Přestože vedení školy o problémech mezi žáky dlouhodobě vědělo, nedokázalo je samo vyřešit. Když rodičům došla se školou trpělivost, obrátili se na Českou školní inspekci. „Podnět podalo více rodičů a byl vyhodnocen jako důvodný. K šikaně docházelo uvnitř třídních kolektivů a byla hodnocena jako čtvrté z pěti stadií šikanování,“ uvedl pro Deník náměstek ústředního školního inspektora Karel Kovář.

Škola sice podle inspektorů o šikaně věděla, ale opatření, která zavedla, nefungovala. Šikana se týkala žáků na druhém stupni. Podle některých rodičů škola celý problém dlouhodobě jen zlehčovala. To se pak podepsalo na šikanovaných dětech, které se bály chodit do školy a stěžovaly si, že se k nim začínají nevhodně chovat i samotní učitelé. „Vedení školy a zřizovatel musí přijmout opatření k nápravě zjištěných problémů. Inspekce následně prověří, zda jsou opatření dostatečná a účinná,“ upozornil Kovář.

Nález mrtvé kočky.
Sériový vrah koček: v Mrákotíně se lidé bojí, že přijdou o své mazlíčky

Problémy ve škole přiznala i jihlavská radnice jako zřizovatel školy. „Vytkli jsme paní ředitelce nedůslednou komunikaci školy s rodiči a také to, že měla lépe a intenzivněji situaci projednávat se všemi pedagogy a dalšími pracovníky školy,“ uvedl mluvčí jihlavské radnice Radovan Daněk.

Ředitelka školy mohla také podle zřizovatele vyvinout větší tlak na pedagogiko-psychologickou poradnu a na orgán sociálně-právní ochrany dětí, aby se situací ve škole zabýval rychleji a intenzivněji. „Nyní s nimi škola vstoupí do mnohem širší a intenzivnější spolupráce,“ ujistil Daněk.

Soud. Ilustrační foto.
Podnikateli z Polné hrozí až dvanáct let za vydírání zaměstnance se zbraní

Problémy byly na škole dlouhodobější a radnice i škola se na ně snažila reagovat už dříve. Podle Daňka se zlepšila prevence, prostředí ve třídách i ve škole. S dětmi pracují psychologové, konají se preventivní programy včetně besed s policisty, městskými strážníky a s odborníky na různé druhy šikany včetně internetové. „Speciální pedagog školy zjistí, jaká se nyní situace mezi žáky osmých a devátých tříd školy školy a se souhlasem zřizovatele se škola zapojí do tříletého preventivního programu podporovaného norskými fondy a bude sbírat zkušenosti s řešením šikany například z finských škol,“ uvedl Daněk.

Škola připravuje i další soubor preventivních opatření a bude s ním průběžně seznamovat i zřizovatele. Mezi opatřeními bude i další zpřísnění dozoru v osmých a devátých ročnících.

Stadia šikanování

Školní šikanování je nemoc skupinové demokracie a má svůj zákonitý vnitřní vývoj. První stadium se v podstatě odehrává v jakékoliv skupině. Všude je někdo neoblíbený nebo nevlivný, na jehož úkor je se dělají „legrácky“. Pak to ale jde dál, skupina si najde jakéhosi „otloukánka“. Třetí stadium je už klíčové, kdy se vydělí jádro útočníků a systematicky začne šikanovat nejvhodnější oběti. Do této chvíle lze věci jasně řešit. Následně ale dojde k bodu zlomu, kdy se šikanování stane nepsaným zákonem i pro opravdu slušné děti a celá skupina se stává krutou. V pátém stadiu – totalitě – se stane šikanování skupinovým programem.


První stadium: Zrod ostrakismu

Jde o mírné, převážně psychické formy násilí, kdy se okrajový člen skupiny necítí dobře. Není oblíbený a uznávaný. Ostatní ho více či méně odmítají, nebaví se s ním, pomlouvají ho, spřádají proti němu intriky, dělají na jeho účet „drobné“ legrácky apod. Tato situace je již zárodečnou podobou šikanování a obsahuje riziko dalšího negativního vývoje.


Druhé stadium: Fyzická agrese a přitvrzování manipulace

V zátěžových situacích (což může být i školou vytvářené konkurenční prostředí), kdy ve skupině stoupá napětí, začnou ostrakizovaní žáci sloužit jako hromosvod. Spolužáci si na nich odreagovávají nepříjemné pocity například z očekávané těžké písemné práce, z konfliktu s učitelem nebo prostě jen z toho, že chození do školy je obtěžuje. Manipulace se přitvrzuje a objevuje se zprvu ponejvíce subtilní fyzická agrese. Stupňování agrese může být dáno také neřešením předchozí situace.

Třetí stadium (klíčový moment): Vytvoření jádra

Vytváří se skupina agresorů, úderné jádro. Tito šiřitelé „viru“ začnou spolupracovat a systematicky, nikoliv již pouze náhodně, šikanovat nejvhodnější oběti. V počátku se stávají jejich oběťmi ti, kteří jsou už osvědčeným objektem ostrakizování. Třída ví, o koho jde. Jde o žáky, kteří jsou v hierarchii nejníže, tedy ti „slabí“. Svým způsobem platí „raději on, než já“.

Čtvrté stadium: Většina přijímá normy

Normy agresorů jsou přijaty většinou a stanou se nepsaným zákonem. V této době získává neformální tlak ke konformitě novou dynamiku a málokdo se mu dokáže postavit. Platí „Buď jsi s námi, nebo proti nám.“ U členů „virem“ přemožené skupiny dochází k vytvoření jakési alternativní identity, která je zcela poplatná vůdcům. I mírní a ukáznění žáci se začnou chovat krutě – aktivně se účastní týrání spolužáka a prožívají při tom uspokojení.

Páté stadium: Totalita neboli dokonalá šikana

Násilí jako normu přijímají všichni členové třídy. Šikanování se stává skupinovým programem. Obrazně řečeno nastává éra „vykořisťování“. Žáci jsou rozdělení na dvě sorty lidí, které jsem pro přehlednost označil jako „otrokáře“ a „otroky“. Jedni mají všechna práva, ti druzí nemají práva žádná. Ve čtvrtém a pátém stadiu hrozí reálné riziko prorůstání parastruktury šikany do oficiální školní struktury. Stává se to v případě, kdy iniciátor šikanování je sociometrickou hvězdou. Je žákem s výborným prospěchem, má kultivované chování a ochotně pomáhá pedagogovi plnit jeho úkoly.


Zdroj: Česká školní inspekce