Ten se loni v říjnu, v jihlavském parku Keťásek, náhodně setkal s mladou ženou, kterou chtěl nejprve s nožem v ruce okrást o mobilní telefon. Ženu poté násilně zavedl na městské vlakové nádraží, kde ji sexuálně zneužil a vydíral. Dopustil se tedy loupeže, pohlavního zneužití a vydírání.

„Obžalovaný řekl postižené, že půjde s ním, přičemž jí chytl jednou rukou, zatímco v druhé ruce držel nůž a takto jí vedl směrem k tunelu. Z ulice U Tunelu vyšli po krátké spojovací cestě do prostoru městského vlakového nádraží, kde obžalovaný hrubými slovy přikázal poškozené, ať si klekne," uvedl v odůvodnění rozsudku soudce Zdeněk Chalupa. Dále podrobně popsal, jak ženu obžalovaný donutil k orálnímu sexu a po jeho dokončení ji vydíral, aby se neodvažovala jít vše nahlásit.

Obžalovaný odmítl vypovídat

Josef Jaroš byl k soudu přiveden z věznice, kde si odpykával čtyřletý trest za krádeže, který mu byl udělen v lednu tohoto roku. Se sklopenou hlavou prohlásil, že nebude vypovídat, a po celou dobu jednání mlčel a k ničemu se nevyjadřoval.

Státní zástupce Ivo Novák ale na vlastní žádost předložil výslech Josefa Jaroše. V něm je uvedeno, že se k činu nepřiznává: „Co je mi kladeno za vinu chápu a nežádám bližšího vysvětlení. K věci mohu uvést, že to, co je tam napsáno, jsem neudělal. Je možné, že jsem ten večer v těch místech byl, ale ten večer jsem ani žádný pohlavní styk neměl," přečetl vyjádření Josefa Jaroše Zdeněk Chalupa.

U soudu byl přečten i výslech poškozené ženy, která od Josefa Jaroše požaduje zaplatit kromě bolestného ve výši 226 052 korun, také majetkovou škodu 1 500 korun, za poškození bundy, svetru a spodního prádla. Ty obžalovaného mimo jiné usvědčily, jelikož se na rukávech nacházelo jeho sperma.

O jeho nebezpečném psychickém stavu se zmiňovaly i předložené důkazy z Psychiatrické léčebny v Jihlavě, kde se Josef Jaroš několikrát léčil ze závislosti na drogách a pervitinu.

Podle závěrů znaleckých posudků je jeho psychický stav nebezpečný: „Obviněný v době spáchání trestného činu trpěl patologickou sexuální agresivitou a sociální psychopatií. Bylo také zjištěno, že byl v inkriminované době pod vlivem pervitinu. Mohl ale rozpoznat protiprávnost svého jednání. Pobyt obviněného na svobodě je nebezpečný, vyžaduje izolaci od společnosti, to je nejlépe možné zabezpečovací detencí. Není ochoten absolvovat léčebný režim, ani na sexuologickém, ani na toxikologickém oddělení," přečetl znalecký posudek psychologa státní zástupce Novák.

Znásilnění se dopustil už podruhé

Výše trestu v sobě slučuje jak tyto trestné činy, tak krádeže, za které sedí ve vězení už od ledna. Ani znásilnění nebylo jeho první. Za to byl odsouzen už v roce 1985.

Jako polehčující okolnost se v tomto případě nedalo zmínit vůbec nic. Josef Jaroš si ve vězení za celý život odseděl už přes třicet let. Jak uvedl soudce Zdeněk Chalupa, náprava je v jeho případě nemožná: „V případě obžalovaného jsou k dispozici samá negativa a skutečnosti, které svědčí o tom, že je třeba na něj působit skutečně dlouhodobým nepodmíněným trestem odnětí svobody s cílem ochránit společnost před jeho trestnou činností."

Josef Jaroš se také vzdal práva posledního slova. Ponechal si ale osmidenní lhůtu na rozmyšlenou, zda se bude proti rozsudku odvolávat ke Krajskému soudu v Brně. Státní zástupce Ivo Novák se práva na odvolání vzdal.

ANETA HRDLIČKOVÁ