Akce Na větrník za větrník startuje právě v pátek 25. června. „Větrník totiž není jen budova, ale i známý a oblíbený zákusek. Ve spolupráci s místními cukrárnami jsme vymysleli speciální zákusek, jmenuje se Třebíčský větrník. Kdo si jej koupí, získá vlaječku, která umožňuje vstup zdarma právě na větrný mlýn,“ sdělila ředitelka Městského kulturního střediska Jaromíra Hanáčková.

Vlastník mlýna: město Třebíč
Cena rekonstrukce: 8,3 milionu korun
Otevřený od: 25. června 2021
Expozice: o koželužství a obuvnictví, o sociálním bydlení ve mlýně
Točení lopatek: každou první neděli v měsíci, vždy od 14:00 do 14:30

Právě unikátní recepturu zákusku vymyslela jedna z místních podnikatelek, majitelka Papi café Pavla Vostálová. „Základem je klasický karamelový větrník, který se skládá z odpalovaného těsta, a žloutkové a karamelové šlehačky, přičemž ve žloutkové šlehačce jsou ukryté právě hrušková povidla. Hrušky jsme do receptu zapojili, protože jde o regionální surovinu a dobře se doplňují i s oříšky. Třebíčský větrník si v naší kavárně mohou lidé koupit od pátku,“ podhalila autorka receptu Pavla Vostálová.

Koželužství, mletí třísla a vzpomínka na poslední obyvatele

Uvnitř větrného mlýna se lidem nabízí nahlédnutí do historie koželužství, mletí třísla a část expozice je věnovaná i posledním obyvatelům mlýna, manželům Ondráčkovým. „Větrník totiž sloužil jako sociální bydlení. Ondráčkovi si ještě pamatuji, žili zde když jsem byla malá holka. Pan Ondráček byl důchodce a sbíral po Třebíči všelijaké věci, které by se mohly hodit. Když pak někdo potřeboval třeba šlapku na kolo, šel za ním. Paní Ondráčková byla zaměstnaná u technických služeb a byla velmi pracovitá, zastala rotu profesionálních zametačů,“ vzpomínala Hanáčková.

Symbolicky na to, co se uvnitř větrného mlýna děje, dohlíží Ferdinand Ondráček dodnes. Ve druhém patře má totiž vlastní dřevěnou sochu. „Jako předlohu jsem měl jednu jeho fotografii. O posledních obyvatelích mi paní Hanáčková mnohé vyprávěla,“ sdělil autor dřevěné sochy Václav Stibůrek.

V přízemí větrníku je pak k vidění i jedinečný model mlýna. „Ten mi dal daleko více práce. Nejtěžší na něm bylo přijít na to, jak to vlastně funguje. Sice mi pak inženýr Doubek, který je odborník na větrné mlýny, pomáhal seč mohl, ale přece jen v miniatuře vše vypadá trochu jinak. Model jsem vytvářel zhruba tři měsíce a jsou v něm použité tři druhy dřeva. Konstrukce je z měkkého dřeva a převody jsou z dubu a švestky,“ popsal výrobu modelu Stibůrek.

Záchranu větrného mlýna ocenili i památkáři. „Získali jsme ocenění za vítězství v krajském kole soutěže Památka roku 2020, které uděluje družení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Dokonce i náměstkyně ředitelky Národního památkového ústavu v Praze uznala, že jde o hodnotnou rekonstrukci,“ dodal místostarosta města Pavel Janata.