Zlepšení bezpečnosti na silnicích a upozornění na místa, kde se stává nejvíce nehod – tomu se věnovala další regionální dopravní konference, která se tentokrát uskutečnila na krajském úřadě v Jihlavě. Rozebíralo se na ní i Top 10 nejrizikovějších míst na cestách kraje Vysočina. Prezentovaly se také lokality, které už se i díky těmto konferencím podařilo lépe zabezpečit v předcházejících letech.

Regionální dopravní konference je každoroční cyklus debat, které se zabývají problematikou bezpečnosti na komunikacích v jednotlivých krajích České republiky. Tento oblíbený formát diskusí se od letošního podzimu díky spolupráci s Portálem nehod a Deníkem více zaměří na lokalizaci a sledování rizikových míst a také na informování veřejnosti, v kterých lokalitách mají za volantem dbát zvýšené opatrnosti. Na konferenci se sešli se dopravní experti, zástupci hejtmanství a také municipalit. Organizátory letošního ročníku jsou společnosti RSE Project a Data Friends, projekt je financován z Fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů (ČKP).

Datoví analytici pracující pro Portál nehod zpracovávají pro každý kraj analýzy dopravní nehodovosti včetně nejrizikovějších míst v daném regionu. Na finálním výběru a pořadí rizikových míst se následně shoduje expertní komise složená ze zástupců BESIPu, Policie ČR a společnosti RSE Project.

„V rámci letošního ročníku bychom chtěli nabídnout široké veřejnosti ucelený a empiricky doložený pohled na nehodová místa v daném regionu. Zároveň se chceme dívat na to, zda opatření, která byla v daném místě provedena, přinesla v čase požadované výsledky,“ vysvětlil Jan Chalas, datový analytik ze společnosti DataFriends.

„Vysočina je velmi specifická v tom, jak je regionálně a místně rozložená. Jsme kraj, kde je obrovský počet malých obcí. Omezení, které platí pro obce, co se týká rychlosti, na sebe často navazují. Když nejede po dálnici nebo hlavním tahu, jedete pořad vesničkami, což si vyžaduje od řidiče určitou pozornost,“ představil kraj jeho hejtman Vítězslav Schrek.

Kraj se snaží situaci v oblasti silniční dopravy stále zlepšovat, a to formou rekonstrukce stávajících vozovek a stavbou nových. Například vybudoval v poslední postavil dva obchvaty na Pelhřimovsku, a to Lukavce a Salačovy Lhoty. Kraj při zlepšování bezpečnosti spolupracuje také s policií. Například tím, že financuje nákup měřících zařízení, které kontrolují váhu nákladních vozidel projíždějících krajem.

Objem nákladní dopravy přitom v posledních letech stoupl na Vysočině o více než 20 procent. Podle zástupců policie je pozitivním krokem, že byly zvýšeny pokuty za přetížení vozidel. Nyní je maximální pokuta za odmítnutí vážení až 100 tisíc korun.

„A nezřídka se to děje a tu pokutu 100 tisíc korun řidiči kamionů skutečně dostávají,“ uvedl kapitán Zbyněk Augustin, vrchní komisař Krajského ředitelství policie kraje Vysočina.

Další změnou pro řidiče nákladních aut na Vysočině je zákaz předjíždění na vysočinské dálnici. Měl by začít platit od této zimy a pokrývat sedmdesát kilometrů z přibližně 90 kilometrů dálnice, které vedou Vysočinou. Zákaz předjíždění by měl výrazně zklidnit situaci na velmi vytížené transevropské spojnici.

Dopravní nehoda několika aut uzavřela dálnici D1 na 105. kilometru ve směru na Brno.
Na dálnici D1 u Jihlavy došlo k několika hromadným nehodám

„Jestliže je ČR tranzitní zemí, tak Vysočina je tím nejvíce tranzitním krajem v ní. Reálně je to často tak, že doprava se z páteřní dálnice často přelévá na síť silnic nižších tříd,“ popsal situaci v kraji zástupce BESIPu Tomáš Neřold.

To nastává především tehdy, když jsou na dálnici nějaké problémy. Tisíce aut končí na lokálních silnicích, které nejsou na takový nápor dimenzovaný.

Za této situace nepřekvapí, že nejrizikovějším místem Vysočiny je nájezd na dálnici D1 u Humpolce. Zde se odehrálo v posledních letech skoro pět desítek nehod. Převážná většina z nich se přitom odehrála za zhoršených podmínek.

Už druhé nejnebezpečnější místo na kraji je charakterizováno tím, že tam často dochází ke srážkám ke zvěří. Podle policejních statistik právě kolize se zvířaty stojí za 28 procenty nehod v kraji.

To je nejvyšší číslo v celé ČR a v posledních pěti až šesti letech stále narůstá. I když se zkouší mnoho metod, jak zvěř ze silnic dostat, neexistuje zatím žádný spolehlivý způsob. Podle jednoho z řečníku by možná bylo na místě zamyslet se nad stavy zvěře ve vysočinské krajině.

Ilustrační foto.
Šest mrtvých při nehodách. Záchranáři z Vysočiny zasahovali každých deset minut

Top 10 rizikových míst v kraji Vysočina

1) PELHŘIMOV – dálnice D1 a sjezd na Humpolec – 47 nehod, 4 zranění – nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky – škody podle pojišťoven téměř 15 milionů Kč

2) JIHLAVA – silnice II/405 mezi lesy u obce Puklice – 27 nehod, 3 zranění – nejčas-tější příčina nehod: nezaviněná řidičem (srážky se zvěří) – škody podle pojišťoven přes 4 miliony Kč

3) JIHLAVA – Pávov u Jihlavy a mimoúrovňová křižovatka silnice I/38 a dálnice D1 – 26 nehod, 11 zraněných – nejčastější příčina nehod: nezaviněná řidičem – škody podle pojišťoven přes 5 milionů Kč

4) TŘEBÍČ – silnice II/360 u obce Trnava – 24 nehod, 4 zranění – nejčastější příčina nehod: nezaviněná řidičem (srážky se zvěří) – škody podle pojišťoven přes 5 milionů Kč

5) HAVLÍČKŮV BROD – silnice I/38 u obce Štoky – 19 nehod, 2 zranění, 1 úmrtí – nejčastější příčina nehod: nezaviněná řidičem (srážky se zvěří) – škody podle pojiš-ťoven téměř 4 miliony Kč

6) JIHLAVA – Jihlava a mimoúrovňová křižovatka silnic II/602 a I/38 – 18 nehod, 14 zraněných – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti při odbočování vlevo – škody podle pojišťoven přes 1,5 milionu Kč

7) JIHLAVA – silnice II/353 u obce Rytířsko a odbočky na Jamné  – 17 nehod, 8 zra-něných – nejčastější příčina nehod: nezaviněná řidičem – škody podle pojišťoven přes 3 miliony Kč

8) TŘEBÍČ – silnice II/360 u obce Rudíkov – 12 nehod, 2 zranění – nejčastější příčina nehod: nezaviněná řidičem – škody podle pojišťoven přes 2 miliony Kč

9) HAVLÍČKŮV BROD– křižovatka silnic I/38 a II/350 u obce Štoky – 9 nehod, 18 zraněných – nejčastější příčina nehod: proti příkazu dopravní značky Dej přednost v jízdě – škody podle pojišťoven neuvedeny

10) ŽĎÁR NAD SÁZAVOU – křižovatka silnic I/19 a III/35420 u obce Mělkovice – 8 nehod, 14 zraněných – nejčastější příčina nehod: proti příkazu dopravní značky Dej přednost v jízdě – škody podle pojišťoven neuvedeny

Křižovatka za jihlavským tunelem patří mezi nejproblematičtější místa v kraji, říká náměstek hejtmana

 Ing. Miroslav HouškaIng. Miroslav HouškaZdroj: Marcel MoržolPestrou diskusi provázející dopravní konferenci na krajském úřadě v Jihlavě ocenil také Miroslav Houška, náměstek hejtmana kraje Vysočina pro oblast ekonomiky, dopravy a silniční hospodářství. Ten Deníku odpověděl i na několik otázek k problematice dopravy a její bezpečnosti v kraji.

Co vás na dopravní konferenci zaujalo a v čem byla podle vás přínosem?
Regionální dopravní konference, která se ve všech krajích každoročně pořádá, je významná a důležitá hlavně proto, že se na jednom místě a v jeden čas sejdou všechny zainteresované strany, které mohou přispět k vyřešení problematických dopravních úseků na našich komunikacích. Partneři mohou vzájemně diskutovat a posouvat věci kupředu s jediným společným cílem, a to zvýšit bezpečnost řidičů na našich silnicích.

Která z desítky nejrizikovějších míst, jež byla na konferenci zmíněna, je z vašeho pohledu nezbytné řešit co nejdříve a proč?
Podle mého názoru je z desítky nejrizikovějších míst v našem kraji neproblematičtější výjezd a nájezd do jihlavského tunelu a přilehlé křižovatky. Problematické odbočování doleva z nebo na hlavní silnici na Pelhřimov, krátké odbočovací pruhy, vysoká hustota dopravy, špatná přehlednost, to vše jsou faktory, které z tohoto prostoru vytvářejí vysoce rizikové místo, což dokládají i prezentované statistiky nehodovosti. Umím si představit, že dopravní situaci v místě by pomohlo zklidnit a vyřešit osazení semaforů v určitých částech.

Existuje podle vás nějaké opatření nebo postup, které napomohly problémová místa v kraji rychleji vyřešit?
Pro rychlé vyřešení jakékoliv situace nebo problému je vždy zásadní, aby se všechny strany sešly u jednoho stolu a našly společný konsensus. Nikdy to nesmí být o tom, aby jedna ze stran vyhrála a další se cítily poražené. Stejný princip podle mě platí při všech jednáních bez ohledu na to, jaké oblasti se týkají. Pokud bych měl konkrétně zmínit v čem vidím velký deficit na našich silnicích, zejména na těch vyšších tříd, tak je to dopravní telematika. To, co je zcela běžné například na rakouských dálnicích, kdy vás proměnné tabule informují o aktuální situaci v dopravě a regulují její plynulost, je u nás zatím pouze na pomyslném startu. Zde vidím pro Českou republiku velkou příležitost a výzvu.

Na konferenci zaznělo, že za skoro třetinou nehod v kraji jsou srážky se zvěří. Myslíte si, že je zvěř v kraji přemnožená a její počet by se měl snížit? 
Musím souhlasit s názorem, že zvěře v poslední době výrazně přibylo. Slýchávám to od myslivců i od zemědělců, kterým zejména černá zvěř způsobuje značné škody na polích. Když k tomu přidáme, že po kůrovcové kalamitě v našich lesích se změnily migrační návyky zvěře, navíc se častěji stahuje do nízkých porostů kolem silnic, není překvapivé, že ke střetům se zvěří dochází i v úsecích, kde to dříve nebylo běžné. Odborníci se na konferenci shodli, že nejrychlejším řešením v těchto případech je osazení informativní značky, která řidiče na výskyt zvěře upozorní.