S trestem odnětí svobody na 15 měsíců s podmíněným odkladem na 2,5 roku a zákazem řízení motorových vozidel na 4 roky odcházel včera od Okresního soudu v Jihlavě Martin Tomáš. Letos v dubnu srazil při jízdě směrem na Vystrčenovice na Jihlavsku osobním autem šestnáctiletou cyklistku, která svým zraněním na místě podlehla.

„Není pro nás nikdy lehké z hlediska práva uzavírat tragické dopravní nehody,“ řekl v průběhu jednání předseda soudního senátu Vladimír Sova a pokračoval: „Každý rok ale projednáváme tragickou dopravní nehodu se smrtelným následkem a i letos se již poněkolikáté snažíme takovou záležitost z hlediska práva vyřešit.“

V tomto tragickém případu hrály roli vteřiny a vina na celé události není podle soudu jen na obžalovaném mladíkovi. Jeho vina však byla prvotní příčinou nehody, přečin spočíval v nepřiměřené rychlosti.

Problém byl také v tom, že dívka bez ukázání změny směru jízdy a bez ohledu na jedoucí auto za ní náhle při jízdě odbočila doleva a začala přejíždět na druhou stranu vozovky. Tam na ni čekala její kamarádka, která zrovna přijížděla v protisměru.

Řidič jel rychle

Podle prvního soudního znalce Dušana Hasoně by bylo možné nehodě zabránit, kdyby jel řidič rychlostí 90 kilometrů v hodině. Rychlost obžalovaného byla podle analýzy 94 až 117 kilometrů v hodině. Znalec, kterého si vyžádala obhajoba, však konstatoval, že nehodě by nešlo zabránit ani v případě, že by řidič jel padesátikilometrovou rychlostí. Znalecké posudky obou dopravních inženýrů se lišily v použitých metodách výpočtu i v některých výsledcích.

Nakonec ale nebyly soudem shledány jako zcela si protiřečící. Především však není podle soudce Sovy určující rychlost dovolená, nýbrž rychlost přiměřená dané situaci. „V rychlosti mezi 94 a 117 kilometry jel obžalovaný po komunikaci, která je šest metrů široká. Za situace, kdy před ním se nachází tři cyklisté a v protisměru se objeví další cyklistka,“ řekl včera soudce Sova a pokračoval: „My (senát, pozn. aut.) jsme toho názoru, že i nejvyšší povolenou rychlost 90 kilometrů lze použít jen v situaci, která to umožňuje. A to v tomto případě nebylo.

Chybovala i dívka

Podle názoru soudu, a zaznělo to i ve znaleckém posudku obhajoby, tou rychlostí, při které by byl obžalovaný schopen zcela jednoznačně a bezpečně reagovat na chování poškozené, byla rychlost 50 kilometrů v hodině. A to byla také ta správná rychlost pro tuto situaci.“

Současně soud jedním dechem konstatoval: „Ani ta nešťastná poškozená dívka si nepočínala správně. Žádným způsobem nedala najevo, že chce změnit směr jízdy a nezohlednila, že se za ní blíží vozidlo. Z její strany je tato odpovědnost.“

Nakonec soud nicméně prohlásil: „Ze všeho vyplývá závěr, že se obžalovaný dopustil přečinu usmrcení z nedbalosti.

Došlo k porušení důležité povinnosti takovým způsobem, že ani to spoluzavinění poškozené nemůže v tomto případě vést k mírnějšímu náhledu ohledně právní kvalifikace.“

Obžalovaný Martin Tomáš se proti rozsudku odvolal.