Do Jihlavy se tento týden na dva dny sjela kriminalistická elita z celé země. Setkání dvakrát ročně organizuje redakce Kriminalistického sborníku (KS), který je odborným, běžné veřejnosti nedostupným časopisem. Vydává ho Kriminalistický ústav.

Sborník v současné době vychází pětkrát ročně a přispívají do něj nejen kriminalisté, ale i soudní lékaři či státní zástupci. Na Vysočině se setkání přispěvatelů KS uskutečnilo vůbec poprvé. Mezi účastníky nechyběl například elitní detektiv Josef Mareš z Prahy, který se mimo jiné jako scenárista podílel na televizním seriálu Případy I. oddělení. V současné době jeho oddělení řeší například případ vraždy taxikářů. Jedna z obětí pocházela z Pelhřimovska.

„Setkání slouží k výměně zkušeností a sbírání nových informací v kriminalistickém oboru. Letošní rok je navíc jubilejní, protože Kriminalistický sborník vychází už šedesát let," upozornila šéfredaktorka sborníku Jitka Pivodová.

Kromě několika zajímavých přednášek, mimo jiné o tom, co všechno může přinést psychiatrický posudek či o zkušenostech z Belgie, jak pracovat s neagresivním davem, se mohli účastníci během praktické ukázky detailněji seznámit s radarem, který dokáže najít, zjistit a odhalit osoby za překážkou až na vzdálenost čtyřiceti metrů. Přístroj policistům například pomáhá, když mají zasáhnout proti člověku v úkrytu a nevědí, kde přesně se skrývá. Radar dokáže osoby detekovat podle dechu a odhalí i počet osob.

Na setkání přispěvatelů KS dorazili i dva kriminalisté z Vysočiny. Šéf oddělení vražd na Vysočině Pavel Kubiš ale mezi elitou chyběl. „Mrzí mě, že jsem byl zaneprázdněn a nemohl přijít," uvedl Kubiš.

Pro něj je KS cenný především v tom, že si může zkušenosti svých kolegů porovnat s těmi svými.

Přestože se na Vysočině za posledních pět let stalo mnoho závažných kriminalistických kauz, do KS kriminalisté z Vysočiny prakticky vůbec nepřispívají. Podle šéfredaktorky Jitky Pivodové je to škoda.

„Jsou kraje, kde přispívají méně. Rádi bychom, aby se to změnilo a kriminalisté si našli čas podělit se o své zkušenosti s ostatními kolegy. Chápu ale, že Vysočina je mladý kraj a policie musí hlavně řešit pracovní záležitosti," míní Pivodová.

Za posledních šest let se v KS objevil z Vysočiny pouze jeden příspěvek. Napsal ho právě Pavel Kubiš a šlo o loupežnou vraždu taxikáře ze Žďárska.

„Obviněný tehdy tvrdil, že vraždu neplánoval. Vyšetřovacím pokusem se nám ale podařilo prokázat opak," vysvětlil Kubiš, čím byl případ zajímavý.

Dlouholetým přispěvatelem do KS je i scenárista Viktorín Šulc. K nejzajímavějšímu případu z Vysočiny, který by podle něj stál za rozbor v KS, je vražda patnáctileté Petry z Dudína na Jihlavsku. Dívka byla zavražděna dvěma mladíky. Třetí jim pomáhal odklízet tělo. Vrazi dostali výjimečné tresty, jejich pomocník čtyři roky.

„Za rozbor by určitě případ stál. Zejména z pohledu psychologie mladíků a jejich chování po činu," míní Viktorín Šulc.

V KS by se ale už brzy měl přece jen jeden případ z Vysočiny objevit. „Kolega připravuje článek o vraždě důchodkyně v pečovatelském domě v Ledči nad Sázavou a o pokusu vraždy další ženy v Tmani," prozradil Pavel Kubiš.

Pro kriminalisty šlo teh-dy o velmi složitý případ. To, že šlo o vraždu, se zjistilo až o několik dní později a kriminalisté od začátku pátrali po muži, nikoli po ženě. Vraždu a pokus vraždy nakonec měla na svědomí jednasedmdesátiletá Marie Panská. Státní zástupce pro ni navrhoval dokonce doživotí. Krajský soud v Hradci Králové ji poslal na třicet let do vězení. Vrchní soud ale nakonec trest zmírnil na jednadvacet let.

Ve formátu A4 na 72 stranách

Kriminalistický sborník vychází už od roku 1957. Hned v prvním roce bylo jedno z čísel celé věnováno případu sériových vražd, které měl na svědomí Václav Mrázek. Od té doby prošel sborník mnoha úpravami. Dříve vycházel každý měsíc, měl menší formát a dvaačtyřicet stran. Nyní vychází pětkrát ročně ve formátu A4 o dvaasedmdesáti stranách.

Počty přispěvatelů jdou do desítek a přispívají do něj i odborníci ze Slovenska. Distribuován je i do zahraničí. Obsah sborníku je určen pouze odborné veřejnosti a k běžnému čtenáři by se jeho obsah neměl dostat.

V minulosti měla redakce problémy s tím, že některé příspěvky a fotografie se dostaly do některých bulvárních novin. Šlo například o sebevraždu skladatele Karla Svobody.