Čím je deska zvláštní? Píše se na ní v německém jazyce i v češtině “Památce a vzpomínce našim otcům, kteří zemřeli v květnu 1945 u Dobronína”.

Pamětní desku do místního kostela umístili v polovině devadesátých let němečtí pamětníci a potomci místních Němců. Tehdejší ždírecký starosta Miroslav Strnad Deníku událost popsal slovy: „Přijel autobus Němců, většinou starších, pamětníků té doby,” řekl Strnad.

Deska s „Budínkou“ může souviset

„Bývalého obyvatele mého domu jsem pozval k nám, uměl ještě i trošku česky,” dodal nyní šestasedmdesátiletý Strnad.

Proč Němci pamětní desku umístili právě ve ždíreckém kostele? „Jednalo se o zabité německé občany ždírecké farnosti. Někteří byli z Dobronína a někteří také ze Ždírce,” vysvětlil bývalý starosta.

„Pro dva ždírecké Němce si tehdy přijela revoluční garda. Od té doby o nich nikdo nic neví. Němce posbírali po okolních obcích a svezli je do Dobronína, myslím, že by to s případem Budínka mohlo mít souvislost,” domnívá se Strnad.

Zmizeli beze stopy

Deníku se svěřil také pamětník, který ve Ždírci konec války zažil jako třináctiletý chlapec. „Revoluční gardy si tehdy přijely pro dva místní Němce, odtáhli je do Dobronína, a odtud už se nikdy nevrátili. Kdyby je odsunuli do Německa, to by jejich příbuzní věděli, zmizeli beze stopy,” vypověděl ždírecký pamětník.

„Tehdy mi ale bylo třináct let, víc už si nepamatuju,” dodal tentýž muž, jehož jméno má redakce Deníku k dispozici, ale s ohledem na probíhající policejní vyšetřování je nemůže sdělit veřejnosti.

Pamětní desku v kostele podle něj zřejmě nechali Němci vyrobit v Čechách.

Vyšetřování případu pokračuje. Redakce Jihlavského deníku uvítá i další svědectví pamětníků nebo jejich potomků.

Michal Kolařík, Miroslav Mareš