Hromadná nehoda: Desítky zraněných, jediný rozsudek

Čtyřiašedesátiletý muž byl jako jediný obžalován kvůli hromadné nehodě na dálnici D1, při níž se loni 20. března na Vysočině srazily desítky aut a na hlavní tepně z Prahy do Brna uvízlo na dvacet tisíc lidí.

Soudce uznal Miroslava Fialu vinným z ublížení na zdraví silničáře Jana Vaculy, kterého nárazem přimáčkl mezi dva vozy na 126. kilometru u obce Řehořov na Jihlavsku. Vzhledem k projevené lítosti, dosavadnímu bezúhonnému životu a ne až tak vážným následkům karambolu, se však soudce Vladimír Sova rozhodl upusti od potrestání. Proti verditku se žádná ze stran neodvolala a rozsudek tak nabyl právní moci.

Špatné počasí

Podle Jana Vaculy bylo v den největšího hromadného karambolu na dálnici D1 hodně špatné počasí. „Padal těžký a mokrý sníh a silnice byla pořádně namrzlá. Na dálnici jsem najel se sypačem na 119. kilometru a v pravém jízdním pruhu jsem pokračoval ve směru na Brno. Za úkol jsem měl sypat silnici a shrnovat sníh. Když jsem přijížděl ke 126. kilometru všiml jsem si stojící kolony. I když jsem jel jen čtyřicetikilo­metrovou rychlostí, měl jsem co dělat, abych zastavil. Podařilo se mi to až poté, co jsem přejel do levého pruhu. Hned na to jsem vylezl z vozu, který jsem nechal nastartovaný s blikajícím majákem a snažil jsem se dostat co nejdříve z dálnice,“ vzpomínal na chvíle před nehodou Jan Vacula.

Když odcházel od svého auta, uslyšel náraz. „Do sypače zezadu najela modrá felicie. Dostal jsem strach, měsíc před touto událostí do mě na dálnici totiž narazil kamion. Když jsem procházel před avií, která stála v pravém pruhu, smekla se mi noha. Hned na to jsem zaslechl další ránu a náklaďák mě přimáčkl k osobnímu vozu,“ popsal karambol Jan Vacula.

Podle řidiče avie Tomáše Nekvapila do něj v ten okamžik narazil šofér Škody Octavia, tedy obžalovaný Miroslav Fiala. „V koloně jsem stál asi dvě minuty, když do mě oktávka vrazila. V tu chvíli před mým autem procházel muž. Přimáčkl jsem ho proto na vůz přede mnou. Když jsem se podíval do zpětného zrcátka uviděl jsem blížící se kamion. Bylo mi jasné, že to taky neubrzdí. Přes místo spolujezdce jsem proto vyskočil z auta, s dalším mužem jsem popadl zraněného silničáře a zamířili jsme mimo dálnici,“ řekl včera před soudem šestadvacetile­tý šofér.

Kamion smetl několik aut před sebou, včetně Škody Octavia, kterou řídil obžalovaný a modré felicie, v níž cestoval jednašedesátiletý Vojtěch Lejsal z Prahy. „I když jsem jel jen třicetikilometrovou rychlostí, nepodařilo se mi před sypačem zastavit a trefil jsem ho. Nebyla to ale žádná prudká rána. Když jsem vylézal z vozu, viděl jsem, jak se na nás řítí kamion. Jediné, na co jsem se vzmohl, bylo, že jsem přeskočil svodidla a tím jsem si zřejmě zachránil život. Kamion pak do aut narazil,“ vypověděl před soudem Vojtěch Lejsal.

Ve felicii však zůstala jeho přítelkyně a pes. „Hned jsem za nimi běžel a s řidičem kamionu jsme je dostali oba ven zadním oknem. Přítelkyně vyvázla s modřinami a pes se pak půl roku bál jezdit autem. Během jejich záchrany jsem si všiml, že lidé vytahují také muže z oktávie. Po chvíli přijeli záchranáři a odvezli ho,“ dodal jednašedesátiletý muž z Prahy.

Chodce prý neviděl

Miroslav Fiala si podle svých slov kolony všiml ve chvíli, kdy byl od ní asi dvě stě metrů. „Jel jsem rychlostí zhruba devadesát pět kilometrů v hodině. Vůbec jsem si nevšiml, že by sypač blikal. Navíc bych přísahal, že kolona nestála, ale popojížděla. Snažil jsem se auto zabrzdit, ale brzy jsem zjistil, že to nestihnu. Rozhodl jsem se proto, že se zastavím o avii. Kdybych jen tušil, že je před ní člověk, určitě bych to neudělal. Opravdu jsem ho neviděl. Než jsem se stačil z nárazu vzpamatovat a vylézt z vozu, ucítil jsem další ránu. S poraněnou hlavou a krční páteří mě z místa po chvilce odvezli záchranáři. O tom, že jsem z něčeho obviněn, jsem se dozvěděl až po třech měsících a byl jsem z toho opravdu v šoku,“ hájil se před soudem čtyřiašedesátiletý obžalovaný.