Jste přírodovědkyní, která se zabývá půdou. Je pro Vás snadné lidem vysvětlit, čemu se věnujete?

Nejvíc mě vždycky překvapuje, jak lidé půdu vnímají. Často ji chápou jen jako mrtvý substrát. Hmotu, do které rostliny vkládáme, aby nepadly na bok. A zároveň málokoho napadne, že by půda mohla být omezeným zdrojem, který se může vyčerpat. Setkávám se s tím, že veřejnost nejvíc překvapuje, že stav naší půdy ovlivňuje tak zásadní věci jako jsou povodně. Nebo to, jestli budeme mít v budoucnu co pít a v čem se sprchovat. Ale ani tohle uvědomění neznamená, že se člověk zamyslí nad tím, jak by mohl sám přispět k tomu, aby alespoň na své zahrádce zadržel víc vody. A to zase nejvíce překvapuje mě.

Půdu tedy máme chápat jako něco živého?

Kdybychom z půdy odstranili všechno živé, zbyde nám jen měsíční prach. Půda má svou organickou složku, která vlastně dělá půdu půdou. Tato organická složka je vším, co pochází z živých půdních organismů, jako jsou bakterie, houby, rostliny i živočichové. Patří do ní jejich žijící těla, ale i to, co je opustí, tedy jejich výkaly a slizy. A po odumření těchto organismů tvoří živou složku i jejich mrtvá těla, která se v půdě postupně rozkládají.

Takže to nejsou jen „nájemníci“ půdy, ale přímo její součást. Jaké jsou tedy funkce této živé složky našich půd?

Kdyby nebylo organické složky v půdě, půda by neměla svou strukturu. Nedokázala by zadržet tolik vody a živin. Většina živin, které bychom do ní nasypali, by se vyplavila pryč. Navíc je zřejmé, že rostlina nedokáže „spolknout“ celý list, potřebuje ho v rozložené formě. Větší zvířata, jako jsou chvostoskoci, se starají o to, aby každý uvadlý list „předžvýkaly“, tedy podrtily a předtrávily, než se do něj pustí bakterie a houby, které ho rozloží zcela. Teprve tak se živiny dostanou do půdy a dosáhnou na ně rostliny v zemi. Ona organická složka zahrnuje nějakých 5 % půdy, a z tohoto množství jen půl procenta tvoří živé organismy. Z většiny to jsou bakterie. Jde tedy o zvířata miniaturních rozměrů, ale s obrovským významem.

Organická složka z našich polí ale ubývá. Co když půda řekne dost? Přijde den, kdy už jednoduše nic nesklidíme?

Půda se vyčerpává a své vlastnosti ztrácí. Ten pokles je postupný, do velké míry to nahrazujeme chemií a umělými hnojivy. Ale důsledky svého počínání každoročně cítíme. Častěji nás trápí povodně a zároveň pravidelně řešíme nedostatek vody. Obojí je z velké části způsobeno špatnou strukturou půdy. Vodu půda nedokáže zadržet, srážky se rychleji dostávají do koryt potoků a řek a jsou odváděny z krajiny pryč. To na jedné straně působí nedostatek vody v půdě a na straně druhé povodně v nížinách. Ten kolaps neznamená, že bychom v důsledku vyčerpání půd z roku na rok najednou neměli žádnou úrodu. Spíš si myslím, že toho kolapsu jsme již svědky.

Zdroj: Youtube

Půdy na Vysočině se také neustále okyselují. Proč se tomu tak děje?

Na Vysočině, jsou půdy přirozeně náchylnější k okyselení, mají nižší schopnost vyrovnávat pH. Ale okyselení půd je bohužel trendem v celé České republice. Důvodů je mnoho. Intenzivní zemědělství se snaží procesy urychlovat, proto místo statkových hnojiv používá průmyslová, nezařazuje meziplodiny k zaorání. Dostatek zdravé organické hmoty nejen posiluje strukturu půdy, ale působí na ni také zásaditě, protože váže vápník.

Jaký vliv může mít okyselení půd na půdní organismy?

Například většina žížal je na kyselost půd citlivá. Žížaly plní nezastupitelnou roli v míchání půdy a vynášení některých živin zpět k povrchu. Mají vliv na vsakování vody, udržování struktury půdy a její provzdušnění. Bez nich by půda vypadala úplně jinak.

Je zde nějaká naděje na zlepšení stavu půdy?

Ano. Existují přírodě bližší zemědělské postupy, které jsou pro půdu a její obnovu nejen nadějí, ale i řešením. Problém je nedostatek vůle – jednak politické, ale také vůle samotných farmářů. Je jasné, že veřejnost nemá motivaci kupovat místo standardních potravin bio produkty, které jsou však při stávajícím nastavení výrazně dražší.

Který z půdních organismů je Váš oblíbený?

V oblíbenosti to u mě na celé čáře vyhrávají želvušky. Ve svém výzkumu se snažím jejich význam pro půdu mapovat. Zejména v současné době, kdy je půda vystavována tolika nepříznivým vlivům, vykazují želvušky značný potenciál. Ony si s totiž poradí s každým nepříznivým vlivem. Pokud není něco v pořádku, dočasně pozastaví své životní funkce a počkají třeba i několik let než se podmínky zlepší. Představte si, že by se vám zastavilo srdce, stala se z vás mumie a později by stačilo namočit vás vody – hned byste ožili a vesele pokračovali v životě. Želvuška tohle dokáže. Za maskota si ji vybral Projekt Živá půda od Nadace Partnerství, který pomáhá zlepšovat kvalitu půdy. Vitálnějšího maskota si neumím představit!