Nemocnice dostala za pozdní ohlášení případu pokutu. Porušila totiž zákon. Primář, který vše zanedbal, dostal ústní napomenutí od ředitele. Tím veškerá odpovědnost lékaře končí.

Skončila i ve chvíli, kdy policie zjistila, že ten samý lékař ani jeho personál není trestně zodpovědný za záměnu dětí, ke které došlo rok poté. Když se veřejnost dozvěděla, že Kozák kvůli tomuto skandálu dostal výpověď, zvedla se vlna solidarity a petice za jeho „záchranu“ kolovala i na okresním soudě v Třebíči. Proto není divu, že Kozák úspěšně uniká trestnímu stíhání i v kauze úniku citlivých osobních údajů z lékařské zprávy jednoho z dětských pacientů. A to i přesto, že není o úniku informací pochyb. Trestní oznámení kvůli tomuto skandálu podaly dvě instituce – krajský úřad i Úřad na ochranu osobních údajů. Zřejmě se ale spletly.

Po všech těchto událostech si myslím, že bylo naprosto správné, když ředitel nemocnice Janu Kozákovi dal výpověď. Moc dobře věděl, proč to dělá. Když totiž chtěli krajští úředníci vysvětlení, proč udělal tak radikální krok, řekl jim, že to je již druhé vážné pochybení primáře.

Utajování kauzy ohledně výskytu masivní infekce před dvěma lety se nyní v kontextu dalších událostí ukázalo jako velmi nešťastné. Pokud by totiž veřejnost měla dostatek informací o dění v nemocnici, možná by se jich pár pod petici nepodepsalo. Jistější v rozhodování by byl i sám ředitel Petr Mayer, který by se nemusel před úředníky z kraje poníženě sklánět a na výpovědi by si stál. Takhle mu nezbylo nic jiného, než vzít problémového lékaře zpět, jinak se totiž sám vystavoval riziku, že bude z funkce odvolán.

Na závěr se ještě nabízí otázka, kolik skandálů nám nemocnice ještě tají a kolik jich ještě bude potřeba k tomu, aby i lékaři byli za svá fatální pochybení vzati k zodpovědnosti. Takhle to totiž vypadá, že si mohou dovolit cokoli. Ústní napomenutí za smrt kojence je toho docela zářným příkladem.

Zarážející je i to, že se případem nezabývala policie. Minimálně měla prověřit, jestli se někdo v souvislosti se smrtí dítěte nedopustil trestného činu, jako to běžně dělá i u méně závažných případů, než je smrt člověka.