Krátce po osvobození Dobronína zřejmě došlo k násilným událostem v obci Německý Šicendorf, dnes čtvrti Dobronína. Události popisují notářsky ověřené výpovědi odsunutých obyvatel německé národnosti.

Exkluzivní svědectví poskytl Deníku bývalý obyvatel a rodák z Nových Dvorů, pětasedmdesátiletý Johann N.

„Můj strýc Franz byl někdy mezi 10. až 12. květnem 1945 zastaven policistou na cestě u obce Dobronín. Byl odveden do domku v Německém Šicendorfu. Jeho žena Katharina mu tam nosila jídlo,“ uvedl.

Dodnes Johann N. přesně neví, jaký byl další osud strýce.„Asi po týdnu jsem si všiml cestou do Nových Dvorů čerstvě navršené zeminy na prostoru asi čtyř metrů čtverečních,“ dodal.

Na žádost redaktorů Deníku označil Johann N. místo, o kterém se domnívá, že je hromadným hrobem Němců žijících v okolí.

Události popisuje také německá spisovatelka Herma Kennel ve své knize s názvem Bergersdorf. Ta se ve svých knihách věnuje soužití Němců s Čechy.

Mluví kniha pravdu?

„V této budově, přísně střežené pracovníky sklárny, bylo zavřeno asi tucet německých mužů. Byli tam vyzvednuti a spolu s jinými Němci, co byli drženi na protějším statku Merunka, pod ranami hnáni k jednomu poli před lesem ve směru na Nové Dvory,“ popisuje v knize Kennel.

„Tam si museli při silném dešti vykopat své hroby. Opilí povykující muži pak bili své oběti krumpáči a rozsekávali rýči. Kdo po těchto mukách ještě žil, byl zastřelen,“ popisuje hrůzné činy na německých obyvatelích už svobodného tehdejšího Československa Kennel. Stejnou informaci autorka uvádí i v knize Kamenná ve válečných letech 1939-1945.

Pamětníci z okolí potvrdili, že do zmíněné lokality v devadesátých letech jezdil autobus s německými turisty. Ti se podle svědectví poskytnutých Deníku na místě údajného hrobu modlili. V roce 2002 na louku cestou z Dobronína na Nové Dvory podle místních umístili pohřební věnec, ten přes noc ale někdo zničil.

Také starosta Dobronína Jiří Vlach o pověsti ví.

„Vím, co se o lokalitě říká. Jeden z místních obyvatel zde i po převratu kopal, ale nikdy zde žádné ostatky nenašel. Na místo umísťoval i svíčky a křížky ,“ řekl starosta Dobronína Jiří Vlach (KSČM). Podle něj by se minulost neměla znovu otevírat.

„Je to už několik desítek let zpět a podle mě by se měla udělat tlustá čára za minulostí a hledět spíše do budoucna,“ je přesvědčený Vlach.
V případě, že by vyšetřování potvrdilo tvrzení pamětníků, nebránil by se uctění památky obětí revolučních gard.

Písemné záznamy o událostech druhé poloviny května roku 1945 na Polensku se redaktorům Deníku nepodařilo nalézt. O případu zatím neinformovala ani média, Deník o této události informuje jako první.

Kroniky mlčí

Že se mezi lidmi traduje legenda o této události, ale dobře ví i jihlavský historik Zdeněk Jaroš. „O této události vím, mezi lidmi se o ní povídá, ale oficiálně o ní prameny nikde nemluví, proto se k ní nemohu blíže vyjádřit, nicméně se tato varianta nedá vyloučit,“ řekl Jaroš.

O odsunu Němců z osvobozeného Československa ale již prameny hovoří. „Odsun Němců z Jihlavska začal chaoticky, později dostal jakýsi řád,“ zmínil Jaroš.

Při odsunu prošlo podle Jaroše internačními tábory jenom na Jihlavsku až třicet tisíc Němců. Nejblíže Dobronínu byl přitom internační tábor ve Štokách.

Redaktoři Deníku učinili podání na Státním zastupitelství v Jihlavě. „Věc jsme podstoupili k šetření Krajskému státnímu zastupitelství v Brně,“ uvedl ve čtvrtek k dalšímu postupu okresní státní zástupce Arif Salichov.

Michal Kolařík, Miroslav Mareš