Petr Paul je tak jediný, kterého soud z celé sedmnáctičlenné skupiny podvodníků poslal za mříže. Byl totiž hlavním organizátorem celého podvodu, založeného na fingování dopravních nehod.

Od roku 2011 do ledna 2014 se skupině kolem Paula podařilo od pojišťoven vyinkasovat více než 1,7 milionu korun v hotovosti. Dalších 703 tisíc korun jim pojišťovny nevyplatily kvůli porušení pojistných podmínek či podezření na podvod.

Paulovi hrozilo až osm let vězení. Pětiletý trest by si měl odpykat v druhém nejpřísnějším vězení v zemi s ostrahou. Kromě toho byl odsouzen k peněžitému trestu 730 tisíc korun. Pokud by nezaplatil, hrozil by mu o rok přísnější trest. Další statisíce musí Paul společně s ostatními vrátit pojišťovnám.

Vysoký osmiletý trest hrozil i spoluobžalovanému Martinu Kremrovi. Nakonec ale dostal dvouletý trest s podmínkou na čtyři roky. Podle soudu se Kremer na rozdíl od Paula k podvodům přiznal, popsal, jak skupina fungovala, a projevil nad vším lítost.

„Dohnala mne k tomu špatná finanční situace," řekl už dříve Deníku Kremer a potvrdil, že pro Paula začal nejprve opravovat auta. Sám do podnikání investoval nemalé peníze, především do nákupu nabouraných aut. Jenže výdělek nebyl takový, jaký si představoval. Potom mu Paul navrhl, že si může přivydělat pojistnými podvody. I s tím souhlasil.

Rozsudek není pravomocný. S největší pravděpodobností bude muset kauzu řešit ještě Krajský soud v Brně.

Petr Paul totiž po celou dobu soudního procesu jakékoli obvinění striktně odmítal. Obhájce Paula se snažil v závěrečné řeči přesvědčit soud, že vše byl komplot Martina Kremera a lidí kolem něj, protože se mu chtěl pomstít za to, že Paul Kremrovi přebral přítelkyni.

Kremer to ale označil za nesmysl a neuvěřil tomu ani soud. Soudce Zdeněk Chalupa v odůvodnění rozsudku konstatoval, že nemá pochyb o vině Paula i ostatních obžalovaných.

„Z trestné činnosti se navzájem usvědčují sami obžalovaní ve svých výpovědích," upozornil Zdeněk Chalupa. Soudu se nepodařilo prokázat vinu pouze u dvou skutků.

Podstatou celého podvodu s fingovanými dopravními nehodami bylo to, že na auta nejprve namontovali poškozené autodíly, které si předem sehnali. Tytéž poškozené díly navíc používali při fingovaných nehodách opakovaně. Připraveným autem pak jeli na vytipované místo a v minimální rychlosti naaranžovali střet s druhým autem nebo náraz do stromu. Aby zvýšili důvěryhodnost nehody, přivolali na místo policii.