Zatímco ve Velkém Meziříčí požadavků v porovnání s rokem 2009, kdy byla v souvislosti s takzvanou chodníkovou novelou přenesena odpovědnost za údržbu komunikací na jednotlivé samosprávy měst a obcí, ubylo, ve Žďáře tomu bylo naopak.

Více odškodněných

Podle vyjádření Jiřího Kaspera z Odboru komunálních služeb při Městském úřadu ve Žďáře nad Sázavou přijali 23 žádostí o odškodné. Dvě byly zamítnuty a o jedné nebylo zatím rozhodnuto. Ostatní lidé se pak peněžního vyrovnání za újmu na zdraví dočkali. „Nejčastěji lidé v zimě 2011/2012 hlásili poranění dolních a horních končetin," doplnil informaci Jiří Kasper.

Za zimní období 2009/2010 přijala radnice v okresním sídle na patnáct žádostí a všechny byly kladně vyřízeny. Vzhledem k tomu, že je město Žďár pro tyto případy pojištěno, činila tehdy jeho spoluúčast na výši vyplaceného odškodného 15 tisíc korun.

Žďár nad Sázavou má ve správě cca 64 kilometrů vozovek a cca 75 kilometrů chodníků. V zimním čase udržuje zhruba 59 kilometrů vozovek a 63 kilometrů chodníků. Rozpočet na zimu je 5,7 milionu korun.

Daleko nižší šanci uplatnit svůj nárok za zranění na chodníku máte ve Velkém Meziříčí. Jak konstatovala Vilma Drápelová, právnička velkomeziříčského úřadu, za uplynulou zimní sezonu přijali tři žádosti, které promptně odmítli. Nesplňovaly předepsané náležitosti.

„V minulém týdnu nám pak byla doručena ještě jedna," poznamenala Vilma Drápelová.

Složité vyřizování

Ovšem stejně neúspěšní byli lidé u meziříčského úřadu v zimě před dvěma roky. Ze šesti ohlášených úrazů tam pouze u jednoho uznali částečnou odpovědnost a plnili následně prostřednictvím pojišťovny, ostatních pět žádostí odmítli. Jak Drápelová tvrdí, v Meziříčí plní město svoji povinnost zimní údržby řádně.

Obyvatelé v Meziříčí jsou podle Drápelové dobře informováni a ví, že získat peníze za úraz na chodníku není jednoduché. „Když zjistí, co to všechno obnáší, stává se, že už ani podat žádost nepřijdou," řekla právnička. Aby zraněný člověk měl nárok na odškodné, musí co nejlépe zadokumentovat přesné místo, datum a čas vzniku škodné události, popsat okolnosti pádu, zajistit si svědky nebo pořídit fotografie místa, kde utrpěl úraz. Poškozený také musí doložit posudek o bolestném, o ztížení společenského uplatnění, o ztrátě na výdělku a doložení o výdajích spojených s léčením.

„V zimě to vždycky klouzalo a klouzat bude. Prostě bydlíme na Vysočině a člověk by měl přizpůsobit chůzi sněhu a ledu na chodnících," myslí si Martina Chrástová z Velkého Meziříčí.

Žádosti o odškodné po úrazu na chodníku ubyly ve třech největších sídlech Vysočiny. Je to zřejmě dáno i tím, že řada radnic podobně jako ta v Meziříčí, peníze skoro nevyplácejí. V Třebíči za minulé tři zimy neuspěl žádný z 69 žadatelů. Jeden případ tam ale ještě není uzavřen. V Havlíčkově Brodě se domohla náhrady jedna žena, ale soudní cestou.

V Jihlavě se odškodnění za poslední tři roky dočkalo 80 ze 121 žadatelů. „Odškodnění vyplácí pojišťovna. Magistrát města a správce komunikace k událostem dávají svoje stanoviska," sdělil mluvčí města Radek Tulis. Výše náhrad je podle něj individuální, většinou jde o částky maximálně v tisícikorunách.

V padesátitisícové Jihlavě žádalo v roce 2010 o odškodné kvůli úrazu na místních silnicích a chodnících 73 lidí, zatímco dříve jich bývalo za rok do desítky. Město pak oznámilo, že bude při posuzování těchto případů obezřetnější. V roce 2011 chtělo náhradu 36 lidí, letos zatím dvanáct.

V Třebíči požádalo v zimě 2009/2010 o odškodné za úraz 45 lidí. Za poslední zimu město dostalo pouze tři žádosti, jedna z nich není uzavřena.

V Havlíčkově Brodě se před dvěma lety chtělo domoci náhrady za úraz 14 lidí. Jeden z těchto případů řešil soud a ženě přiznal 22 500 korun. Letos se v Brodě neúspěšně domáhali náhrady dva lidé, loni sedmnáct.

V Pelhřimově dostal za poslední rok odškodnění jeden ze tří žadatelů.