Už včera se totiž pro některé z nich otevřely brány zdejší ženské věznice, a odsouzené ženy mohly vkročit na svobodu.

Už od ranních hodin na par- kovišti čekalo několik lidí, kteří si přišli vyzvednout své příbuzné. „Přijela jsem si sem z Brna pro dceru. Ta dostala tři a půl roku za krádeže a do konce trestu jí zbývalo sto dní. Musela jsem sama vychovávat vnoučata. Už se na ni hrozně moc těším," říkala před věznicí jedna z žen, které tu netrpělivě vyhlížely své blízké.

Na odstavných plochách se už od ranních hodin objevovala auta s poznávacími značkami ze všech krajů České republiky.

Tři soudci pracovali hned od rána

„Čekám tady od rána na sestru. Kdy je konečně pustí? Hrozně jim to trvá," vykřikoval Imrich Beňák, který nešetřil peprnými výrazy na adresu světelské vězeňské služby.

V útrobách zařízení už od rána pracovali tři soudci havlíčkobrodského okresního soudu, kteří na základě jmenného seznamu posuzovali na místě všechny rozsudky vězeňkyň.

Zhruba ve dvě hodiny odpoledne pak postupně započalo samotné propouštění. Odsouzené ženy se trousily ven po jedné či po dvou
Na všech byla znát velká úleva, i když do řeči jim povětšinou příliš nebylo, a raději se ihned vzdalovaly.

„Jsem strašně ráda, že jdu konečně ven, a moc se těším na  rodinu. Odseděla jsem si už čtyři roky a zbývaly mi ještě čtyři měsíce," radovala se před bránou třeba Věra Bílá ze Šluknova, která ihned zamířila na světelské vlakové nádraží, aby byla co nejdříve doma.

Avizovaný zvýšený dohled policejních složek na poklidný průběh propouštění byl patrný i v okolí světelské věznice. Co chvíli tudy totiž projížděla jak auta městských strážníků, tak i hlídky Policie České republiky.

Policisté měli dohlížet i na restaurace a nádraží.

Propouštění z věznice bude pokračovat i v následujících dnech.