“Najít vrahy po takové době už nešlo”

Rozhovor s kriminalistou o případu z Dobronína najdete na webu Deníku v sobotu

Na začátku vyšetřování bylo trestní oznámení badatele Miroslava Mareše z Jihlavy, který zhruba před deseti lety přišel s informací, že existuje masový hrob v němž jsou pohřbeni oběti poválečného vyřizování účtů s německými civilními obyvateli Dobronína.

Mareš za svou iniciativu dostal novinářskou Cenu Karla Havlíčka Borovského. O události se ve své knize o historii nedaleké obce Kamenná zmiňovala i spisovatelka Herma Kennelová. Událost popsala takto:

„V německém Šicndorfu byl při jedné taneční zábavě v hostinci Polzer hojně popíjen alkohol. Dlouho po setmění se muži z hostince v čele s budoucím ředitelem sklárny, ozbrojeni rýči, lopatami a krumpáči, pistolemi a puškami, vydali na cestu k požární zbrojnici. V této budově, přísně střežené pracovníky sklárny, bylo zavřeno asi tucet německých mužů. Byli tam vyzvednuti a spolu s jinými Němci, co byli drženi na protějším statku Merunka, pod ranami hnáni k jednomu poli před lesem ve směru na Nové Dvory. Tam si museli při silném dešti vykopat své hroby. Opilí muži pak bili své oběti krumpáči a rozsekávali rýči. Kdo po těchto mukách ještě žil, byl zastřelen…“

Kriminalisté po průzkumu lokality mezi 16. a 19. srpnem 2010 našli na louce hromadný hrob v němž ležely ostatky celkem deseti lidí, z nichž se podařilo devět identifikovat. O necelý rok později mezi 24. a 26. květnem 2011 byly nalezeny v takzvané lokalitě U Viaduktu ostatky dalších tří lidí.

Závěry vyšetřovatelů byly jednoznačné. „Kosterní nálezy a jejich následná zkoumání naprosto jednoznačně potvrdila, že k popisovaným událostem ve druhé polovině května 1945 skutečně došlo. Nelze než uvést, že oběti byly skutečně úmyslně usmrceny a zakopány na dvou místech v těsné blízkosti Dobronína,“ napsal v závěrečné zprávě hlavní vyšetřovatel případu Michal Laška z Jihlavy.

Kriminalisté se snažili najít i osoby, které se mohly na vraždění podílet. Během vyšetřování vytipovali zhruba jedenáct lidí, ale většina z nich zemřela. Vyslechnuti byli pouze synové údajného strůjce masakru Robert Kautzinger mladší a jeho bratr Rudolf Kautzinger. Bratři svou účast na úmyslném usmrcení kategoricky popřeli. Během vyšetřování případu oba dva zemřeli.

„Tyto osoby mají s událostmi spojitost, nepodařilo však prokázat, kdo byl osobou, která poškozené přímo usmrtila, kdo mohl například jen přihlížet, či provádět zakrývání hrobové jámy,“ uzavřel tehdy pátrání po vrazích Michal Laška.

Celkově bylo podle policie úmyslně zabito nejméně třináct lidí německé národnosti. Díky srovnávací analýze DNA se je podařilo ve většině případů identifikovat. Byli sice členy NSDAP, ale většinou to byli sedláci, kteří v okolních obcích žili i s rodinami dlouhou dobu a nepodařilo se prokázat, že by šlo například o udavače.

V září 2012 pak byly ostatky dvanácti zavražděných Němců pohřbeny na Ústředním hřbitově v Jihlavě. Aktu předcházela mše v kostele svatého Jakuba v Jihlavě. Na pietní akci se přišlo podívat kolem dvou set lidí. Byly mezi nimi i desítky příbuzných ze sousedního Německa.

„Je mi dvaasedmdesát let a je zvláštní, že teprve nyní po tolika letech pohřbívám svého otce,“ svěřil se tehdy se svými pocity Heinrich Polzer, syn jedné z údajných obětí Josefa Polzera.

Jeho ostatky se ale nepodařilo identifikovat. Josef Polzer byl řemeslník. V Kamenné měl kovárnu a chodili k němu i čeští zákazníci. Uložení ostatků na hřbitově bylo tečkou za případem plným emocí. Vášně vzbudil například dřevěný kříž, který na louce 17. srpna 2010 umístili aktivisté Milan Litavský a Jiří Kazatel. Kříž ale po několika dnech někdo naříznul a zlomil. U pahýlu se objevila samolepka Antifa.

O necelý rok později 10. července umístil na místě kříž nový. Tentokrát ale mnohem masivnější, vyrobený ze železa a opřený o kolejnice. Ani tento kříž neušel pozornosti a byl natřen narůžovo. Přihlásila se k tomu Česka strana národně sociální, která za to dostala pokutu dvacet tisíc korun.