Dva týdny nato ale začala v noci krvácet a sanitka ji odvezla do Motola. Ráno přišla zdrcující SMS, ve které stálo, že ji vezou na sál, protože se odloučila placenta a masivně krvácí, a že miminko nepřežije. Vojtěch jel právě na zkoušku s orchestrem – shodou okolností nacvičovali Dvořákovo Requiem. Po cestě volal kolegovi, že nemůže hrát, že to nezvládne. V práci jen předal noty a vydal se na cestu zpět domů…

Vojtěch Nýdl s JohankouZdroj: Archiv„Sotva jsem vyšel z metra, volala mi Eva, že Johanka to přežila. Nevěděl jsem, co se bude dít, ale byl jsem strašně šťastnej,“ popisuje hudebník chvíli, kdy se jedno z nejhorších rán, které kdy zažil, změnilo v ráno radostné a zázračné. „Přijel jsem do nemocnice a viděl jsem to krásný, malinkatý, průsvitný miminko v inkubátoru. Nadšeně jsem všem děkoval.“ Zdravotníci ale byli zdrženlivější a snažili se novopečeného tatínka upozornit, že ještě nemají vyhráno.

Informace o nemoci

* Fyziologické těhotenství trvá 40 týdnů, tedy 9 kalendářních měsíců. Narodí-li se miminko před ukončeným 37. týdnem, je porod považován za předčasný.

* Důvodem narůstajícího počtu předčasných porodů je i to, že narůstá počet dětí narozených po umělém oplodnění, počet dětí z vícečetných porodů (to souvisí s umělým oplodněním), a také se zvyšuje průměrný věk matek.

* Hranice životaschopnosti plodu je v Česku na porodní hmotnost 500 g nebo ukončený 24. týden těhotenství, přičemž i menší děti, pokud se narodí v dobrém stavu, nejsou zcela bez šance.

* Mezi časté příčiny předčasného porodu patří nejrůznější druhy nitroděložní infekce, kdy zánět z pochvy přejde do dělohy a na plodové obaly a poté do plodové vody. Infekce a pohlavně přenosné choroby, jako je třeba trichomoniasis nebo infekce dělohy či plodové vody, jsou považovány za příčinu téměř poloviny předčasných porodů.

* Dalšími příčinami mohou být poruchy funkce placenty, které mohou nastat z různých příčin – vícečetné těhotenství, nemoc matky, zejména cukrovka či vysoký krevní tlak, anomálie plodu či užívání návykových látek během těhotenství.

* Rodičům s předčasně narozenými dětmi pomáhá a zároveň je podporuje nezisková organizace Nedoklubko. Poskytuje okamžitou a ucelenou informační podporu rodinám po předčasném porodu a zvyšuje povědomí o této problematice i na mezinárodní úrovni.

„Třetí den, co byla Johanka na světě, jsem tam přijel a ihned jsem na tvářích sester viděl, že je zle,“ pokračuje dvojnásobný tatínek. Dělo se to, čeho se lékaři obávali. Johanka měla krvácení do obou mozkových hemisfér, do plic… „To byl nejhorší okamžik celé té anabáze,“ říká Vojtěch. Maminka Johanku ještě neměla možnost vidět a už ji lékaři s jejím mužem opatrně připravovali na nejhorší. Pro Evu, která se po porodu radovala, že miminko přišlo na svět živé, to tehdy byl obrovský šok.

Další den šel Vojtěch do nemocnice s velkými obavami. „Nevěděl jsem, jestli tam ten inkubátor s Johankou bude, nebo ne.“ Krvácení se naštěstí zastavilo, ale zůstal po něm velký otok. Holčička měla vývod z hlavičky, který přinášel riziko zanesení infekce, a podstoupila operaci, kdy jí byl zaveden rezervoár. Byla nejmenší miminko, kterému tento zákrok v nemocnici dělali – riskantní krok však byl její jedinou šancí… Někdy v té době si rodiče mohli své dítě poprvé pochovat. Když tatínkovi Johanku poprvé položili na hrudník ke klokánkování, měla všude jen samé hadičky. „Bál jsem se. Byla strašně lehounká! Člověk má pocit, že foukne vítr a miminko mu uletí…“

Další překážkou na cestě k Johančině přežití byla těžká infekce, kterou ale díky antibiotikům zvládla. Velké starosti rodičům dělala budoucnost, nikdo nevěděl, zda všechny komplikace nezanechají trvalé následky. Lékaři se odvážili provést ventrikulostomii – přemostění zúženého kanálku v mozku malé pacientky. To bohužel fungovalo pouze čtyři dny, poté se zdravotníci rozhodli holčičce zavést shunt (jde o hadičku, která odvádí přebytečný mozkomíšní mok z hlavy do břišní dutiny – pozn.red.).

„Celé to bylo tak emočně náročné, že si první rok Johančina života můžeme škrtnout. Co se stalo, jsme si vlastně začali uvědomovat až zhruba po dvou letech,“ vzpomíná Vojtěch. Po neuvěřitelných čtyřech měsících si rodiče vezli Johanku domů – plni strachu, obav a nejistoty z budoucnosti, ale šťastní, že jejich dcera si svůj život vybojovala. „Nevěděli jsme co a jak… Báli jsme se. Ke klidu nám pomáhal monitor dechu.“ Johanka byla hypotonická, moc se nehýbala. Vojtova manželka s miminkem poctivě cvičila tzv. Vojtovku. Z počátku dokonce čtyřikrát denně.

„To bylo velmi náročné,“ vzpomíná tatínek malé holčičky a pokračuje: „Než člověk Johanku připravil a odcvičil, co měl, dokázalo to zabrat klidně i šest hodin denně.“ Díky cvičení se vše pomalu a postupně zlepšovalo… Johanka oslavila nedávno 4. narozeniny. Je zdravá a veselá, na podzim půjde do školky. „Od chvíle, kdy jsem se dozvěděl, že Johanka přežila, to pro mě byla série neuvěřitelných zázraků. Johančin boj o život a její cesta životem mne, i přes všechen ten strach, duchovně obohatily. Člověku se důležitost věcí poskládá úplně jinak, než jak ji měl doposud.“

Názor odborníka

MUDr. Milena Dokoupilová (primářka novorozeneckého oddělení Nemocnice Hořovice)

„Nejrizikovější jsou děti, které se narodí dříve než ve 27. gestačním týdnu. Tehdy mluvíme o extrémní nezralosti, orgány těchto miminek jsou již dávno vyvinuté, ale jsou nezralé a jejich funkce omezená. Nejdůležitějším obdobím je poporodní stabilizace kardiorespiračního systému, plic a srdce a rovněž se musí nastartovat metabolismus a zažívací trakt. Všechny předčasně narozené děti jsou ideálně co nejdříve po porodu živeny mateřským mlékem. V následujícím období mohou na tato malá miminka číhat nejrůznějšími komplikace. Mezi nejzávažnější patří krvácení do postranních komor nebo do mozku, které vzniká nestabilitou nezralých dětí v časném křehkém poporodním období. Může se také vyvinout onemocnění očí – retinopatie – nebo chronické plicní onemocnění. K tomu dochází u nejmenších děti po dlouhodobé plicní ventilaci, protože se plíce nevyvíjejí v optimálních podmínkách dělohy.“

Počty

* V současné době se považuje za hranici životaschopnosti 24. týden těhotenství. Dítě narozené v tomto týdnu má již cca 40% naději na přežití.

* Každé desáté miminko přijde na svět jako nedonošené.

* V České republice je to zhruba každé dvanácté.

* Největší skupinu předčasně narozených dětí tvoří „střední nezralost“, tedy děti narozené po 32. gestačním týdnu.

Recept pro zdraví - snídaňové smoothie

Snídaňové smoothieZdroj: PixabayIngredience:
1 banán, 1 lžíce ovesných vloček, 80 g měkkého ovoce (použít můžete cokoli, co doma najdete – jahody, borůvky a mango), 150 ml mléka, 1 lžička medu, 1 lžička vanilkového extraktu.

Postup:
Ovesné vločky nechte namočené přes noc. Ráno dejte všechny ingredience do mixéru a po dobu 1 minuty mixujte, dokud nebude smoothie úplně hladké. Nalijte směs do dvou sklenic a můžete snídat.

Tipy pro zdraví
Obecně lze říci, že předčasným porodem jsou z hlediska věku nejvíce ohrožené velmi mladé maminky a také skupina prvorodiček nad 35 let. Mezi vnější vlivy na těhotenství, tedy ty, které jsou ovlivnitelné samotnou budoucí matkou, patří užívání návykových látek, jako jsou drogy a alkohol. Riziko předčasného porodu je významně zvyšováno i kouřením rodičky. Škodliviny z cigaretového kouře mají neblahý vliv na růst plodu, protože mohou významně ovlivňovat průtok krve placentou. Stejně tak kofein může mít v těhotenství neblahý vliv – je tedy dobré omezit pití kávy i čaje. Kávu můžete nahradit například pampeliškovou či čekankovou variantou.