Podle rakouského deníku Kronen Zeitung libyjské úřady potvrdily že asi deset kilometrů od města našly hroby šesti rukojmích Islámského státu - Rakušana, Čecha a čtyř Filipínců. Server Arab News ve středu informoval, že filipínské velvyslanectví potvrdilo nález hrobů čtyř unesených Filipínců.

„Moji klientku dopoledne kontaktovali úředníci z Ministerstva zahraničních a informovali ji o posunu ve vyšetřování. Sdělili ji, že to jsou zatím neověřené informace, které mohou být, ale také nemusí být pravdivé. Proto by je zatím měla brát s rezervou. Rodina stále žije v nejistotě, protože neví, co se stalo. Konečně by se chtěli dozvědět, jako to všechno bylo,“ uvedl exkluzivně pro Deník právní zástupce rodiny Jaroslav Pavlas z Velkého Meziříčí.

V Libyi zřejmě našli ostatky kuchaře Pavla Hrůzy z Velkého Meziříčí na Žďársku. Snímek je z libyjské pouště předtím, než se ztratil.
Osud uneseného kuchaře je i po roce nejasný

Rakouský deník informoval, že Čech byl spolu s pěticí dalších osob provizorně pohřben u města Darná. Rakouské ministerstvo zahraničí zprávu podle agentury APA dosud nepotvrdilo.

Pavel Hrůza v Africe pracoval pro rakouskou kateringovou firmu jako kuchař. V době únosu, který se odehrál 6. března 2015 mu bylo padesát let. Rodina ani jeho zaměstnavatel o něm od té doby neměli žádné informace.

„Stále doufám, že je naživu, ale trvá to už moc dlouho,“ svěřila se Deníku manželka uneseného Radka Hrůzová v prosinci 2018 u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou.

Tehdy to bylo vůbec poprvé, kdy o únosu svého partnera do médií promluvila. Novinářům se žena od začátku úzkostlivě vyhýbala a neposkytovala žádné interview ani vyjádření.

Prohlásit ho za nezvěstného?

Soud tehdy rozhodoval, zda Pavla Hrůzu po po téměř čtyřech letech prohlásí za nezvěstného. Žádost podala jeho manželka už 3. května 2018.

„Soud musel podle zákona nejprve zveřejnit vyhlášku s výzvou, aby se do 12. října ozvali ti, co mohou mít o pohřešovaném nějaké informace,“ vysvětlila mluvčí žďárského soudu Klára Sklenářová.

Jenže do stanoveného termínu se nikdo s novými informacemi neozval. Proto soud nařídil veřejné zasedání, které se konalo v prosinci 2018, a jehož se zúčastnila manželka pohřešovaného kuchaře a její právní zástupce Jaroslav Pavlas.

Ilustrační foto
Mezi hledanými Interpolem jsou i dva muži z Vysočiny

Soudce Miloš Helcl tehdy zkonstatoval, že o Pavlu Hrůzovi nemá od jeho zmizení Ministerstvo zahraničních věcí, jeho manželka ani nikdo jiný žádné informace, které by mohly přispět k jeho nalezení. Ministerstvo poslalo soudu zprávu, že osud uneseného muže se dodnes nepodařilo objasnit a stále se jedná o pohřešovanou osobu.

„Neměli jsme žádnou manželskou krizi, ani jsme neuvažovali o rozvodu. Manžel neměl žádný důvod opustit rodinu a nedat o sobě tak dlouho vědět,“ odpověděla Radka Hrůzová na dotaz soudu.

Na turnus odjel dříve

Ta se Deníku svěřila, že manžel odjel na turnus o několik dní dříve, protože se musel vystřídat s kolegou, který se musel vrátit kvůli zdravotním problémů.

„O tom, že by jim tam hrozilo nějaké nebezpečí nemluvil manžel ani jeho kolega,“ podotkla žena.
Informace o přepadení a zmizení manžela čerpala z médií.

„Je pravdou že za mnou přijeli pracovníci z ministerstva a policie, ti mi ale nesdělili, žádné jiné informace, než ty, které byly v médiích. Žádné zpravodajské - neveřejné informace mi nesdělili. Ani mi neřekli, zda se na ně někdo obrátili kvůli případnému výkupnému,“ uvedla tehdy před soudem žena. Ta byla rovněž v kontaktu se zaměstnavatelem manžela. Ani oni ale neměli žádné konkrétní informace o jejím muži. Ví o tom, že se v případu angažují úřady z Rakouska, protože tam mají své pohřešované občany. Ani s nimi ale není žena v žádném kontaktu.

Strážnici ve Žďáru se zaměřili na městskou hromadnou dopravu, tam to bylo bez problémů. Ilustrační foto.
Vládní nařízení: ve žďárské MHD bez problému, strážníky trápí mládež a maminky

„Poslední kontakt s našimi úřady jsem měla zhruba na konci roku 2017, takže netuším, zda pátrání nějak pokračuje,“ uvedla Radka Hrůzová. Soudu řekla, že po únosu ji byla ze strany úřadů nabídnuta psychologická pomoc, kterou rodina přijala.

Podle ní i jejího právního zástupce ale vůbec nemají informace o tom, jak po jejím muži náš stát pátral a s jakou intenzitou.
„Těžko můžeme práci ministerstva a dalších hodnotit, když má klientka neměla o průběhu vyšetřování žádné konkrétní informace. Třeba na tom dělají, ale jak to máme vědět?“ dodal Jaroslav Pavlas.

„Také nás napadlo najmout si v cizině soukromého detektiva. Vždy to bylo takové nejisté a oslovení lidé o to neměli zájem,“ dodala žena.
Soudce Helcl nakonec Pavla Hrůzu prohlásil právně za nezvěstného, což by jeho ženě mělo usnadnit komunikaci s úřady v běžném životě.

Změna zákoníku

„Když například přijde přeplatek za elektřinu, tak mám problém, aby mi ho dali. To by se mělo teď změnit,“ uvedla žena.
Podobný případ řešil žďárský soud po změně občanského zákoníku od ledna 2014 vůbec poprvé. Dřív se totiž podobné případy řešily rovnou prohlášením za mrtvého. Podle nového znění zákona ale musí být člověk nejprve prohlášen za nezvěstného a teprve poté za mrtvého.

„Řízení tohoto typu se opravdu u zdejšího soudu konalo poprvé. Člověka, který byl prohlášen za nezvěstného, lze prohlásit za mrtvého nejdříve po uplynutí pěti let počítaných od konce roku, v němž došlo k prohlášení za nezvěstného, neobjeví-li se v průběhu této doby zpráva, z níž lze usuzovat, že nezvěstný je dosud naživu,“ vysvětlila Klára Sklenářová.

Pokud se skutečně potvrdí, že jde o ostatky jejího muže, mohl by být Pavel Hrůza uznán za mrtvého dřív, než to dovoluje pětiletá zákonná lhůta a manželka tak bude moci dořešit všechny majetkoprávní i osobní záležitosti.

Ilustrační fotografie.
Při rvačce připravil muže o oko: Ujel mi autobus, vzkázal soudu, dostal pět let

Při útoku na libyjské ropné pole Ghaní 6. března 2015 radikálové hlásící se k IS unesli devět lidí. Zatímco dva muslimové z Bangladéše a také Ghaňan se ze zajetí brzy dostali, o osudu českého kuchaře Pavla Hrůzy, Rakušana a čtyř Filipínců se dosud jen spekulovalo. V září 2017 se v médiích objevilo video z laptopu příslušníků IS, které údajně zachycovalo popravu zajatců ještě v roce 2015.

Pátrání po unesených dlouho znemožňovala skutečnost, že v Libyi rozvrácené občanskou válkou se donedávna odehrávaly prudké boje. Poté, co se situace v posledních měsících uklidnila, bylo podle Kronen Zeitung možné prověřit informaci humanitární organizace Červený půlměsíc, podle níž byla těla obětí uložena nedaleko města Darná.