Obavy vycházejí z dřívějších zkušeností. „Máme dostatek, bohužel negativních, zkušeností se sjížděním těžké dopravy z dálnice – stačí se podívat, jak vypadá souběžná II/602, která je na našem území často využívána jako levná alternativa dálnice,“ připomněla Jitka Svatošová z tiskového oddělení Krajského úřadu Kraje Vysočina.

Od ledna jsou nově zpoplatněny tři silnice první třídy na Vysočině. Jde o silnice I/19 Tábor – Pelhřimov, na Vysočině leží zhruba dvacet kilometrů z celkových čtyřiatřiceti.

Ilustrační foto.
Nelichotivé setkání. Dva muži z Pelhřimovska se potkali na jihlavské záchytce

Pak se jedná o silnici I/38 Jarošov nad Nežárkou – Havlíčkův Brod, kde z celkových 55,6 kilometrů nově zpoplatněného úseku vede Vysočinou přibližně 45 kilometrů.

Nově zpoplatněné úseky silnic I. třídy

(úseky týkající se Kraje Vysočina zpoplatněné od 1. ledna 2020)

· I/19 v úseku hranice s Jihočeským krajem – Pelhřimov – zhruba 20 kilometrů
· I/34 v úseku hranice s Jihočeským krajem – Havlíčkův Brod – zhruba 45 kilometrů
· I/38 v úseku mezi Golčovým Jeníkovem – Jihlavou (část přivaděče v Jihlavě k D1 už je zpoplatněná) – zhruba 45 kilometrů

Zbývajících rovněž zhruba 45 kilometrů tvoří část úseku silnice I/38 od Golčova Jeníkova do Jihlavy, nově byla zpoplatněna téměř 87 kilometrů dlouhá silnice z Poděbrad do Jihlavy.

K objíždění zmíněných úseků zpoplatněných státních silnic ale zřejmě mnoho příležitostí na Vysočině není. Řidiči kamionů mířící po I/19 od Tábora přes Pelhřimov a po I/34 na Humpolec a dále na Havlíčkův Brod, případně ještě po I/38 na Golčův Jeníkov, Čáslav a Kolín by se mohli vyhnout těmto úsekům, kdyby se vydali na hranici Kraje Vysočina po silnici II/129 přes Pacov, Hořepník a Želiv do Humpolce a dále po silnici II/347 přes Světlou nad Sázavou do Habrů.

Nové vybavení prezentoval v Pelhřimově zástupce německého výrobce Martin Sezama.
OBRAZEM: Budoucí truhláři si zvykají na špičkové nářadí

Jedním z kritických míst by se pro ně ovšem stal průjezd zmíněným Hořepníkem, kde je silnice procházející starou zástavbou výrazně zúžená. „Objíždění zpoplatněné silnice I/19 i I/34 přes Hořepník má svá úskalí. Jednak průjezd Hořepníkem, ale také dalšími úseky v této oblasti. Je tady řada stoupání i klesání, dost zatáček, členitý terén není pro kamiony určitě ideální,“ poznamenal starosta Hořepníka Vladimír Kotýnek.

Také tyto okolnosti mohou být nejspíš příčinou, že se tranzitní doprava obcí od počátku roku nikterak nezvýšila. „Zatím se rozšíření mýtného systém na dopravě v Hořepníku nijak neprojevilo. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet, ale podmínky na silnici II/129 nejsou takové, že by k objíždění zpoplatněných úseků přes Hořepník mělo docházet,“ dodal Vladimír Kotýnek.

Ilustrační foto.
Vedení Jihlavy odmítá mimořádné zastupitelstvo

Aktuální podněty ze strany starostů z oblastí, kde by mohlo dojít v souvislosti s rozšířením mýtného systému docházet k objíždění nově zpoplatněných úseků, zatím nemá ani Kraj Vysočina.

Kraj chce ale dopad nákladní dopravy na zpoplatnění silnic pečlivě monitorovat. „Hustotu dopravy budou monitorovat pracovníci krajské správa a údržby silnic. Pokud někde zjistíme zvýšenou frekvenci pohybu nákladních vozidel, budeme přijímat opatření. Nevylučujeme osazení zákazových značek,“ naznačila případné další kroky Jitka Svatošová.

Do hry může vstoupit i požadavek na kompenzace v případě poškození krajských silnic kamiony. V tomto směru by Kraj Vysočina pravděpodobně postupoval společně s ostatními kraji prostřednictvím Asociace krajů ČR. V tuto chvíli na Vysočině předpokládají, že s řešením, které dokáže ochránit silnice II. a nižších tříd, přijde stát.

Zahájení stavby jihovýchodního obchvatu Havlíčkova Brodu.
Na stavbu obchvatu Brodu se vydají dělníci i archeologové. Prozkoumají oblast

Kraj Vysočina nechtěl zpoplatnit žádný ze tří zmíněných úseků. „Za Kraj Vysočina stále platí, že pokud by bylo na nás, tak by žádná ze silnic na našem území nebyla mýtem zpoplatněna,“ zopakovala kategorické stanovisko Jitka Svatošová.