Pietního setkání na jihlavském Masarykově náměstí se zúčastnil i devatenáctiletý Petr Horák. Ten znal velmi blízce nejen brutálně zavražděnou Petru, ale také muže, kteří jsou obviněni z jejího zabití. Do doby, než se o jejich činu dozvěděl, je považoval za své přátele. Svoji řeč k tisícovce lidí, která na včerejší pietní setkání dorazila, musel kvůli slzám ukončit. Deník s ním hovořil po ukončení smutečního shromáždění veřejnosti.

Co říkáte na pietní setkání, které se právě uskutečnilo?
Jsem rád, že se dostavilo tolik lidí. Opravdu jsem za to vděčný. Nevím, co na to mám říct.

Co bylo cílem tohoto shromáždění? Mělo podle vás smysl?
Cílem bylo ukázat lidem, že takové věci se nemohou stávat. Musíme jim zabránit. Je potřeba, aby si na to každý dával pozor, aby rodiče nepouštěli takhle mladé lidi ven bez nějakého dalšího dozoru. I když je fakt, že i když rodiče děti nepustí, děti stejně půjdou. Dají si někde sraz, řeknou, že spí u kamarádky, a stejně je po jejich. Je to těžké.

Vy se pohybujete ve stejné skupině lidí jako zesnulá Petra. Jak to teď mezi vámi chodí? Chodíte i nadále na diskotéky?
Ne, teď v pátek bylo na diskotéce, kde se obvykle scházíme, tak padesát lidí za celou noc. Někteří mají strach z toho, co se tu děje nebo co se tu stalo.

Podle svých slov jste všechny tři obviněné z vraždy i Petru osobně znal. Jaké to pro vás je?
U Michala Kisiova jsme si nikdo nebyl jistý, co může provést. Když se napil, byl agresivní. Co jsme ale věděli, bylo, že pokud se bude dál držet Tomáše Zavřela, skončí v base. Ještě před týdnem jsem se bavil s Michalovými rodiči a společně jsme říkali, že pokud se takhle bude chovat dál, skončí v base. Týden nato se stalo tohle. Opravdu tam skončil.

Scházíte se teď se svými dalšími přáteli? Vyhýbáte se diskotékám?
Scházíme se všude různě po Jihlavě, třeba venku nebo v City Parku. Diskotéka, kam jsme chodili, za to nemůže. Lidi tam snad budou chodit dál. Nikdo za to nemůže. Nemůžeme vinit ani rodiče. Klukům bylo více než osmnáct, od rodičů se odstěhovali, jeli sami za sebe. Opravdu mě štve to, že lidé smrt Petry dávají za vinu rodičům a okolí. Michalova teta je z toho na prášky, jeho máma to samé.

Jak to chodí na takových diskotékách, kam chodila Petra? Chodí tam tak mladé holky?
Chodí, ale mají razítko nebo pásku. Jsou označené, že jim je méně než osmnáct let. To, že tam popíjejí alkohol, je věc druhá. Nenalévají jim barmani, ale jejich kamarádi. Pití jim jdou koupit.

Dá se říci, že z této tragické události plyne i něco dobrého? Například ponaučení…
No já doufám, že rodiče trošku přitvrdí a přestanou děti pouštět na akce trvající až do noci.

Myslíte, že se tomu, co se stalo Petře, dá předejít? Když ani vy sami jste kamarády nedokázali odhadnout?
Nevím, nejsem si jistý. Ale bylo by dobré, kdyby se takové hrůzy přestaly dít.

Kdyby vám rodiče řekli, s tímhle kamarádem se nebav, mám z něj špatný pocit, uděláte to?
No, tohle mi máma říkala o Michalovi i o Tomášovi a skončilo to tak, jak to skončilo. Nakonec měla pravdu. Chtělo by to asi rodiče více poslouchat.