Jede vláček, kolejáček. Do školní tělocvičny se trousí od rána zástupy rodičů s dětmi, i poněkud odrostlejší fanoušci železnice. „Dneska počasí nestojí za nic. Tak beru rodinu na vláčky. Koukám, že kluky domů hned tak nedostanu. Jen škoda, že je tělocvična na takovou akci dost malá,“ říká jeden z návštěvníků, Zdeněk Málek.

Do tělocvičny školy Smetanova natěsnali Moduláři skoro padesát metrů kolejí, třicet pojízdných souprav a třicet lokomotiv čekajících v depu. Celé nádraží, stromy i miniaturní stádo krav. Jak vysvětluje šéf klubu Josef Němeček, celou dráhu stavěli hned po vyložení šest hodin a stejně tak dlouho ji budou balit.

Páteční déšť varovně zvedl hladinu jinak mírného a líného potůčku v Havlíčkově Brodě
Déšť zvedl na Vysočině hladiny řek. Napršely desítky milimetrů

Koleje a nádraží, od kterých nemohou odtrhnout oči malí ani velcí, jsou podle Němečka zmenšené modely skutečných tratí z osmdesátých a devadesátých let. Tak vypadaly koleje a nádraží v Horním Slavkově nebo Hracholuskách.

Josef Němeček propadl kouzlu vláčků už jako dítě

Jak zdůrazňuje, modelář musí mít přímo svatou trpělivost. Umět si poradit s překližkou, papírem nebo dřevem. „Třeba tuhle na první pohled obyčejnou trávu kolem kolejí musíte lepit skoro stéblo od stébla s pomocí pinzety, aby vypadala přirozeně,“ říká Němeček.

Plzeňský spolek má nyní asi dvě desítky členů, aktivní výroba modelů je ryze mužská záležitost. Ženy jsou spíš duševní opora a zdroj pochopení. Protože modelářství je trochu drahý koníček. „Mě to nevadí. Umím se uskromnit. Nejsem mlsný, do hospody nechodím,“ konstatuje modelář. Doma v obýváku ale žádný železniční model nemá. „Můj model má skoro padesát metrů kolejí. Tak velký byt neexistuje. Kolejiště vozíme jen na výstavy. Ať mají děti radost,“ dodává s úsměvem.

Osmdesát let? Podle Josefa Dvořáka je to jen číslo. Pořád je v perfektní fyzické kondici a na zájezdy jezdí rád a s chutí.
Josef Dvořák v Chotěboři: Vysočinu miluju, jsem tady doma

S lepením modelů začíná i Jan Škarda. „Lepím modely od sedmi let. Děda byl železničář,“ vysvětluje školák. Na výstavě v Chotěboři má i jednu svoji parní lokomotivu, ale jeho největším snem je postavit model vlaku Slovenská strela. Modelové kolejiště neviděli v sobotu a v neděli ale jen obyvatelé Chotěboře. Spolek Moduláři Plzeňského kraje svoje skvosty vystavuje pravidelně na různých místech republiky minimálně osmkrát do roka.