Podle státního zástupce Kamila Špeldy prodal v roce 2014 více než dvouhektarový pozemek podnikateli Pavlu Klvaňovi bez vědomí zastupitelstva obce. Ježené tím měla vzniknout škoda asi 3,6 milionu korun. Červinkovi za to hrozil trest od dvou do osmi let.
„Soud obžalovaného zprostil obžaloby, protože jsme dospěli k názoru, že žalovaný skutek není trestným činem,“ uvedl v odůvodnění rozsudku jihlavský soudce Zdeněk Chalupa. Případné nároky na náhradu škody odkázal soud na řízení ve věcech občanskoprávních.
Rozsudek ale není pravomocný. Státní zástupce, který pro Červinku navrhoval trest osmnáct měsíců s podmínkou na dva roky, se proti verdiktu na místě odvolal, a to v neprospěch obžalovaného. Kauzou se proto ještě bude muset zabývat Krajský soud v Brně.
Petr Červinka se sice odvolání vzdal, ale kauza mu starostování natolik znechutila, že i kdyby byl nakonec pravomocně osvobozen, s politikou skončil.

„Bez ohledu na výsledek u odvolacího soudu, už nebudu v dalším volebním období do vedení obce kandidovat. Funkce přináší tolik překážek, že bych se nedivil, kdyby i po nadcházejících volbách byla obec bez starosty a musel by jí být přidělen opatrovník,“ komentoval výsledek tříletého trestního stíhání Petr Červinka.

Celou kauzu spustilo anonymní udání. Podle Červinky to byl místní občan a vysoce postavený policista Michal Juřík. Podle starosty se Juřík mstil za to, že mu nechtěl nechat postavit za obecní peníze silnici k jeho rodinnému stavení (bývalé slepičárně). Obhájce Červinky Pavel Kavinek označil Juříka za kverulanta, což dokazoval fasciklem jeho údajných nesčetných podnětů a dotazů, na které musela obec neustále reagovat.

Juřík byl podle svědků ten, který do původně schváleného prodeje pozemku zastupitelstvem obce za velmi výhodnou cenu vnesl stín pochybností. Podnikatel Klavaňa obci za louku v hodnotě asi 200 tisíc korun nabídl obci zhruba šestinásobek této ceny. Pozemek chtěl vykoupit, aby tím stmelil své okolní pozemky. Navíc tím chtěl pomoci obci, která tyto peníze potřebovala na dofinancování kanalizace a čističky odpadních vod. Bez těchto peněz by se obec dostala do velkých finančních problémů a dokonce hrozilo, že by musela vracet několikamilionovou dotaci. Juřík nakonec přišel s tím, že jde o nevýhodný prodej, protože kdyby se v budoucnu pozemek prodal ke stavebním účelům a rozparceloval by se, měl by hodnotu přes pět milionů korun.

„Pozemek jsem nekupoval proto, abych na něm stavěl, ale naopak. Navíc je zde ochranné vodní pásmo, kvůli kterému to není a ani nebude možné,“ uvedl před soudem jednoznačně Klvaňa.

Obžaloba Červinlovi vyčítala také to, že obec musela zaplatit přes padesát tisíc korun daň z převodu nemovitosti, přestože to měl zaplatit kupující, tedy Klvaňa. Ten řekl, že pozemek několikanásobně přeplatil, proto platila daň obec. Soud dal podnikateli za pravdu.

„Starosta se choval hospodárně a v souladu s vůlí zastupitelstva, které chtělo pozemek od začátku prodat,“ dodal soudce Chalupa.
Největší zádrhel podle obžaloby byl v tom, že starosta neměl písemný souhlas zastupitelů, že s prodejem souhlasí, a neexistoval o tom písemný zápis ze zasedání zastupitelstva. U soudu vypovídala účetní obce Jaroslava Vítkovičová, podle níž se zastupitelé jednoznačně shodli na prodeji.

„To, že o tom není zápis, je výsledkem zmatků, které v té době panovaly. Pro mne ale bylo důležité, že se nakonec zastupitelstvo na prodeji shodlo. Pro mne bylo důležité, že jsem u toho byla. Vůbec mne nenapadlo zjišťovat, jestli je o tom zápis,“ řekla účetní a soud její výpověď zmínil jako věrohodnou.

Soud pak konstatoval, že zastupitelstvu jako laikům toto nelze zazlívat a upozornil, že prodej pozemku byl pro obec jednoznačně výhodný, když se za získané peníze podařilo dofinancovat kanalizaci a čističku odpadních vod, což výrazně pomohlo ke zkvalitnění života v obci.