Velitel Rudolf Straka: Naši vojáci pomáhali při pandemii po celé republice

Pandemie začala loni v březnu. V počáteční fázi jsme měli nachystaný personál na podporu boje proti pandemii. Více jsme byli zapojeni až v podzimní fázi, kdy naši příslušníci byli nasazováni jak do sociálních zařízení a nemocnic tak i ve prospěch Policie České republiky, kde jsme působili dost intenzivně až do nedávna.

Uvedl jste, že část vojáku byla vyčleněna pro pomoc policistům, nebo zdravotnickým zařízením. Dotklo se to nějak provozu tady na letišti?

Určitě. V době pandemie jsme měli část výcvikových aktivit utlumených. Samozřejmě k tomu byla omezená činnost a účast i na cvičeních. Nasazení našich příslušníků, ať už v sociálních, zdravotních službách nebo u Policie České republiky, mělo vliv na to, že jsme museli přehodnocovat směnný provoz a podobně.

Vojáci, kteří pomáhali právě policistům a v nemocnicích nebo sociálních službách sloužili tady na Vysočině? Nebo byli nasazováni v jiných částech Česka?

Byli jsme nasazováni v podstatě po celé České republice, protože potřeby krajů byly vyhodnocované centrálně na úrovni velitelství pro operace, a podle toho také byly nasazovány týmy vojáků. Část personálu byla v kraji, ale působili jsme třeba i v Děčíně nebo na severu a jihu Moravy.

Zmínil jste, že byla omezená výcviková činnost. Pokud nějaký výcvik probíhal, platily tam nějaká další protiepidemická opatření?

Museli jsme dodržovat hygienická opatření, podle instrukcí hlavní hygieničky ministerstva obrany. Část jsme měli pokrytou těmito nařízeními a pak samozřejmě platily ještě vládní usnesení. Při tomto režimu jsme také rozvrhli naši pracovní dobu na směnný provoz a podle různých dalších omezení, které se toho týkaly. Výcvik jsme prováděli v období pandemie tak, abychom měli alespoň základní připravenost.

Některá, například zahraniční, cvičení jsou plánovaná dlouho dopředu. Dotkla se jich nějak opatření?

Ano, ale toto postihlo celou Evropu, takže zahraniční cvičení, která byly plánované rušily samotné státy, které je pořádaly. Scénář byl v podstatě pro celou Evropu stejný.

V roce 2020 vláda schválila nákup nových dvanácti vrtulníků, které by měly zůstat tady na letišti v Náměšti. Jak dlouho zde budou ještě sloužit stávající vrtulníky Mi 24?

Můžeme říci, že v plánu je to tak, že než přijdou nové vrtulníky, tak už předtím bude docházet k útlumu provozu vrtulníku Mi-24. Bavíme se o horizontu zhruba dvou let.

Začalo už nějakým způsobem školení a přeškolování personálu, který pak bude tyto stroje obsluhovat?

Nezačali jsme přímo s přeškolováním, to zatím není na pořadu dne. Pomalu se to ale blíží. Jsme ve fázi, kdy se prověřuje infrastruktura základny pro implementaci vrtulníků. Zároveň se připravuje nová personální struktura.

Tušíte kolik nového personálu bude nové vrtulníky obsluhovat?

Samozřejmě nemůžeme překlopit všechen personál, který v současné době máme třeba na typu Mi- 24. Ne všichni jsou perspektivní pro nový typ. Budeme muset udělat průřez u všeho personálu, jak u létajícího personálu, tak i u technického. Budeme vybírat i z lidí, kteří momentálně slouží na typu Mi-171.

Bude možné nové vrtulníky použít i při práci s civilním obyvatelstvem? Například při pomoci s likvidací živelné pohromy?

Ano samozřejmě. Část vrtulníků, konkrétně osm strojů typu UH-1, jsou víceúčelové vrtulníky a v podobných modifikacích působí i v civilním sektoru. Podpora integrovaného záchranného systému a použití vrtulníků pro tyto případy byla jednou z podmínek implementace. Podobné využití bylo zvykem i u techniky, kterou jsme měli v minulosti.

Letiště prochází průběžně modernizací. Čeká ho letos nějaká velká stavba nebo projekt?

V tomto období jsme ve fázi udržování a řešení havarijních závad, co se týče samotného letiště. Posunula se plánovaná rekonstrukce dráhy. V horizontu deseti let by mělo dojít k velké renovaci dráhy.

Vojenské letiště je známé i akcemi pro veřejnost. Loni se skrz situaci nemohl uskutečnit den otevřených dveří. Jak to vypadá letos?

Co se týče dnu otevřeného letiště, my jedeme v dvouletém rotačním systému, kdy se střídáme s letištěm Čáslav, tak abychom si v rámci republiky nekonkurovali. Loni jsme museli den otevřených dveří zrušit. Letos je plánovaný pro Čáslav. Nevím, zda už došlo k rozhodnutí zda proběhne nebo ne, to ukáže situace. Příští rok ale počítáme, že už to proběhne u nás.

V Náměšti se pravidelně koná vojenské cvičení Ample Strike, které by mělo proběhnout i letos. Budou tam nějaká omezení? Dá se už teď odhadovat?

Omezení plynou z pandemické situace. Hlavní scénář jako takový máme již připravený. Uvidíme podle dalšího vývoje, zda jej budeme moci uskutečnit v plném rozsahu.

Které alianční armády by se cvičení mohly účastnit?

V současné době máme potvrzenou americkou účast. U těch dalších bude záležet na situaci v těch státech. Loni jsme byli nuceni zahraniční účast omezit tak, abychom dodrželi nastavená hygienická pravidla. Byť byl velký zájem mezi mezinárodními účastníky, museli jsme cvičení zredukovat.

Jak dlouho se cvičení Ample Strike připravuje?

Každé cvičení začíná minimálně rok dopředu, kdy probíhá fáze plánování a příprav, která má návaznost na logistickou podporu a na to, jakým způsobem bude cvičení směřované, jaké budou scénáře nebo jaké prostředky se budou účastnit. Podle toho se vše upravuje, včetně jednotek a personálu. Jde o dlouhodobé období a vlastně už tím jde o formu výcviku, kde si lidé vyzkouší od administrativní po praktickou stránku, co se týče plánování. I toto může být forma výcviku. Samotné uskutečnění výcviku, které bývá všeobecně dva až tři týdny, je exekutivní část, která potvrdí, zda to bylo dobře naplánované či nikoliv.

Jaký je zájem o práci na letišti?

Nemáme stoprocentní naplněnost a zájem sloužit v armádě nebo na letišti v Náměšti je velký. Zaznamenáváme to, ale jsme limitováni počtem personálu, který můžeme přijmout. Tento počet je řízený centrálně celorepublikově. Nelze ho zaplnit naráz.

Hledáte nové členy do posádky?

Neustále si vytipováváme nové zaměstnance. Jsme ale omezeni množstvím lidí, které jsme schopni reálně přijmout. Co se týče oblasti technického personálu, díváme se po lidech například s technickým nebo elektro vzděláním. Je to takzvaný „bazén“ personálu, ze kterého si můžeme vybírat.

Pokud by přišel rozkaz z velitelství generálního štábu, za jak dlouho jste schopní s vrtulníky vzlétnou a jít do akce?

Tyto věci nikdy nepřijdou ze dne na den. Vždycky je tam přípravné období. Pokud máme indicie, pak se bavíme řádově maximálně o dvou týdnech, kdy se připraví veškerá technika a lidé dle charakteru úkolu.

A při běžném cvičebním letu?

Tam jde o cyklus celé standardní přípravy. Na základě toho, jak dostáváme úkoly pro podporu ostatních útvarů pozemních sil, tak s tím to slaďujeme tak, abychom měli vždy na týden dopředu plán. Vyhodnotíme požadavky a úkoly a tím doplníme výcvik. Pokud dojde během týdne, který je již naplánovaný k nenadálým úkolům, tak jsme schopni s tím flexibilně pracovat a v podstatě ze dne na den vyrazit.