Když je řeč o bezpečnostních kamerách, měli bychom si nejprve ujasnit, co je to vlastně kamerové vnímání. „Existují různé principy, jakým způsobem rozpoznávat z obrazu, respektive z videa. Dříve se používala technologie ,background extraction‘, to znamená, že se sledovaly pohyblivé předměty vůči statickému pozadí. Nyní jsou na vzestupu spíše technologie založené na tzv. neuronových sítích. Systém na bázi takovéto technologie se vše učí rozpoznávat na základě tisíců stovek fotografií nebo krátkých videosekvencí.

Cílem je naučit tyto neuronové sítě rozpoznávat od sebe různé objekty jako například malé dítě, různé druhy zvířat, velké a malé automobily, bicykl apod. Takto ve zkratce funguje kamerové vnímání,“ vysvětluje Vladimír Mařík mladší, obchodní ředitel společnosti CertiCon, která se zabývá výzkumem a vývojem inovativních technologií pro velké nadnárodní společnosti.

„Dnes jsou dva způsoby, jak vyhodnocovat z bezpečnostních kamer. Jedno je v reálném čase, to znamená, že vyhodnocuji to, co se aktuálně děje. Například analyzuji vstup osoby do určité zóny. Když se tak stane, systém okamžitě pošle upozornění. Nebo mohu vyhodnocovat ze záznamu, což je takzvaná forenzní analýza, kdy vyhodnocuji z již pořízených záznamů, a to je třeba velmi vhodné pro policii,“ říká Vladimír Mařík mladší.

Nikdo přesně neví, kde všude jsou

Kde všude nás sledují bezpečnostní kamery, neví přesně vlastně nikdo. Dokonce ani policie. Každopádně podle Úřadu pro ochranu osobních údajů by občan měl vždy vědět, že je monitorován kamerami. Provozovatel kamerového systému by mu to měl sdělit. Podle tiskového mluvčího Úřadu pro ochranu osobních údajů Tomáše Patáka by tak měl učinit ideálně informační cedulí umístěnou na viditelném místě.

Paták zároveň odpovídá na otázku, kdo, kromě majitele bezpečnostních kamer, se může dostat k jejich záznamům: „Právo na přístup k záznamu má i osoba, která je na záznamu zachycena, třeba pokud má pocit, že by na záznamu byl při činu vidět pachatel, který ji okradl. Jde samozřejmě jen o poskytnutí té konkrétní stopáže, kde je zachycena tato osoba. V případě zachycení protiprávního jednání pak toto právo mají orgány činné v trestním řízení.“

Ondřej Moravčík z Policejního prezidia České republiky dodává, že Policie ČR nemá automaticky přístup ke všem bezpečnostním kamerám, respektive k jejich záznamům. Nicméně tyto záznamy mohou poskytovat klíčové důkazy pro případné trestní či přestupkové řízení. „Speciální oddělení pro vyhodnocování kamerových záznamů nemáme, ale máme týmy analytiků, kteří se mimo jiné touto problematikou zaobírají. Na základních útvarech jsou však také policisté, kteří ovládají záznamové technologie a dokáží vyhodnocovat kamerové záznamy.“

Moderní kamery ochrání i majetek. Ale pozor: „Úřad pro ochranu osobních údajů žádná povolení nevydává. Instalace i následné fungování kamerového systému má být v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů. Vždy jde o dokázání důvodnosti takové instalace. Kamery by tedy neměly bezdůvodně zabírat veřejné prostranství nebo pozemky sousedů,“ říká mluvčí úřadu Tomáš Paták. Pokud vás zajímají konkrétní podmínky instalace bezpečnostních kamer, více informací k tomuto tématu je možné najít na webu www.uoou.cz

Průjezd na červenou kamera neřeší

Speciální kategorií jsou dopravní kamery. Stane se něco, když projedete na červenou a kamera to zachytí? „Kamery snímající průjezd na červenou jsou spíše ojedinělou záležitostí a informace z těchto databází nakonec končí na příslušných správních orgánech. Mnohem častější jsou kamery dokumentující veřejné dění na křižovatce, které však neřeší průjezdy na červenou. I tyto kamerové systémy jsou ve správě obce,“ vysvětluje Ondřej Moravčík.

„Záznamy dopravních kamer se například používají pro statistiky. Detekují malá či velká vozidla, chodce, a mohu z nich analyzovat například počet vozidel v určitém období. Ty informace mohou sloužit třeba k analýze při uzavírce komunikace, abych byl schopen rozpoznat, jestli provoz na komunikaci je možné obsloužit jiným nastavením objížděk a podobně,“ vysvětluje Vladimír Mařík mladší z CertiConu.

Co dělat v případě, že jste byli natočeni neoprávněně a někdo bez vašeho vědomí umístí na internet video s vámi, radí opět mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů Tomáš Paták: „Zveřejnění záznamu z kamerového systému na internetu soukromou osobou je čin v rozporu s GDPR. V takovém případě je možné podat podnět Úřadu pro ochranu osobních údajů. Je však nutné odlišovat zveřejnění záznamu pořízeného automatizovaným kamerovým systémem od videí či fotografií určité osoby pořízených třeba fotoaparátem, ruční kamerou nebo mobilem. V takovém případě by šlo o občanskoprávní spor, který našemu úřadu nenáleží.“