„Růžovky opravdu rostou, těch je teď asi nejvíce. A taky rostou hřiby žlutomasé neboli babky a muchomůrky šedivky,“ zmínil další houbové nálezy mykolog z Nového Města na Moravě Oldřich Pojezný.

Ne všude jsou ovšem růžovky v dobrém stavu. „V okolí Pelhřimova lze najít sice stále hodně růžovek, některé jsou už ale bohužel staré, suché a červivé. Nových roste málo,“ postěžoval si Kamil Volný z Pelhřimova.

Velký výskyt muchomůrek růžovek, které jsou známé také pod lidovým jménem masáky, hlásí i u Stonařova na Jihlavsku nebo v okolí Sněžného, Javorku a Daňkovic na Žďársku. „Jezdíváme na houby k Novému Jimramovu a našli jsme tam minulý týden i nějaké praváky. Ale hlavně růžovky, těch je v lesích spousta,“ nechal se slyšet David Němec ze Žďáru nad Sázavou.

Muchomůrky růžovky jsou v poslední době zkrátka všude, kdo je zná a sbírá, určitě nevynechá příležitost k tomu, aby si obohatil jídelníček. „Nejčastěji je lidé jen osmaží na sádle s kmínem a se solí,“ popsal nejběžnější postup úpravy těchto hub Oldřich Pojezný. Růžovky se ale také mohou připravovat plněné mletou směsí, pečené, výborné jsou obalované a lze z nich uvařit také falešnou dršťkovou polévku.

Ne všichni jsou ovšem nadšenými „sběrateli“ růžovek. Někteří si na tuto houbu nechají raději zajít chuť. „Vím, že jsou dobré, ale já se je bojím sbírat. Nejsem si úplně jistá, jestli bych si místo nich nedonesla domů muchomůrky tygrované. Hlavně po dešti se mi obě houby zdají velmi podobné,“ prohlásila Miroslava Hrubá z Bystřice nad Pernštejnem.

Na možnou záměnu růžovek s jedovatou muchomůrkou tygrovanou upozorňují také atlasy hub. Podle mínění odborníků je sice muchomůrka tygrovaná prudce jedovatá, většinou ale otrava touto houbou nekončí smrtí. Ve větším ohrožení jsou především osoby s poruchami oběhové soustavy a srdce. První známky otravy se objevují jeden a půl až tři hodiny po jídle. Příznaky jsou nevolnost, zvracení, bolesti hlavy, bušení srdce a rozšířené zorničky, stavy únavy a zmatení střídané se zvýšenou aktivitou. Často jde o stavy připomínající alkoholové opojení. „Růžovky by měli sbírat jen ti, co je opravdu znají. A je také potřeba houby sbírat opatrně, aby se nezničily jejich rozpoznávací znaky,“ poznamenal Oldřich Pojezný.

Hlavním rozpoznávacím znakem masáku je rýhovaný prsten podobný sukýnce, který má růžovka v horní části třeně. Dalším charakteristickým rysem růžovky je její růžovění ve spodní části třeně. A červené nebo růžové tóny jsou patrné i na různých jiných místech oblíbené houby.

Další možná záměna muchomůrky růžovky je s muchomůrkou šedivkou, která je sice jedlá, ale ne moc dobrá. V tomto případě hrozí tomu, kdo si z ní připraví pokrm, snad jen to, že si na jídle příliš nepochutná, tato houba se hodí spíše do směsí, než jako pokrm podávaný samostatně.