Zákon jim totiž nadiktuje, že půdu musejí přednostně nabídnout dosavadnímu nájemci. Návrh z dílny Agrární komory se však nelíbí nejen zemědělcům na Havlíčkobrodsku, kteří to považují za ztrátu svobody vlastníka. Zákonem se nyní bude zabývat Poslanecká sněmovna.

„Nejde o nic nového, jelikož podobný zákon funguje v zahraničí, například na Slovensku. Přijde mi logické, že ten, kdo na půdě pracuje, zaměstnává lidi a hospodaří, tak by měl mít přednostní právo na odkoupení dotyčných pozemků," uvedl Jan Veleba, předseda Strany práv občanů (SPO) a senátor za Chrudimsko a Havlíčkobrodsko. Dodal, že osobně bude návrh Agrární komory podporovat.

„V historii naší země již podobné zákony fungovaly, takže na tom rozhodně nevidím nic špatného," pokračoval Veleba.

Naopak podle Jiřího Zvolánka z Havlíčkovy Borové zemědělské akciové společnosti je navrhovaný zákon zcela neprůchozí. „Myslím si, že parlamentem neprojde. Nedávno jsem se zúčastnil odborného zasedání ve Větrném Jeníkově, kde byli i zástupci z Agrární komory, a o tomto zákonu nepadlo ani slovo," zdůraznil Zvolánek.

Podle viceprezidenta Agrární komory Leoše Říhy není půda zboží jako každé jiné, a neměla by sloužit k uložení peněz nebo k finančním spekulacím.

„Návrh vlastníkovi předkládá určitá omezení v případě, že se rozhodne půdu prodat. Bez omezení ji může prodat pouze zemědělskému podnikateli, který minimálně tři roky obhospodařuje půdu v obci, kde se pozemek nachází, je nájemcem dotčených pozemků a zároveň má nejméně deset let registrovaný trvalý pobyt na území České republiky," představil zástupce komory návrh v odborném tisku.

V případě, kdy kupujícím bude právnická osoba, musí mít nejméně deset let sídlo v České republice a její vlastníci rovněž alespoň desetiletý trvalý pobyt v Česku.

„Pro vlastníka by se tím výrazně zkomplikoval proces prodeje. Určitě by to mělo dopad do cen půdy," upozornil Jaroslav Urban, majitel společnosti Farmy.cz, která se specializuje na obchodování se zemědělskými nemovitostmi. Netroufl si však přímo tvrdit, že ceny zemědělské půdy by poklesly.

Aktuálně mohou majitelé prodat své pozemky, komu chtějí.

„Málokteré zemědělské družstvo na Havlíčkobrodsku si může dovolit nakupovat nové pozemky. Finanční situace není ideální a půdu nakupují spíše podnikatelé mimo zemědělství," vysvětlil agronom a předseda představenstva Zemědělského družstva Štoky Pavel Štrobl. Ten dodal, že informace o novém zákoně se k němu zatím nedostaly a je to pro něj novinka.

Podle poslance zemědělského výboru a exministra zemědělství Petra Bendla (ODS) jsou zpátky padesátá léta. „Předkupní právo pro nájemce prosazuje Agrární komora, což jsou babišovci. Souhlasit budou komunisté a pravděpodobně i Ministerstvo zemědělství," řekl pro Deník Bendl.

Proti povinnému prodeji půdy současnému pachtýři vystoupil také Svaz vlastníků půdy. „Je to ztráta svobody vlastníka. Stane se vazalem nájemce," varuje předseda svazu Michal Pospíšil. Ve výzvě, kterou svaz oslovuje téměř tři miliony vlastníků půdy, konstatuje, že pokračuje omezování vlastnických práv. Dalším zásahem proti vlastníkům je chystané rychlejší vyvlastnění při stavbě dálnic a silnic, plynovodů, protipovodňových opatření a dalších staveb ve veřejném zájmu.

„Úředník rozhodne o vyvlastnění pozemku, přičemž vlastník se práva může domáhat u soudu až po vyvlastňovacím aktu. Osekává se tím jedno ze základních lidských práv ve prospěch úředníků a stavebních firem," kritizuje Svaz vlastníků půdy.

Návrh zákona
Pokud vlastník bude chtít prodat zemědělský pozemek, musel 
by půdu nabídnout zájemcům 
v tomto pořadí:

1. současný uživatel pozemku
2. zemědělec hospodařící v obci, kde se prodávaný pozemek nachází
3. zemědělec ze sousední obce, popřípadě z okresu
4. ostatní bez ohledu na místo podnikání