V posledních letech bylo jméno Jiřího Brady nejčastěji spojováno s aférou, kdy mu Hrad odepřel řád Tomáše Garrigua Masaryka. Pro mnohé se tak novoměstský rodák stal symbolem demokracie.

Jiří Brady se narodil 9. února 1928. „Narodil se v Praze, ale o Novém Městě vždy mluvil jako o svém rodném městě. A o domě, kde bydleli, jako o rodném domě. Byl to prostě Novoměšťák,“ vysvětlil Bradyho vřelý vztah k Novému Městu na Moravě jeho dlouholetý přítel Jaromír Černý.

Rodina bydlela v domě číslo 13 na Vratislavově náměstí, kde provozovali obchod. Před domem měli i malou čerpací stanici. Dětství Jiřího Brady a jeho sestry Hany bylo velmi pěkné. „Hana byla velmi populární mezi dětmi, velmi rády si s ní hrály. Jinak byla jako každé děvče. Nebyli jsme žádní andělé, někdy jsme se prali. Ona sice byla o tři roky mladší, ale přesto mě občas přeprala. Nevyhrál jsem vždycky, uměla bojovat a hlavně tahat za vlasy. Dětství byla jedna z nejlepších dob mého života. Do počátku války jsme měli úžasný život,“ zavzpomínal před lety Jiří Brady.

Krásné dětství násilně ukončila druhá světová válka, která s sebou přinesla pronásledování a hromadné vraždění. Nastala doba temna.

„Když přišli nacisté, tak nám zakázali skoro všechno. Nesměli jsme ven po osmé hodině, nakupovat jsme směli jen v určité době. Nesměli jsme chodit do sportovních klubů, do kina, do divadla a dokonce ani do lesa. Byl to jeden zákaz za druhým. Nesměli jsme cestovat, mít rádio, kolo, telefon, odebírat noviny. Ale to pořád nebylo tak zlé, pokud jsme byli spolu s rodiči. Pak matku zavřeli. A potom i otce. Najednou jsme neměli nikoho. Mně bylo třináct a sestře deset. Měli jsme ale to štěstí, že tu byl strýc, a ten nás vzal k sobě. Po půl roce jsme museli do koncentračního tábora i my,“ pokračoval Jiří Brady.

Hana a Jiří Bradyovi se nejprve dostali do Terezína, poté do Osvětimi. Pro Hanu Brady byla tato cesta poslední. Smrt nalezli v koncentračních táborech také jejich rodiče. Jiří Brady se zpátky domů vrátil jako jediný. V rodné zemi ale dlouho nevydržel. V devětačtyřicátém roce emigroval a usadil se v Kanadě v Torontu, kde založil úspěšnou instalatérskou firmu. Celý život pak vydával svědectví o holokaustu.

Tragický příběh novoměstské židovské rodiny Brady obletěl zásluhou kanadské novinářky Karen Levine celý svět. Její kniha Hanin kufřík, která připomíná smutný osud Hany Brady, vyšla v padesáti pěti zemích světa a byla přeložena do více než pětatřiceti jazyků.

Novoměstský rodák Jiří Brady se do Nového Města na Moravě často vracel, zvláště v posledních letech. Místní jej měli velmi rádi a budou na něj s láskou vzpomínat.