Máme čekat další vlnu covidové pandemie?MUDr. Cyril Mucha, praktický lékař z Prahy a člen výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.MUDr. Cyril Mucha.Zdroj: Se svolením MaVe PR
Populace je hodně promořená a proočkovaná, takže všichni doufáme, že žádná opravdu velká další pandemie už nebude. Nicméně vzhledem k politické a hospodářské situaci, která teď panuje ve světě, je o to víc důležité, abychom na očkování šli, a tím snížili další možný dopad šíření nákazy. Určitě bychom měli i nadále apelovat na všechny rizikové pacienty, starší a nemocné, případně na lidi, kteří si nemohou dovolit vypadnout ze zaměstnání, aby se nechali naočkovat. Máme již dostupné vakcíny i na aktuální kmeny koronaviru, a proto bych určitě doporučoval do toho jít.

Je pro laiky důležité sledovat, jak virus mutuje a jaká varianta se právě u nás šíří? Má to nějaký význam pro prevenci a léčbu?
Moc důležité to není, řekl bych. Jsou tady sice nové kmeny viru, ale i na ně už máme vakcíny. A i infektologové se shodují, že spíš než řešit, čím je člověk očkovaný, je důležité mít tu dávku čerstvou. Aby obecně protilátky proti koronaviru šly nahoru. Ideální je, aby každý, kdo byl očkován později, než před tři čtvrtě rokem, se nechal naočkovat znovu.

Vyšetření antigenním testem na přítomnost viru COVID-19 není vždy jednoznačné.
Infektolog Milan Trojánek: Na dlouhodobou imunitu po covidu nespoléhejte

Jak to aktuálně vypadá s očkováním proti covidu?
Praktičtí lékaři očkují bez omezení, jediný problém je, že, pokud vezmeme nejčastější očkovací látku Comirnaty, balení je po šesti dávkách. Takže to není jako u chřipky, že kdo přijde, dostane injekci a odejde. Pořád musíme zvát těch šest lidí najednou, což je trošku logisticky náročnější. Ale v naší ordinaci očkujeme de facto denně. Máme obě očkovací látky na varianty omikron, zájem je poměrně normální – ne bouřlivý, ale je.

Mají lidé přijít a nechat se naočkovat současně proti covidu a chřipce?
U podání obou vakcín najednou nejsou žádné nežádoucí reakce, ani nehrozí menší účinky vakcíny. Je to věc logistiky. Nikomu se jednoduše nechce do ordinace dvakrát, takže je vhodné to spojit.

Očkování je jedinou dostatečně spolehlivou prevencí chřipky
Pět mýtů o očkování proti chřipce. Lékaři je dokážou vyvrátit

Má pacient s covidem chodit k praktickému lékaři?
My se snažíme, pokud to jen trochu jde, si zvát pacienty do ordinace. Máme teď poměrně hodně angín, které se na začátku od covidu nepoznají a zatím to situace dovoluje, takže nemocné radši zveme na osobní prohlídku. Samozřejmě tak, aby se v čekárně nepotkávali se zdravými. Uděláme jim kvalitní antigenní test, a podle výsledku se k tomu z hlediska léčby postavíme. Předpokládám, že v některých ordinacích to bude horší, a třeba to nebudou zvládat, ale já vždycky říkám, že je lepší pacienta vidět na vlastní oči.

Jak moc jsou vypovídající antigenní testy?
Musí se vybrat správný. My jsme vybírali delší dobu, ale teď máme v ordinaci velmi kvalitní, které jsou dokonce někdy citlivější než PCR test. Také hodně záleží, jak je ten test proveden - my máme nejlepší zkušenost s těmi sice nepříjemnými ale přesnými výtěry z nosu/nosohltanu, které mají vypovídající hodnotu zpravidla velmi vysokou.

Pro virózu, chřipku i pro covid-19 jsou typické celkové příznaky jako teplota, bolest hlavy nebo bolest kloubů.
Jak člověk pozná, jestli má virózu, chřipku nebo covid? Doma to nejde

Co teď má pacient s covidem dělat a jak je to s jeho izolací od ostatních?Deník proti virózámZdroj: Deník
Nemocný člověk s prokázaným covidem má sedm dní izolaci ode dne prokázání PCR nebo antigenním testem, provedeným ve zdravotnickém zařízení. Platí také to, že izolace končí, když je pacient dva dny bez příznaků. Pokud má ještě 7. den příznaky, izolace se o 2 dny protahuje. Mezi příznaky se počítá teplota, nějaký větší kašel, rýma. Karanténa pro rodinné příslušníky není. My však, pokud někdo žije ve společné domácnosti s nakaženým, apelujeme, aby si dali pozor a zbytečně se neúčastnili nějakých větších akcí, používali roušky a samozřejmě že v případě, kdy se objeví nějaké příznaky hned zašli k lékaři nebo to nějak řešili.

Jak je to nyní s léčbou rizikových osob – dostanou automaticky nové antivirotikum Paxlovid?
Dosud jsme měli jen antivirotikum Lagevrio a v těchto dnech se konečně objevuje Paxlovid. Ten má sice vyšší účinnost, ale také má poměrně časté interakce, tedy nerozumí si s řadou skupin léků, které často zrovna ti rizikoví pacienti berou. Týká se to například některých léků na „ředění“ krve, na vysoký tlak a podobně. Takže je tam trošku problém tím prokličkovat. Pokud to nejde, nebo je to příliš náročné, tak zpravidla předepisujeme Lagevrio, které má naopak interakcí minimum.

Potíže s dýcháním - Ilustrační foto
Špatné dýchání lidé svádějí na covid. Může jít o fatální omyl, varují lékaři

Jaké jsou jiné možnosti léčby těžkého průběhu covid-19 v domácím prostředí?
Záleží, co je těžší průběh? Pokud ten člověk má nějaké větší zdravotní potíže, tedy dušnost, srdeční selhávání, selhávání ledvin a podobně, tak to prostě domů nepatří. Pokud má člověk pár dnů horečky, tak doma být může. Jestliže má doma oxymetr, může se změřit, a když má hladinu okysličení nad 93-94 procent, tak pravděpodobně může být doma. Ale nadále platí, že těžší průběh prostě patří do nemocnice, protože nikdo neví, jak ten člověk může vypadat za dvě hodiny. Určitě bych v takovém případě doporučoval kontakt s lékařem, aby zhodnotil situaci a zvážil hospitalizaci, protože tam je možnost podávání kyslíku a podobně. Určitě bych nedoporučoval, aby pacienti s těžším průběhem zůstávali doma.

Jsou nějaké nové zajímavé studie ve světě ohledně covidu?
Nic převratného, pokud vím, není. Dobře se vyvíjí vakcíny, léky jsou stále ty tři základní, tedy Paxlovid, Lagevrio a Remdesivir, který se tedy podává jen v nemocnici. Nezachytil jsem teď v poslední době, že by se něco významného objevilo.

Covidové oddělení nemocnice
Lékařka: Lidé, kteří prodělali covid, mohou být náchylnější k jiným infekcím

Prevence je asi stále tatáž – měli bychom si zachovat hygienické zvyky z předchozích let pandemie?
Považoval bych za jeden z přínosů této pandemie, kdybychom si uvědomili, že všechny virózy jsou takzvaně sociální, tedy že si je předáváme z jednoho na druhého. Kdyby každý z nás žil v izolované skupině velikosti rodiny a kolem sebe v okruhu pěti kilometrů nikdo další nebyl, tak by se nešířily. Jde o to, že úzkým kontaktem v hromadné dopravě, nákupních centrech, nemocnicích a podobně se virózy přenášejí výrazně jednodušeji. Takže bych určitě doporučoval dbát na hygienu rukou, na hygienu kašlání – aby člověk nekašlal do ruky, ale ideálně do kapesníku, který následně zahodí. A zejména pokud je člověk nemocný, tak by měl minimalizovat kontakty a když už musí někam jít, tak aby používal roušku.

A co zdraví lidé?
Lidé, kteří jsou zdraví, nebo mají nějaké chronické přidružené choroby, by v období viróz měli roušky používat při kontaktu s více lidmi. Samozřejmě je nesmysl ji používat v parku nebo na čerstvém vzduchu, kdy roušky spíše organismu mohou uškodit.