Původně jsme hledali něco jiného. Co jsme našli, nás mile překvapilo. Hradby tehdejšího Německého Brodu vypadaly úplně jinak, říká Jan Vizner ze společnosti Archaia Brno, která provádí průzkum v parku Budoucnost v Havlíčkově Brodě.

Když začali archeologové minulý týden zkoumat místo poblíž děkanské zahrady, objevili kameny, které připomínaly historické opevnění. A byla to pravda. Hradba s baštou, kterou návštěvníci parku považují za původní, je mladší než ta pod zemí. Původní hradby byly starší a hlavně silnější. Měly šířku jeden a půl metru a výšku asi pět metrů. „Dokonce je tu patrná vápenná malta. Musíme postupovat opatrně,“ vysvětluje Vizner a ukazuje do výkopu. Za den odkryje archeolog maximálně půl kubíku zeminy. Vizner dodává, že středověké hradby ve třináctém století byly dokonce dvojité.

Podle brodského místostarosty Libora Honzárka je to významný objev měnící pohled na minulost Brodu. To si myslí i Tomáš Holenda z brodského Okrašlovacího spolku Budoucnost. „Skvělá zpráva. Uděláme besedu s archeology,“ poznamenal.

Vepřík z Vepříkova je spíš rozpustilý divočák
Žádný pašík, spíš rozpustilý divočák. Vepříkov má svůj symbol před stodolou

Až v polovině čtrnáctého století Broďáci staré hradby zbořili a na jejich základech vystavěli nové. Jak jak je známe v parku dnes. Jenže jak se ukazuje při pohledu do výkopu, brněnští archeologové nebyli první, kdo původní hradby objevil. Kousek od historického zdiva vede stará trubka, která ze středověku rozhodně není. „Tak to je rozhodně mladší kousek. Možná tak sedmdesátá léta dvacátého století. Tehdy si nikdo s průzkumem na staveništích hlavu moc nelámal,“ dodává archeolog s úsměvem a upozorňuje, že v koutě výkopu je ještě kus keramického hrnce.

Takzvaných mluvících střepů našli archeologové ve výkopech u kostela desítky. „Nejstarší jsou jednoduché tvarem i barvou. Jsou z první poloviny čtrnáctého století, následuje století patnácté a nakonec šestnácté století s glazurou,“ ukazuje archeolog na jednotlivé kousky rozložené na stole u kostela.

Ilustrační foto.
Brutální napadení v garáži v Brodě: policisté muže obvinili z pokusu o vraždu

Co laiky na archeologických průzkumech zajímá nejvíc, jsou zřejmě hroby. Kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie hřbitov opravdu byl. „Hřbitovy v centru města byly až do doby Josefínské, kdy to císař zakázal,“ upřesňuje Petr Juřina, ředitel Archaie. Kousek od zdi kostela zrovna archeologové odkrývají části zeminy rozdělené do čtverců. Kosti tu jsou, ale už jen zlomky. „V sedmdesátých letech se už kolem kostela kopalo kvůli odvodění základů. Na hromadách hlíny z výkopů ležely kosti a lebky. Nosili jsme si je do školy. Tehdy se v Rubešově škole u kostela ještě učilo. Pak to ředitel zakázal,“ vzpomíná místostarosta Honzárek na doby, kdy školní mládenci navštěvovali výkopy často a strašili spolužačky lebkou.

Kromě starých městských hradeb a hřbitova se podle ředitele Juřiny podařilo objevit i starou gotickou cestu, kudy chodili kněží z tehdejší komendy německých rytířů, dnes děkanátu, do kostela suchou nohou. Jak Juřina zdůraznil, výzkum u kostela přinesl mnohá překvapení a bude rozhodně pokračovat.