Ten, kdo je z Vilémova na Havlíčkobrodsku a v pondělí se díval v televizi na Kriminálku Anděl, musel od první minut tušit, že už o podobném případu někdy slyšel. Po několika dalších minutách už si byl jist, že se dívá na případ, který skuteční kriminalisté řešili ve Vilémově před dvanácti lety. Dodnes je obestřen tajemstvím a pochybnostmi.

„Pro rodinu je to uzavřený případ. Staré rány ale nikdy nepřebolí a tyhle se hojí těžce,“ říká Vladimíra Rubinsteinová ze zámku ve Vilémově, kde žila se šlechticem Vladimírem Reiským.

Když si na Velikonoční pondělí pustila televizi a zjistila, že se před ní odehrává stejný příběh, který sama prožila, vrátily se jí staré vzpomínky.

„Netušila jsem, že to natočili. Jsou to smutné vzpomínky a kde je pravda, už ví jen Bůh,“ zavzpomínala Rubinsteinová po zhlédnutí epizody s názvem Baronka.

Televizní příběh začíná tím, že neznámý muž vtáhne u zámku mladou ženu do zahradního jezírka a utopí ji. Na místo přijedou detektivové a zjistí, že má na těle několik poranění. To na kořeni nosu se shoduje se zraněním na skutečné oběti z vilémovského zámku Mary Elizabeth Reiské, přezdívané Molly. Shoduje se i to, že je nalezena bez bot. Je ve stejném věku, bydlí na zámku, píše si deníček, je zamilovaná do jockeye z východní Evropy, jejichž společnou vášní jsou koně a dostihy. To jsou styčné body příběhu s tím skutečným. „Je pravda, že jsem použil prostředí šlechty k napsání scénáře. I způsob smrti je podobný. Ostatní je fabulace. Vlastně jsem spojil několik skutečných případů dohromady,“ vysvětlil autor námětu i scénáře epizody Baronka, skutečný reportér Janek Kroupa.

Byl to šlendrián

Před sedmi lety Janek Kroupa o případu natočil reportáž pro investigativní publicistický pořad televize Nova Na vlastní oči. V ní naznačil, že policisté, kteří začali případ vyšetřovat, nezajistili dostatek stop z místa činu a další vyšetřování podcenili. Molly byla Američanka a okolnosti její smrti i kvalita vyšetřování tehdy zajímala i americkou ambasádu v Praze. Analýzu případu zpracovávalo i policejní prezidium. „Vyšetřování bylo nedotažené a v podstatě to byl šlendrián,“ řekl v reportáži Janka Kroupy bývalý analytik policejního prezidia Pavel Koller.

Na televizi se v pondělí díval i kriminalista z Hradce Králové Ivo Kolda, který případ tehdy vyšetřoval a který také vyšetřoval vraždu a znásilnění Jakuba Šimánka z Havlíčkova Brodu.

„Od začátku mi bylo jasné, že je to natočené na základě případu z Vilémova. Díky tomu jsem si na případ zase vzpomněl a říkal jsem si, že si snad najdu spis, abych se na to ještě podíval,“ svěřil se Deníku Ivo Kolda. Podle něj ale ve vyšetřování nijak nepochybili. Na druhou stranu říká, že to byl zvláštní případ. Molly totiž posledních několik dní před smrtí měla strach. Podle lidí z jejího okolí se jí stávaly divné věci. Kromě povolených šroubů u auta musela řešit i záhadná zranění koní. Zřejmě se jí někdo snažil psychicky zdeptat.

Odmítal sebevraždu

Otec Molly Vladimír Reiský zemřel dva roky po záhadné smrti své dcery. V dubnu 2001 poskytl rozhovor časopisu Xantypa. Svěřil se, že je přesvědčen o tom, že byla jeho dcera zavražděna. Odmítal sebevraždu, která byla navíc málo pravděpodobná, i nešťastnou náhodu. Tehdy slíbil, že jeho čtyři další děti budou hledat pravdu, i kdyby to mělo trvat deset let. Skoro na den přesně po deseti letech od jeho výroku televize odvysílala epizodu Baronka. Podle Janka Kroupy je to náhoda. „Díl byl natočený už před rokem,“ podotkl reportér, který je přesvědčený, že Molly zemřela násilnou smrtí. Pokud je to pravda, spáchal dotyčný dokonalý zločin, který zřejmě zůstane nepotrestaný. Nutno se také ptát, kdo by měl ze smrti Molly prospěch. S odstupem času je jasné, že o majetek nešlo. Ve hře zůstává milenecký trojúhelník.

A co záhada sundaných bot? V televizní detektivce to scenárista vymyslel tak, že vrah svou oběť ve vodě chytil za nohy, jako do trakaře, a přitom jí boty nechtíc zul a odnesl z místa činu. Bylo to tak i v případě Molly? Pro Vladimíru Rubinsteinovou je tato okolnost asi jediná, kterou dokáže racionálně vysvětlit: „Američané jsou zvyklí chodit bosí a Molly po parku bosá chodila často.“