Rodiče zavražděného šestnáctiletého studenta Petra Vejvody ze Žďárska podali stížnost proti zastavení trestního stíhání Barbory Orlové. Ta má na svědomí smrt jejich syna.

Orlová byla podle znalců v době činu nepříčetná, a není tak za své činy trestně zodpovědná. Otec studenta Kamil Vejvoda si ale od samého začátku myslí něco jiného. „Měla všechno dopředu naplánované a moc dobře věděla, co dělá," je přesvědčen Kamil Vejvoda.

Stížnost rodina podala, protože chce, aby okolnosti smrti jejich syna přezkoumaly i vyšší instance.

O stížnosti by mělo v nejbližší době rozhodnout Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Jarmila Večeřová z olomouckého státního zastupitelství ve středu Deníku řekla, že jim byl předán spisový materiál a o samotné stížnosti by mělo být rozhodnuto v průběhu příštího týdne.

Informaci o stížnosti jako první přinesla Mladá fronta Dnes. Podle listu měl Krajský soud v Brně už 22. dubna rozhodnout o umístění Orlové do detenčního ústavu, ale vzhledem k podané stížnosti to nebylo možné. Soud nyní musí počkat na rozhodnutí Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.

Rodiče by si přáli, aby Orlová skončila před soudem a zodpovídala se ze svých činů a skončila na dlouhá léta ve vězení. „Společnost by měla být před takovým člověkem navždy uchráněna," poznamenal Kamil Vejvoda.

Jenže případné umístění Orlové do detenčního ústavu pro ni může znamenat až doživotní trest. Pokud by byla Orlová shledána příčetnou a skončila před soudem, doživotní trest by zřejmě nedostala. „Mám jasno, jaký trest bych v tomto případě navrhoval. Ale vzhledem k tomu, že jsem rozhodl o zastavení trestního stíhání, nemohu o tom spekulovat," řekl státní zástupce Jiří Morava s tím, že v detenčním ústavu může člověk za určitých okolností zůstat i do konce života.

„Pokud budou úřady v jejím případě schopny zaručit doživotní detenci, tak jsem všema deseti pro. Nevěřím, že by to neudělala znovu," svěřil se Kamil Vejvoda.

Rodina zavražděného studenta si především přeje, aby se už nikdy nic podobného neopakovalo a úřady více zkoumaly zdravotní stav lidí, kteří mají být z ústavní léčby propuštěni na svobodu.

Barbora Orlová vtrhla do žďárské střední školy loni 14. října, kde pobodala několik studentů a zranila policejního vyjednavače. Petr Vejvoda na místě zemřel. Orlovou policisté zneškodnili elektrickým paralyzérem.

Orlová ve škole křičela, že chce, aby ji policisté zastřelili. Už v roce 2012 zaútočila na školu v Havířově. Zraněna byla učitelka. Orlová nakonec skončila v ústavní psychiatrické léčebně. Loni v únoru byla propuštěna do ambulantního léčení.

Následky nezmizely

„Teprve před týdnem jsem se od ministra školství Němečka dozvěděl, že soud Orlovou propustil, aniž by si vyžádal znalecký posudek o jejím zdravotním stavu. Spokojili se pouze s doporučením léčebny, která o propuštění zažádala. Podle nich se prý chovala dobře a byla v pořádku," řekl ve středu Kamil Vejvoda. Podle něj by si ale odpovědní lidé měli uvědomit, co tím způsobili.

„Nejde jen o naši rodinu. Vím, že dívky, které byly napadeny, mají zdravotní a psychické problémy, takže jsou tu další nešťastné rodiny," vysvětlil Kamil Vejvoda.

Barbora Orlová zatím i nadále zůstává v psychiatrické nemocnici. Pokud by soud rozhodl o umístění Orlové do zabezpečovací detence, mohlo by to pro ni znamenat i doživotní izolaci od společnosti. Umístěna by byla do Vazební věznice a ústavu zabezpečovací detence v Brně. Podle ředitele ústavu Dušana Gáče je v současné době v detenci umístěno dvaadvacet chovanců, z toho jsou čtyři ženy. Všichni mají na svědomitý nejhorší zločiny.

Rozdíl mezi psychiatrickou nemocnicí a detenčním ústavem je především v zabezpečení proti možnému útěku. Detenční ústav je v podstatě vězení, kde chovance na rozdíl od pacientů psychiatrie střeží ozbrojená vězeňská stráž.

Podle Dušana Gáče má asi polovina chovanců ústavu předpoklady zůstat v detenci do konce života.

„Všichni chovanci musejí být jednou za rok přezkoumáni a soud může rozhodnout o jejich dalším osudu. Pokud se jejich stav zlepší, mohou být přeřazeni do mírnějšího ústavu v Opavě, kde na rozdíl od toho brněnského nemají psychiatrické oddělení. Ti, kteří mají štěstí a jejich stav se výrazně zlepšil, jsou přeřazeni do psychiatrické nemocnice," upozornil Dušan Gáč.

Od založení ústavu v březnu 2009 prošlo ústavem celkem 56 chovanců. Do Opavy jich bylo přeřazeno pětadvacet. Pouze deset se z detence dostalo do psychiatrických nemocnic.