Po ní byla převezena do Nemocnice Třebíč. Podivně visící prst 
u pravé ruky ji znepokojoval, lékař zranění ošetřil tak, že zašil tržnou ránu v meziprstí. „Měli udělat hlubší vyšetření. Nešlo jen o řeznou ránu, ale 
i o poškození kloubního pouzdra, vazů a strhanou šlachu," tvrdila žalobkyně s poukazem, že kvůli nesprávné léčbě má teď trvalé následky.

Coby svědek vypovídal v pátek u třebíčského okresního soudu manžel Adély Boučkové Petr Bouček. „Když chci zašít montérky, musím si je zašít sám," líčil živnostník ze zednického oboru. Současný denní režim jeho manželky vypadá podle něj tak, že nemůže téměř nic dělat. „Levou rukou pohrabe tak hodinku na zahrádce. A ruka ji také natéká, léčila si ji už před úrazem," vysvětloval. Pro manželku musí také ukrojit a namazat chleba či nachystat jídlo, které si pak ona ohřeje v mikrovlnce.

Manžel přiznal, že finančně je podporuje starší syn, s fyzickými pracemi a nákupy pomáhá mladší syn. Až do osudné havárie pečovala Adéla Boučková o svoji tetu v pokročilém věku, současně se připravovala na budoucí povolání, dělala masérský 
a ošetřovatelský kurz a také maturitu. Chtěla pracovat 
v nemocnici jako ošetřovatelka. To se po úrazu změnilo. „Pokud se týká manželky, ta od smrti tety 31. ledna 2009 nemá příjem vůbec žádný," shrnul manžel žalobkyně.

Nemocnice: Je to na rozhodnutí soudu

Žádost Adély Boučkové o invalidní důchod byla zamítnuta a ani později, když kvůli tomu podala kasační stížnost, neuspěla. Boučková u soudu vypověděla, že kvůli jejím potížím s rukou tak byla postižena celá rodina.

Ředitel Nemocnice Třebíč Leoš Dostál Deníku ke správnosti postupu lékaře sdělil: „Nechali jsme tuto záležitost přezkoumat. Na postupu lékaře nebylo shledáno nic závadného." Podle jeho slov 
i znalecký posudek hovoří ve prospěch nemocnice. „O finančním vyrovnání jsme neuvažovali. Necháváme to na rozhodnutí soudu," okomentoval ředitel nemocnice situaci.

Soudci byl na stůl doručen i další znalecký posudek, který si nechala zpracovat žalobkyně jiným nezávislým znalcem a ten zase hovoří v její prospěch.

Žalobu na nemocnici podala Adéla Boučková už v srpnu roku 2010. Výsledkem pátečního jednání bylo jeho odročení na neurčito za účelem zadání revizního znaleckého posudku.

Ve své závěrečné řeči soudce Jan Hurdík uvedl, že vybere znalce či znalecký ústav mimo zdejší region. Zmínil, že zváží i možnost zadat vypracování posudku znalci mimo Českou republiku. Čekání na verdikt soudu se tak ještě protáhne.

Nemocnice doporučila paní Boučkové v prosinci roku 2008 konzultaci na specializovaném pracovišti ve Vysokém nad Jizerou a také na klinice plastické chirurgie v Brně. Žalobkyně se nakonec obrátila na specialisty v Pardubicích a Olomouci.

Boučková: Lékařům už nevěřím!

Ti se podle žalobkyně shodli, že další případný zákrok u vychýleného malíčku by byl neúspěšný. Podobný závěr učinil podle Boučkové i odborník na brněnské plastice.

Šance uspět u pojišťovny nevidí šestačtyřicetiletá Adéla Boučková nijak příznivě. „Pojišťovna vám zaplatí jen za diagnózu, nikoliv za neléčenou diagnózu," zlobila se. Teď už chodí jen k obvodní lékařce. Žádného specialistu nenavštěvuje. Používá masti, bere léky na bolest a deprese. „Já už lékařům nevěřím," svěřila se v pátek před soudem.