Banka Sberbank již neexistuje. Pouze akciová společnost. Kraj Vysočina se proto nemá jak dostat k téměř dvou a půl miliardám korun, které tam měl uložené. Další stovky milionů v ní měly krajské příspěvkové organizace. Peníze kraji sice stále říkají pane, ale cesta k nim může být podle odborníků dlouhá a trnitá. A šance, že se Vysočině vrátí vše, je mizivá.

Krajský rozpočet pro rok 2022 přitom činí téměř šestnáct miliard korun. Pád ruské banky tak Vysočině znepřístupnil peníze o porci více než osminy ročního rozpočtu. „Je to nepříjemné, ale bohužel nemáme žádné nástroje, jak peníze získat zpět. Můžeme jen čekat. Jak dlouho to potrvá, nevíme. Pravděpodobně nás zařadí mezi ty, kteří se přihlásí do insolvenčního řízení,“ podotkla mluvčí kraje Jitka Svatošová.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy může získávání peněz zpět trvat měsíce, až roky. „Skončila celá mezinárodní skupina. Je otázka měsíců až let, než se řízení dostane ke svému konci. Záleží, jak rychle bude postupovat soud, jak se bude dařit vypořádávání majetkových vztahů a tak dále,“ uvedl Kovanda.

Stejně tak šance, že kraji se vrátí zpět veškeré peníze, se podle Kovandy rovná téměř nule. „Kraj Vysočina by každopádně neměl počítat s tím, že se dostane ke všem penězům, které u Sberbank měl. Odhaduji, že zpátky nezíská víc než šedesát procent. Hroutí se celá skupina na mezinárodní úrovni, tam není z čeho záplatovat škody,“ doplnil ekonom.

V ohrožení jsou tak některé investice. Zejména u příspěvkových organizací, které ve Sberbank měly rovněž své prostředky. V kraji takových bylo celkem devět. Především školy. „Budeme se snažit jim pomoci, aby nepřišly o evropské dotace nebo nemusely zastavit rozestavěné stavby,“ řekl náměstek hejtmana pro ekonomiku Miroslav Houška.

V nejhorším si kraj půjčí

Fungování kraje a institucí pod něj spadajících však podle Svatošové v ohrožení není. Vysočina měla totiž prostředky i v jiných bankách a každý měsíc dostává standardně peníze od státu. „Není to příjemná situace. Mírně nás to limituje, ale neohrožuje to provoz téměř ničeho,“ ubezpečila Svatošová.

Kdyby problém přece jen nastal, může si podle Houšky kraj vždy půjčit. „I v minulosti jsme měli kontokorentní úvěr,“ doplnil.

Podle ředitele krajského úřadu Zdeňka Kadlece aktuálně těžko hledat viníka celé situace. „Naší bankou byla rakouská Volksbank a když se dostala do potíží, prodala své pobočky Sberbank. A ta respektovala původní smluvní podmínky. Byli jsme pro malou českou Sberbank top klientem a podle toho se k nám chovala,“ vysvětlil

Zároveň však připustil, že otázku, zda u ruské banky zůstat, či nikoli v minulosti již několikrát řešil. Česká národní banka je však dle jeho slov ujišťovala, že ke znepokojení není důvod. „Dneska všichni víme, že to rozhodnutí bylo chybné a my jsme měli včas utéct. Po bitvě je každý generálem,“ uzavřel Kadlec.