„K posunutí termínu vyhlášení rozhodnutí by mohlo dojít, pokud by senát dospěl k názoru, že by ještě bylo potřeba doplnit dokazování,“ oznámil ve středu stranám soudce Chalupa.

Oba muži jsou obžalováni z pletichy při veřejné soutěži, Míka navíc z porušování povinností při správě cizího majetku. V případě prokázání viny jim hrozí tresty od dvou do osmi let. Dokazování před soudem, které začalo loni v březnu, skončilo toto pondělí dopoledne, kdy dal soudce prostor všem stranám k přednesu závěrečných řečí. Ty trvaly až do středečního dopoledne. Míka i Joukl hovořili dohromady několik hodin.

Státní zástupce Kamil Špelda na konci své dvouhodinové řeči navrhl, aby soud oba obžalované uznal vinnými a poslal je do vězení na šest až sedm let. Kromě toho navrhl, aby byl Janu Míkovi uložen peněžitý trest ve výši půl milionu korun a Jouklovi dva miliony korun.

Podle obžaloby se obžalovaní postarali o to, aby technické podmínky v zadávací dokumentaci pro výběrové řízení vyhovovaly pouze jedné firmě, a to Iveco. Ta nakonec zakázku na osmadvacet sypačů za 128 milionů korun vyhrála.

Předseda Spolku pro starou Jihlavu Vilém Wodák (na snímku uprostřed) pořádá vycházky po jihlavském Ústředním hřbitově pro veřejnost i pro školy. Přítomným přibližuje zemřelé jihlavské osobnosti u jejich hrobů.
Badatel Vilém Wodák má události kolem 21. srpna 1968 stále v živé paměti

Obžaloba jim také vytýkala, že v zakázce pokračovali, přestože byla z mnoha stran kritizována jako údajně nevýhodná. Pro posouzení škody, od níž se odvíjela i právní kvalifikace, byl klíčovým důkazem znalecký posudek, podle něhož byly sypače předraženy o zhruba 33 milionů korun. Posudek se ale ukázal jako nedostatečný a musel být doplněn o vyjádření z Ústavu soudního inženýrství. Doplněk vyzněl ve prospěch obžalovaných, protože v něm byly započteny i takzvané více náklady, s nimiž původní posudek obžaloby nekalkuloval.

Žalobce pak přišel s novou verzí údajně vzniklé škody, podle níž mají obžalovaní na svědomí škodu ještě zhruba o milion korun vyšší. Žalobce došel k názoru, že jde o 34,2 milionu korun, což měla být marže firmy Praga-Export, která obchod zprostředkovala. Podle žalobce to byl čistý zisk, za který ale zadavatel zakázky nedostal žádnou přidanou hodnotu navíc.

Joukl i Míka takovou konstrukci odmítli jako neopodstatněnou. Odmítli i to, že by vytvořili takové podmínky, které by byly pro firmy ucházející se o zakázku diskriminační. Naopak jde podle nich o ukázkový případ toho, jak by taková zakázka měla vypadat. Obžaloba podle nich proti nim nepřinesla žádné nové důkazy a upozornili, že soudce Chalupa už jednou kauzu shodil ze stolu. Krajský soud ale v reakci na stížnost státního zástupce proti zastavení trestního stíhání z procesních důvodů nařídil, aby se hlavní líčení konalo.

Libor Joukl ve své závěrečné řeči ve středu připomněl, že se zakázkou zabýval Úřad na ochranu hospodářské soutěže, který ji neshledal diskriminační.

Problém podle Joukla neměl ani samotný Krajský úřad Vysočina, který si udělal vlastní šetření. Obžalovaní i jejich obhájci poukázali na nedostatečný posudek obžaloby. Jan Míka pak celou kauzu označil za reakci starých struktur na krajské správě a údržbě silnic, kteří se nemohli smířit s tím, že zakázku nevyhrála Tatra.

Ilustrační foto.
Neukázněné řidiče sledoval i vrtulník

Podle Joukla a Míky je obžaloba postavena pouze na spekulacích, proto chtějí, aby je soud obžaloby v plném rozsahu zprostil. Podle žalobce Kamila Špeldy jde o případ korupčního charakteru a soud by měl vše posuzovat nikoli v jednotlivostech, ale v celém kontextu. Nutno podotknout, že během celého dokazování se neobjevil jediný přímý důkazy, který by korupci prokazoval.