„Tady v klíčírně to všechno začíná přímo ze semínek. Hrášek je už připravený do pěstírny,“ vysvětluje Jan Jelínek ve sklepě domu v Chotěboři svůj propracovaný systém pěstování mikrobylinek v prostředí, které vypadá jako z jiného světa. Na mikrofarmě skupiny Gardenauts se aktuálně pěstuje až deset druhů bylinek. K nejoblíbenějším mezi odběrateli patří hrách, ředkvička a hořčice.

Zvláštní konstrukce. Světla, větráky, načasovaný režim zalévání, všechno řídí počítač. „Celý systém je náš výtvor. Rostlinky potřebují pravidelně světlo, vlhko, teplo. Pěstování řídí průmyslový počítač, provoz je automatický,“ vysvětluje Janův otec Leoš Jelínek, který se na začátku podnikání věnoval klimatu budov. Možná tehdy ho napadlo začít se věnovat mikrozemědělství.

Podle Jana Jelínka vytvoření správného klimatického prostředí je pro pěstování bylinek zásadní. Z kvalitního semínka pak vyroste malá zelená rostlinka co chutná jak cibule, brokolice nebo hořčice, ale chuť je dvakrát intenzivnější. „Mikrobylinky jsou malé rostlinky zeleniny nebo bylinek, které dorůstají pouze do prvních lístků. Jsou velice zdravé. Některé studie uvádí, že obsahují až čtyřicetinásobek živin, vitamínů a minerálů než jejich dospělé verze,“ vysvětluje Leoš Jelínek.

Boudoucnost na jiných planetách

Navzdory jejich zmenšené velikosti jsou mikrobylinky plné chuti. Díky lokálnímu pěstování se ke konzumentům dostanou vždy perfektně čerstvé. Z pěstírny Gardenauts putují hlavně do restaurací. „Restaurace rostlinky uchovávají v chladicích boxech, a de facto do poslední chvíle, než jdou na talíř,“ upřesňuje Jan Jelínek. Mikrobylinky se používají zejména do salátů, do polévek, jako příloha k masu, ke grilování, případně do studené kuchyně a na ozdobu pokrmů.

Pěstitelé mikrobylinek Gardenauts z Chotěboře ale mají velké plány. „To co vidíte, je první krok. Relativně jednoduché pěstování. Mikrobylinky a vůbec vertikální farmaření pod umělým světlem v budovách, může vyřešit problémy s vodou, a energií. Pěstování mikrobylinek ušetří až devadesát procent vody oproti klasickému zemědělství. K pěstování je možné využít opuštěné budovy, areály továren, což vyřeší i problémy takzvaných brownfieldů,“ zdůrazňuje Leoš Jelínek, který společně se synem Janem věří, že budoucnost lidstva je ve vesmíru, kde tento systém umožní pěstování jídla i na jiných planetách.