Kliknutím zvětšíteJaké jsou u dětí příčiny postcovidového syndromu, kterému se také říká dětský zánětlivý multisystémový syndrom přechodně spojený se SARS-CoV2 (PIMS-TS)?
Zatím nejsou přesně známy. Je to přehnaná imunitní reakce ve smyslu nekontrolovaného zánětu, která pravděpodobně souvisí s infekcí koronavirem SARS-CoV2 a projeví se několik týdnů po kontaktu s nákazou. I když ne u všech dětských pacientů je onemocnění Covid-19 prokázáno, protože se jako bezpříznakoví netestují. Proto u dětí, které k nám přicházejí na příjem s horečkou, děláme nejen PCR a případně i antigenní testy na koronavirus, ale i testy na protilátky, které naznačují předchozí kontakt s virem.
Jaké jsou příznaky?
Děti bývají schvácené, s několikadenní horečkou, velice často mívají bolesti břicha, zažívací potíže. Některé dokonce prodělaly operaci břicha s podezřením na zánět slepého střeva. Přídatnými projevy může být průjem a zvracení. V laboratoři jsou vidět vysoké známky zánětu, kterým bývá postiženo více orgánů: střevo, srdce, může být i plicní postižení, kožní projevy, zarudnutí sliznic v ústech, zvětšení mízních uzlin, bolesti hlavy, neurologické projevy, bolesti kloubů a svalů.
Ze začátku byl syndrom zaměňován s Kawasakiho nemocí. V čem se liší?
Kawasakiho nemoc je zánět cév typický pro dětský věk a postihuje většinou děti od dvou do pěti let. Projevuje se vysokou horečkou, která trvá déle než týden, spolu s dalšími projevy na kůži, sliznicích, očích, mízních uzlinách. Postcovidový syndrom se týká častěji školních dětí. To znamená jiné věkové kategorie než Kawasakiho nemoc. Mívá také jiný typ postižení srdce. Kawasakiho nemoc postihuje zejména věnčité tepny, zatímco PIMS srdeční svalovinu a může vést k srdečnímu selhání. Ale s tím tolik rodiče za lékaři nepřicházejí, protože to na dítěti v začátku nemoci nepoznají.
Jak se dá postcovidový syndrom léčit?
Neexistuje žádná univerzální léčba, nejčastěji se zaměřujeme na příznaky postižení jednotlivých orgánů. Základem protizánětlivé léčby jsou podobně jako u Kawasakiho nemoci vysoké dávky protilátek, takzvaných imunoglobulinů, a protizánětlivé hormony, kortikoidy. Velmi důležitou součástí léčby jsou léky, které zabraňují zvýšenému srážení krve. To totiž bývá typické pro vysoce zánětlivý stav. Často pacienti dostávají antibiotika pro riziko přidružené infekce. A pokud se nepodaří zánět dostat pod kontrolu, přicházejí na řadu biologické léky.
Mívá nemoc nějaké dlouhodobější následky?
To se ještě neví, protože problémy s koronavirem jsou teprve rok a není zatím k dispozici dostatek informací. Zdá se ale, že mohou být dlouhodobé komplikace zejména v oblasti srdce, protože při silném zánětu a zvýšeném srážení krve v drobných cévkách může dojít k nedokrvení srdeční svaloviny. Proto by děti po prodělaném onemocnění PIMS měly zůstat v kardiologickém sledování.
Za jakých okolností dochází k hospitalizaci?
Prakticky všichni pacienti s touto nemocí potřebují hospitalizovat. Bývají v těžkém stavu, nemohou být léčeni ambulantně. Je třeba monitorovat jejich základní funkce, srdeční i metabolické. Mohou mít postižené ledviny, jakýkoliv orgán může selhat. A to velmi rychle, dá se na to zemřít. Takže hospitalizace je nezbytná a dokonce se domnívám, že by tyto děti měly být umístěny v centrech, kde mají k dispozici plně vybavenou dětskou jednotku intenzivní péče včetně možnosti dechové podpory (umělé plicní ventilace). Tedy minimálně v krajských, ale nejlépe ve fakultních nemocnicích.
Kolika procent dětí, které prodělají covid, se syndrom může týkat?
Vzhledem k tomu, že neznáme počty dětí, jež byly nakaženy koronavirem, to nedokážeme určit. V České republice je však snaha pacienty s PIMS evidovat. Neřeknu vám, kolik jich nyní je, ale určitě to budou desítky.
5
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
