V programu Venkovské prodejny podpořil kraj 87 žádostí. Venkovské obchody podporuje kraj už tři roky. Na seznamu dotovaných prodejen jsou prodejny hlavně v malých obcích, kde si starostové lámou hlavu každý rok jak obchod ve vsi udržet. Ale na všechny se nedostane.

Dotace od kraje se pohybuje ve výši 35 až 50 tisíc korun na rok. „Maximální částka 50 000 korun pomůže například v Roženeckých Pasekách, v Lesné, v Kalištích nebo Malé Losenici,“ informovala mluvčí kraje Eva Neuwirthová. Dotaci v plné výši 50 tisíc korun získala například Okrouhlička na Havlíčkobrodsku. „Žádáme každý rok, zatím jsme pokaždé uspěli. Prodejnu provozuje soukromník. Kupní síla je malá. V Okrouhličce žije 260 obyvatel, takže jen z obchodního obratu by se prodejna neuživila,“ vysvětlila starostka Štěpánka Trbušková. Jak upřesnila, vychází obec provozovateli obchodu vstříc. Odpouští mu nájem a každoročně žádá o dotaci na provoz.

Peníze. Ilustrační snímek.
Stacionáři kvůli Covidu chybějí peníze na provoz. Radní snižují nájmy

S žádostí o krajskou dotaci uspěla také obec Stáj na Jihlavsku. „O dotace žádáme kraj poslední tři až čtyři roky. Žije tady 170 obyvatel, udržet prodejnu není jednoduché,“ poznamenal starosta Jan Cink. Obchod ve Stáji má soukromník. „Zatím se nám pokaždé podařilo s dotací uspět. Obecní úřad majiteli odpouští například poplatky za služby,“ dodal starosta. Podobná situace jako ve Stáji je v dalších malých vsích, kde nežijí ani dvě stovky lidí. Například Strachujov na Žďársku nebo Komárovice v okrese Třebíč. I těmto dvěma maličkým obcím se podařilo s žádostí o dotace uspět.

Vesnické prodejny každý rok doslova bojují o přežití, obchodníci o ně nemají zájem. Takže někdy starostům nezbude, než aby si prodejnu do své správy vzala obec. Průkopníkem „v tomto oboru“ soukromého podnikání je zřejmě Příštpo na Třebíčsku s necelými třemi stovkami obyvatel. Příštpo letos získalo na provoz prodejny také dotaci v plné výši. Obecní konzum tam otevřeli od roku 1994. Zřídili ho ještě v době, kdy byla ve vsi Jednota. Ale nedělala slevové akce, lidé si stěžovali, proto obec zřídila konkurenci ve své režii. 

Někde se provoz prodejny podařilo udržet tím, že ji obec odkoupila a svěřila soukromníkovi, například v Podmoklanech. Několik nájemců se během sedmi let vystřídalo třeba v samoobsluze ve Vísce na Chotěbořsku. Pak už toho měl obecní úřad dost a starosta Ondřej Čapek přišel s odvážným návrhem. Obchod bude provozovat obec, ovšem ponese i veškerá rizika.

„Vstoupili jsme do obchodního řetězce COOP jako jeho partneři. Investovali jsme 100 tisíc korun do zboží. Obec si rovněž zřídila živnost a zaměstnala jednu prodavačku," popsal starosta celý projekt. Obchod nabízí smíšené zboží. Potraviny, drogerii, základní kosmetiku částečně i textil. Zákazníci mohou v obchodě posedět u stolečku a ochutnat něco z nabídky lahůdek. Podle přání jim prodavačka nabídne čaj nebo kávu.

Podpásovka

Ale ne všechny prodejny s žádostí uspěly. „Z důvodu administrativního nesouladu musely být některé žádosti vyřazeny,“ upřesnil Pavel Pacal, náměstek hejtmana. S prázdnou skončila například obec Brzkov na Jihlavsku. „Říkám, a za tím si stojím, je to podpásovka a postupná likvidace vesnic. Když se daří, kraj slibuje a v krizi nás hází přes palubu. Nutí obce platit za všechno. Prodejnami počínaje, autobusy a doktory konče. I když na to nemáme peníze,“ zdůraznil starosta Aleš Bořil. Více než 42 tisíc korun musela obec Brzkov zaplatit družstvu Coop Velké Meziříčí. Jinak hrozilo, že přijde o prodejnu. „Ano zaplatili jsme, protože jsem se dozvěděl, že dotace na prodejnu nebude. Přitom u nás v prodejně nabízíme i další služby. Když to půjde takhle dál, tak si asi podporu prodejny rozmyslíme. Máme koronavirus. Letos doplatíme přes čtyřicet tisíc, příští rok sto,“ povzdechl si starosta Bořil. Podobně je letos bez dotace na prodejnu na Vysočině třeba obec Kámen, Dobroutov, Mikulovice, Lipník, Třebenice, Ruda, Chyšná nebo Bačice.

Obchod není charita. Podle Zdeňky Stupkové náměstkyně družstva Coop Velké Meziříčí je třeba prodejna v Brzkově ztrátová a to opětovně. „Dnes je prokázáno, že prodejny v obcích do 400 obyvatel vykazují téměř vždy ztrátu a to především kvůli nárůstu mezd. Bez finanční spoluúčasti obce nelze prodejny provozovat, neboť dle našeho auditora podnikání se ztrátou postrádá smysl,“ vysvětlila situaci náměstkyně Stupková.. Nárůst mezd je podle Coopu také důvodem, proč na malých vesnicích v obchodě pracuje většinou jen jedna prodavačka, takže když tato onemocní, je obchod zavřený. To podle Bořila ale výsledné ztráty jen umocňuje. „Takže nyní může na obec přijít kdokoliv, úředník nebo podnikatel a žádat peníze a my jsme povinni mu vyhovět,“ konstatoval starosta Bořil.

K tomu, aby dotyčná obec získala podporu pro svoji prodejnu, musí splnit podle kraje určité předpoklady. Třeba jaký má podíl obyvatel ve věku nad 65 let, jestli prodejna zajistí poštovní služby nebo finanční služby.

Robotická buňka VAROK.
Svařování už nebude kontaminovat vzduch. Humpolecká firma nabízí řešení

Od roku 2017 podporuje Kraj Vysočina zachování prodejen potravin a smíšeného zboží v malých obcích na svém území, a to formou spolufinancování nákladů na provoz. „Původně byly v rámci Fondu Vysočiny vyčleněny na podporu venkovských prodejen 2 miliony korun, od roku 2018 se částka navýšila na dvojnásobek. Krajští zastupitelé dnes odsouhlasili finanční prostředky pro dalších 87 provozoven,“ informovala Neuwirthová. Maximální částka 50 000 korun pomůže například v Roženeckých Pasekách, v Lesné, v Kalištích nebo Malé Losenici. V loňském roce bylo díky Fondu Vysočiny podpořeno 94 prodejen.

 Do programu Venkovské prodejny 2020 bylo doručeno celkem 138 žádostí v celkové částce přesahující 6 milionů korun. Řídící výbor programu doporučil podle Neuwirthové krajskému zastupitelstvu ke schválení 87 žádostí ve finančním objemu 3 944 898 korun. „Jsme si vědomi, že udržet prodejnu na malé obci je pro provozovatele za situace permanentního růstu provozních nákladů a úbytku zákazníků mnohdy problematické, konstatoval Pavel Pacal, náměstek hejtmana pro oblast regionálního rozvoje.