Poslední rozloučení se zavražděnou patnáctiletou Petrou Vondrákovou z Dudína se konalo v obřadní síni jihlavského krematoria 10. dubna 2013. Několik Petřiných kamarádek nevydrželo nápor emocí a při obřadu omdlelo. Písně od Michala Davida i Ennia Morriconeho a smuteční projevy často doprovázely hlasité vzlyky pozůstalých.

Celý smuteční obřad se odehrál za velkého zájmu médií, a to i těch zahraničních. „Byl to jeden z největších pohřbů za dobu, co u města pracuji,“ zavzpomínal mluvčí Služeb města Jihlavy Martin Málek. Poslední rozloučení vedl pracovník krematoria Petr Chytil. Ten odhadoval počet smutečních hostů až na pět stovek. „Lidé nebyli jen v obřadní síni, ale i před ní. Bylo tu opravdu narváno. Atmosféra před obřadem by se dala, jak se říká, krájet. Bylo ticho, nikdo nemluvil, všichni jen stáli a koukali. Samotný pietní obřad, to byly velké emoce, velké…,“ měl v živé paměti Petr Chytil.

Skládku v Jihlavě-Henčově prohledávalo tehdy více než dvacet lidí.
Deset let od vraždy Petry v Jihlavě: na skládce našli jen nepatrnou část ostatků

Málek ještě dodal, že pohřeb nesli špatně hlavně mladí. „Tehdy tu byly i kolapsy. Musím říct, že to ti mladí lidé nesli velmi těžce. Petra byla velmi mladá, a to je vždycky velmi těžký pohřeb. Zvlášť, když zemřela takovou násilnou smrtí,“ dodal Málek. „Musela být velmi oblíbená, protože ti mladí tady byli ve velkém počtu,“ podotkl ještě Chytil.

Ten si ale vzpomíná i na méně důstojné okamžiky, zejména pokud jde o chování médií: „Týkalo se to jednoho televizního štábu, který ale nebyl nijak označen logem média. Rodiče zemřelé chtěli mít po obřadu jen chvíli pro sebe, ale oni je stále obtěžovali otázkami. Dvakrát jsem štáb upozornil, že to není důstojné, ať dají rodině pokoj. Potřetí už jsem je musel vyhodit,“ vzpomínal Chytil.

Sbírka na pohřeb a pieta na náměstí

Bílou rakev i její okolí pokrývaly kytice a věnce s bílými růžemi od Petřiných nejbližších. Nechybělo ani srdce z rudých růží od bývalého přítele Patrika a věnce od nejlepších kamarádek Hanky a Nikoly. Zavražděnou dívku připomínala obří fotka. Pohřbu se kromě rodiny a přátel zúčastnili i lidé z Dudína a Petřini spolužáci ze základní školy T. G. Masaryka v Jihlavě.

„Je to tragédie, rodina je naprosto zdrcená. Přišli o dceru, kterou už jim nikdo nikdy nevrátí. Někteří novináři nás pěkně naštvali, protože se snažili získat senzaci za jakoukoli cenu, jako třeba když omdlela nejlepší kamarádka Hanka a oni ji hned začali natáčet," vyjádřil se tehdy pro Deník Petr Horák, jeden z Petřiných kamarádů. Kamarádi Petry mezi sebou tehdy ve sbírce vybrali více než dvacet tisíc korun, které použili na nákup květin. Část peněz pak předali rodině a Bílému kruhu bezpečí.

Tomáš Zavřel.
Deset let od vraždy Petry v Jihlavě: jako první promluvil Tomáš Zavřel

S Petrou se lidé mohli rozloučit i několik dní před smutečním obřadem při pietním setkání na Masarykově náměstí v Jihlavě. Tam přišlo zhruba tisíc lidí. Pořadatelé akce se obávali konfliktů, násilí, veřejného lynčování obviněných mladíků a vystoupení extremistických stran. Nakonec ale zbytečně.

Motiv vraždy: znásilnění?

Soud v Michalem Kisiovem, Tomášem Zavřelem a Jakubem Doležalem začal u Krajského soudu v Brně v pátek 7. února 2014. Kisiov chtěl původně u soudu vypovídat, ale těsně před začátkem hlavního líčení si to rozmyslel. Soudce tak přečetl jeho výpověď z policejního protokolu.

„Měli jsme spolu dobrovolný sex. Potom mi Petra řekla, že mě udá za znásilnění. Dostal jsem strach, že budu obviněn z něčeho, co jsem neudělal. Měl jsem zkrat, jako bych to ani nebyl já a vyhodil jsem ji z okna," popsal Kisiov, co se stalo v bytě v noci z 15. na 16. března 2013.

Plakáty s fotkou zmizelé Petry byly rozmístěné po celé Jihlavě.
Deset let od vraždy Petry v Jihlavě: nechybělo mnoho a vrahům by vše prošlo

Kisiov odnesl přeživší dívku zpět do bytu a zavolal si na pomoc Zavřela a Doležala. Následující události patří mezi nejchladnokrevnější a nejsurovější činy, jakých mohli být mladíci schopni. Podle soudu Kisiov a Zavřel uvázali dívce kolem krku kabel od počítače a každý tahal za jeden konec. Petra ale stále žila. Začali ji tedy střídavě škrtit. Zavřel si na to podle Kisiova vzal rukavice z autolékárničky. Kisiov si zase nazul motorkářskou botu a šlapal dívce po krku. Přitom se měl opírat o stropní podhledy. „Nemohl jsem se na to dívat, tak jsem si šel dát cigaretu. Zavřel ji dál škrtil a pak přišel, že je konec," popsal do protokolu Kisiov.

Vražednému běsnění byl podle obžaloby nápomocen i Jakub Doležal. Ten měl Kisiova a Zavřela hecovat, že jsou neschopní dívku zabít najednou. Na Kisiova měl Doležal během vraždění zařvat, že je sráč. Doležal to ale popíral a tvrdil, že měl z Kisiova strach, proto se bál cokoli udělat. Totéž řekl i Zavřel. Kisiov měl oběma vyhrožovat, že jestli něco o vraždě prozradí, tak je zabije.

Vrchní soud zpřísnil tresty

Rozsudek před brněnským soudem padl 5. března 2014, tedy bezmála rok po vraždě. Kisiov dostal za brutální vraždu pětadvacet let, Zavřel dvaadvacet a Doležal odešel s pouhými dvěma roky za napomáhání při odklízení těla. Vrchní soud v Olomouci pak zpřísnil tresty shodně o dva roky Zavřelovi i Doležalovi. Podle soudu nejen pomáhal odklízet tělo oběti, ale i byl účasten vraždě, když oba kumpány hecoval, aby dívku zabili. V této podobě tresty nabyly právní moci a nijak je nezměnilo ani dovolání mladíků k Nejvyššímu soudu v Brně.

Dům, kde zadržený mladík bydlí
Zavražděná Petra chtěla s Michalem chodit, on ji po sexu vyhodil z okna

Tomáš Zavřel dostal v Brně dvaadvacetiletý, mírnější trest než Kisiov. Kriminalistům totiž pomohl po odhalení vraždy Petry ještě objasnit pokus o vraždu prodavačky v prodejně hraček v Jihlavě. Případ se kriminalistům dlouho nedařilo objasnit. Zavřel, který měl informace, jež policii pomohly případ objasnit, doufal, že si tím vyslouží mírnější trest. Vrchní soud měl jiný názor.

Poslední díl seriálu, rozhovor s kriminalistou Pavlem Kubišem, si můžete přečíst v pátek na Jihlavském deníku.