Se vzácnou houbou se na Vysočině setkal, a také ji vyfotografoval mykolog a známý fotograf hub Jaroslav Malý. „Houbu jsem viděl v Havlíčkově Brodě. Má růžovofialový klobouk, žlutou nohu. Je krásná a vzácná. Míst, kde roste, je na Vysočině minimum. Některá jsem navštívil a mohl fotografovat. Kde to je, prozrazovat nebudu,“ řekl Malý.

Další mykolog Jiří Pejchal z Havlíčkova Brodu viděl vzácnou houbu dokonce v pětadvaceti kusech najednou. „Konkrétně to bylo v parku psychiatrické nemocnice. Loni na podzim. Krásná houba už na pohled. Sešlo se u ní hned několik mykologů, aby si ji vyfotografovali. Takový unikát už dlouho neviděli,“ zavzpomínal Pejchal. Jestli ale někoho napadne do parku vyrazit s košíkem, má smůlu. „Houba je hlídaná, chráněná a za sběr hrozí vysoká pokuta,“ zdůraznil mykolog. Jak upřesnil, když nenechavec houbu utrhne a nechá ji ležet na místě, dá se pokuta ještě usmlouvat. Ale vzít ji domů, znamená problém. „Ještě horší je, kdyby někoho napadlo udělat ze vzácných hřibů smaženici pro vybranou klientelu. Tak za to jsou dva miliony,“ dodal Pejchal.

Houby. Ilustrační foto.
Houbaření na Vysočině: koše se bohatě plní. Hledat pomůže speciální mapa

Podle Jakuba Palečka z Havlíčkova Brodu je sběr hub v přírodě naše vzácnost. „Měli bychom si toho vážit. Na západě se do lesa nesmí, protože jsou soukromé. A nebo si můžete na obci zaplatit vstup za účelem sběru hub. Někde je sběr hub úplně zakázaný pod vysokou pokutou, nebo omezený množstvím,“ upřesnil.

Hřib královský není na Vysočině podle Jiřího Burela, předsedy mykologického spolku Jihlava, jediná zákonem chráněná houba, kterou lze najít. „Další je třeba hřib bronzový, plavý a přívěskatý,“ upřesnil mykolog.

Vzácné houby na Vysočině
Hřib královský: Jeden z nejkrásnějších hřibů. Patří mezi teplomilné houby, které jsou vázané na listnaté stromy.
Hřib přívěskatý: Vzácná houba z čeledi hřibovitých. Patří mezi teplomilné barevné hřiby, které se vyskytují na prohřátých hrázích rybníků nebo ve světlých listnatých lesích nížin a pahorkatin.
Hřib bronzový: Velmi vzácná jedlá houba z čeledi hřibovitých. Patří mezi takzvané pravé hřiby, miluje teplo, vyskytuje se v nížinách až pahorkatinách, roste v dubinách a dubohabřinách, objevuje se i na hrázích rybníků.
Hřib plavý: Podobá se kozáku  roste vzácně od července do září v listnatých a smíšených lesích, zejména pod duby a buky na vápnitých půdách, ale odporně páchne.
Zdroj: mykologové z Vysočiny

Kromě Brodu se hřib královský objevuje ještě na dvou místech. „Na Jihlavsku a na Třebíčsku,“ upřesnil mykolog. Jak poznamenal, je to houba, která se na Vysočině objevovala minimálně. Stejně jako další vzácné druhy hřibovitých. V poslední době se to ale mění. „Domnívám se, že za to může počasí. Hřib královský má rád teplo a listnaté lesy. Teď se v Česku výrazně otepluje. Teploty stoupají i na Vysočině, kde bylo vždycky spíš chladno,“ vysvětlil mykolog.

V roce 1992 odborníci vybrali dvaačtyřicet druhů hub, které se od té doby nesmějí poškozovat: sbírat, trhat, vykopávat, ničit ani jinak rušit v přirozeném vývoji. Tím méně dusit na cibulce, sušit nebo nakládat.