V Brodě se platí za odpad 720 korun za osobu a rok. Jenže právě i tento fakt se některým Broďanům nelíbí. „Tomu moc nerozumím. Když svoz přijede jednou za čtrnáct dní, proč musím platit stejnou částku, jako když popeláři jezdili každý týden? Navíc po prvním svozu tady technické služby nechaly některé pytle ležet na zemi vedle popelnic a neodvezly je. K navýšení kontejnerů na tříděný odpad taky nedošlo," kritizovala nový systém Lenka Rosičková, která bydlí v panelovém domě nad brodským pivovarem.

Svoz komunálního odpadu má v brodských technických službách na starost vedoucí střediska Kamil Tesárek. „Nebudu to komentovat, Je to věc radnice,“ reagoval na dotaz Deníku.

Chtějí donutit lidi více třídit

Jak vysvětlil místostarosty Zbyněk Stejskal, Brod změnil četnost svozu komunálního odpadu kvůli zákonu. Ten ukládá městům a obcím snížit produkci směsného odpadu nebo vyvážet na dál skládku, ale za mnohem vyšší ceny.

Méně svozů má donutit obyvatele města víc třídit. „Důvodů ke změnám je dost. Zejména o skokové zdražení skládkování, které přišlo s novým zákonem o odpadech od 1. ledna 2021. Proto nám skládka v Přibyslavi razantně navýšila ceny za uložení odpadu,“ vysvětlil místostarosta.

Jak dodal, město současně ušetří při svozu popelnic techniku, kterou může zapojit do častějšího svozu separačních kontejnerů. Podle názoru Jany Tomkové z Havlíčkova Brodu to bude potřeba. „Ti, co zaplní brzy popelnici jsou bezohlední. Házejí pytle odpadu do kontejnerů. Viděla jsem to několikrát, nebo je hází do popelnic sousedům,“ poznamenala. Že odpadu v popelnicích je stále víc, potvrdil i místostarosta. „Ke konci roku jsme měli něco kolem 324-329 kilogramů odpadů na osobu. Podle nového zákona by to mělo být 200 kilogramů, jinak se na skládce nedoplatíme. Takže nejlepší řešení je co nejlépe třídit,“ vysvětlil.

Odpady v Brodě

Cena 720 korun za osobu a rok.
Za rok 2020 vybralo město od lidí 14,6 milionů korun.
Výdaje města na odpady jsou loni 37,3 miliony korun.
Jen uložení na skládku stálo loni město přes 9 milionů korun.
V roce 2020 každý obyvatel města poslal na skládku 324 tun odpadů.
Uložení odpadu na skládku průměrně 850 korun za tunu.

Zdroj: město Havlíčkův Brod

Výjimkou ze čtrnáctidenního svozu odpadu jsou velká sídliště jako je Výšina. „Není tam místo pro víc kontejnerů na tříděný odpad, tak tam musíme jezdit častěji,“ poznamenal Stejskal, který doufá, že si obyvatelé města na změnu svozů zvyknou. Tak jako jinde.

Havlíčkův Brod totiž není jediné město, kde se změnil svozový kalendář. Ve Ždáře nad Sázavou začali se čtrnáctidenním vývozem loni. „Zkoušeli jsme to v Mělkovicích a funguje to. Proto jsme se rozhodli, že od 1. září se bude čtrnáctidenní svoz uskutečňovat ve vybraných lokalitách rodinných domů ve Žďáře II, na Klafaru, Vysočanech, Vodojemu a ve zbývajících částech, jako Veselíčko, Stržanov a Radonín,“ informovala místostarostka Ludmila Řezníčková. Kamenem úrazu byl ale pro obyvatele Žďáru nedostatek nádob na tříděný odpad. „Méně častý vývoz nevadil, začali jsme prostě více třídit. Město nám pak muselo častěji vyvážet kontejnery na papír a plasty,“ poznamenala Marcela Dvořáková ze Žďáru. V Jihlavě vyvážejí popelnice od rodinných domů jednou za 14 dní už od roku 2016.