Problémy mohou mít kvůli zakázce na nákup osmadvaceti nových sypačů pro krajské silničáře v roce 2009.

Ze zmanipulování zakázky byli už policií obviněni náměstek hejtmana pro dopravu Libor Joukl (ČSSD) a ředitel krajských silničářů Jan Míka (ČSSD). Kriminalisté vypočítali, že zakázka byla předražena o 33,2 milionu korun a tím, kdo měl být poškozen, je Kraj Vysočina. Radní kraje jsou ale přesvědčeni, že kraji žádná škoda nevznikla, proto se odmítli připojit k vymáhání částky v trestním řízení.

Pokud by soudy pravomocně rozhodly o vině obviněných i o tom, že kraji skutečně vznikla škoda, a radní kraje by stále zastávali odmítavý postoj, vystavovali by se hrozbě trestního stíhání za špatné hospodaření s veřejnými penězi s trestní sazbou až do tří let odnětí svobody.

Radní se trestního stíhání neobávají. Jsou přesvědčeni, že kraji škoda nevznikla
Deník oslovil tři nezávislé právníky mimo kraj a všichni se shodli na tom, že jde sice o teoretickou, ale reálnou hrozbu.
„Samozřejmě, že tato možnost tu existuje, a vzhledem k tomu, že dnes se dá odstíhat skoro všechno, tak si myslím, že ten, kdo to bude chtít udělat, tak bude mít slušně nabito. Za určitých okolností je to dokonce i dost pravděpodobné," míní advokát Robert Grund z Brna.

Radní ještě mohou využít jednu z posledních možností, a k trestnímu řízení se jako poškození připojit ještě před zahájením dokazování při prvním hlavním líčení. Stihnout to musejí ještě předtím, než státní zástupce začne číst obžalobu.
Jenže z dosavadního postoje radních je to velmi nepravděpodobné. Hejtman Jiří Běhounek totiž opakovaně řekl, že podle jeho názoru byla zakázka naprosto transparentní. Výsledky policejního vyšetřování navíc prakticky ignoruje. Důkazem je i to, že nikdo ze zástupců kraje dodnes nevyužil možnost nahlédnout do spisu a zjistit, jaké důkazy policie proti obviněným posbírala. Proč to dosud neudělali? Bojí se snad toho, co by se mohli dozvědět?

„Nahlédnutí do spisu je právo, nikoli povinnost," připomíná advokát Robert Grund.
Nicméně ze spisu by například zjistili časovou posloupnost jednotlivých právních kroků, mohli by se seznámit s kompletním spisovým materiálem, včetně výpovědí obviněných i svědků. Mohli by nahlédnout do klíčového znaleckého posudku a posoudit další důkazy, které svědčí ve prospěch i neprospěch obviněných.

„Pokud budou politici i nadále zaujímat odmítaví postoj i v případě odsuzujícího pravomocného rozsudku, pak je jejich trestní stíhání možné. Samozřejmě nevíme, jaký bude průběh soudního jednání, ale teoretická možnost pro stíhání politiků tu opravdu je," upozorňuje advokát Martin Klimo.

Advokát: Bylo by něco špatně
Podobného názoru je i brněnský advokát Karel Schelle: „Pokud by se nepřipojili ani před zahájením dokazování a před soudem by se skutečně prokázalo, že škoda kraji vznikla, a nevyužili by ani poslední možnosti vymáhat peníze prostřednictvím civilního řízení, pak by bylo opravdu něco špatně."

Celou kauzu dozoruje jihlavský okresní státní zástupce Kamil Špelda. Na dotaz Deníku, jak by postupoval on, odpověděl: „K těmto spekulacím se nebudu v žádném případě vyjadřovat."

Sami radní se případného trestního stíhání neobávají a jsou přesvědčení, že kraji škoda nevznikla. Rozhodnutí na radě padlo loni 2. prosince. Jednání bylo přítomno šest z devíti radních. Chyběli pouze obviněný Libor Joukl (ČSSD), Martin Hyský (ČSSD) a Jana Fialová (ČSSD).

„Nevím, co na to teď mám říct. Tehdy k tomu byl nějaký právní rozbor a nyní se k tomu nechci vyjadřovat," reagoval radní Petr Piňos (ČSSD).
I Zdeněk Chlád (ČSSD) se odvolává na právníky. „Musel jsem se spolehnout na tyto informace. Zatím nemáme poznatky, že by k nějaké škodě došlo," řekl Deníku Chlád.

„Nejsem svatý František a nikdy nepředjímám, co se stane dopředu. Nechám běžet soudní spor a teprve poté lze rozhodnout o dalším postupu. Podle mých informací k žádné škodě nedošlo, protože kraj sypače nakoupil výhodně," ujišťuje Petr Krčál (ČSSD).
Strategii pro budoucí vývoj nastínil radní Vladimír Novotný (ČSSD): „Jako poškození jsme se v trestním řízení nepřipojili, protože se na základě informací z výběrového řízení domníváme, že kraji žádná škoda nevznikla. Pokud by soudy pravomocně rozhodly, že škoda kraji skutečně vznikla, je dokonce naší povinností tuto škodu vymáhat všemi dostupnými prostředky," vysvětlil Novotný. Politik naznačuje to, o čem mluvil advokát Schelle, tedy že teprve poté, co soudy pravomocně rozhodnou o případné konkrétní částce, budou radní peníze vymáhat žalobou prostřednictvím civilního řízení.

Cesta je mnohem delší a složitější

Jenže tato cesta je mnohem složitější a zdlouhavější než napsat jeden přípis policii a připojit ho k trestnímu řízení. Pokud by pak soud rozhodoval o náhradě škody, kraj by to nic nestálo. Zatímco podání civilní žaloby provází další zdlouhavé dokazování, odměna advokátům, možnost nových znaleckých posudků. Žalobce navíc musí uhradit soudní poplatek, který činí čtyři procenta ze žalované sumy. Pokud by šlo o 33 milionů korun, pak by jen poplatek činil 1,3 milionu korun.

Postup krajských radních kritizuje ve své výroční zprávě za rok 2014 i Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) v Brně. Pozastavují se například nad tím, že obvinění politici zůstali ve svých funkcích, a rétoriku hejtmana Jiřího Běhounka. Na dokument upozornily minulý týden Jihlavské listy.

„Představitelé samosprávy na úrovni obcí i krajů reagují velice kriticky na skutečnost, že je proti nim vedeno trestní řízení. Jsou zpochybňovaná všechna opatření orgánů činných v trestním řízení, směřující k uplatňování trestní odpovědnosti za nestandardní dispozice s majetkem obcí i krajů ze strany obecních i krajských samospráv. Okresní státní zastupitelství v Jihlavě v této souvislosti zmínilo postup orgánů Kraje Vysočina v trestní věci ředitele Krajské správy a údržby silnic Kraje Vysočina a náměstka hejtmana Kraje Vysočina jako obviněných v souvislosti s nákupem sypačů předražených o více než 30 milionů korun. Nedošlo přitom k odvolání obviněných z jejich funkcí ani k pozastavení jejich výkonu, ale navíc hejtman otevřeně kritizoval činnost orgánů činných v trestním řízení a navzdory výzvě se jako zástupce poškozeného odmítl připojit s nárokem na náhradu škody s odůvodněním, že žádná škoda údajně nevznikla," píše NSZ v dokumentu.

Tím, že radní odmítají jakoukoli škodu a necítí se být poškozenými, neměli kriminalisté ani důvod přistoupit k zabavování majetku obviněných, který by případnou škodu mohl zčásti pokrýt.