Moc nad životy druhých a obrovské charisma, kterým disponuje vůdkyně náboženské sekty v Kuroslepech na Třebíčsku Ladislava Kujalová Jurová budou postupně slábnout. Komunita, která od poloviny 90. let minulého století žije v hájovně přestavěné do podoby pseudogotického hradu na okraji přírodní rezervace, se více otevře vnějšímu světu.

Takový je názor a odhad odborníka Zdeňka Vojtíška na náboženská společenství, jakým směrem se do budoucna bude tato sekta vyvíjet.

„V horizontu několika desítek let půjde i nadále o určité duchovní centrum, a to s převládajícím zaměřením na komunikaci s nanebevzatými mistry a mimozemskými entitami, ale pravděpodobně už ne v podobě uzavřené náboženské komunity," zmínil se Zdeněk Vojtíšek.

Když reportér Deníku před časem mluvil s jedním ze současných členů sekty, proti podobným tvrzením se ohradil. Řekl, že jim jistí lidé předpovídali brzký zánik už před dvaceti lety. „A vidíte, jsme tu stále," řekl tehdy.

Další generace

Zdeněk Vojtíšek patří v Česku k odborníkům na chování sekt a náboženských uskupení. V souvislosti s policejním vyšetřováním také zpracovával aktuální znalecký posudek. Kriminalisté Ladislavu Kujalovou Jurovou nejprve 17. ledna obvinili z týrání tří bývalých členů, ale o několik dní později stíhání zrušili. Činy, které se měly stát v letech 2004 až 2006, jsou podle zákona promlčené.

Vojtíšek sleduje sektu v Kuroslepech už přes dvacet let. Deníku řekl, že se ještě před několika lety obával, aby komunita nedošla do stádia takzvaného kolektivního násilí hromadná sebevražda, tak jako se to stalo u jiných sekt v USA a na Ukrajině v 90. letech 20. století.

„Důvodem mých obav byla vysoká míra kontroly duchovní vůdkyně (Jurové poznámka redakce) nad životy jejich následovníků a naléhavé očekávání konce tohoto světa," vysvětlil Vojtíšek.

V současné době jsou jeho obavy mnohem menší. „Pozoruji pokles počtu členů tohoto společenství, stále se zvyšující průměrný věk dospělých a nepříliš velké úspěchy rodičů v předávání svého náboženského přesvědčení dětem," upozornil Vojtíšek.

Podle informací Deníku není vyloučeno, že se Ladislava Kujalová Jurová snaží vychovat svého následovníka, který by v budoucnu zaujal její vůdcovské místo. Tou vyvolenou může být dívka, která strávila s Jurovou několik let v Brazílii a nyní studuje školu s náboženským zaměřením. Další děti postupně dospívají.

Násilí v komunitě

Nové náboženské hnutí Most ke svobodě vznikalo v Československu v letech 1990 až 1992 díky aktivitě Ladislavy Kujalové, později Jurové. Po návratu z Brazílie se stala duchovní učitelkou. Její náboženské poselství vycházelo z učení mezinárodního hnutí Most ke svobodě. To založila roku 1951 Američanka Geraldine Innocentová. Po její smrti roku 1961 se hnutí několikrát transformovalo až do současné podoby Nadace učení nanebevzatých mistrů. Základem tohoto učení je přesvědčení o existenci takzvaného Velkého bílého bratrstva nanebevzatých mistrů, kteří telepaticky komunikují s duchovně pokročilými osobnostmi na planetě Zemi a poskytují jim a jejich následovníkům duchovní vedení. Podle Vojtíška byla za pokročilou duchovní osobnost považována také Ladislava Kujalová Jurová. Nyní kuroslepská komunita vyznává učení Kosmický zen-buddhismus.

„Společenství v Kuroslepech je udržováno především osobností své zakladatelky a vůdkyně mnohem více než společnými náboženskými přesvědčeními nebo společnou náboženskou praxí," vysvětlil Zdeněk Vojtíšek. Podle něj si vůdkyně svoji moc posilovala mimo jiné i radikální kontrolou osobního, rodinného i intimního života, a proto nevylučuje ani násilné chování uvnitř komunity.

Vojtíšek upozornil, že lidé do sekty vstoupili dobrovolně a nastavený způsob života za zdmi kláštera dobrovolně trpěli. Utrpení, které bývalí členové popsali v rozhovorech pro Deník, bylo vůdkyní ospravedlňováno tak, že šlo o duchovní výchovou, očištění od zla z minulých životů a přípravou na přežití přírodní katastrofy. Podle Vojtíška padá spoluodpovědnost i na členy sekty za to, jaké činy si vůči nim může vůdce dovolit. Na druhou stranu to ale nezbavuje vůdce případné odpovědnosti za své činy.

Sektou z Kuroslep se zabýval i student bezpečnostních a strategických studií David Rypel v obsáhlé diplomové práci. Podle jeho závěru sice není sekta nebezpečná pro veřejnost, navzdory nárazovým kontrolám sociálních pracovníků je ale možné, že je stále hrozbou pro své stávající členy, především pak pro děti neschopné vlastní obrany, jež jsou hned od narození manipulované vůdkyní sekty. A právě příchod dětí na svět, jejich postavení v sektě a vztah k vůdkyni a rodičům zůstává největší záhadou i přes policejní vyšetřování.