to jsou teď nejvhodnější tato města,“ poznamenal Zdeněk Ryšavý.
Ze studie společnosti ENVIROS z roku 2012 se píše k ceně
„Pro plnou výkonovou variantu 150 kilotun ročně zpracovaného směsného komunálního odpadu se očekává investice ve výši kolem 3,750 milionů korun. K tomu se však musí přičíst ještě sto až dvě stě milionů korun na investiční náklady na vyvedení tepla k propojení existujících uzlů a zasíťování.“
5
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
