Předchozí
1 z 8
Další

FOTO 7.Zdroj: archiv Jakuba Svobody

To, k čemu se vždy dostanu, je muzika. Ta mě baví nejvíce, jen stále nemohu přijít na to, co budu v životě dělat (smích). Vzhledem k situaci s koronavirem nehraji teď nikde, za normálních okolností svůj hudební čas věnuji především kapele The Shots. Dále souborům v ZUŠce, občas se ukáži v dechovém souboru Tutti. Na ZUŠ jsme také založili žesťový kvartet TRP-TRB (trumpety-trombony) Dostal jsem se i do místní dechovky Lučanky a když je někde potřeba zahrát, rád se připojím.

FOTO 1.Zdroj: archiv Jakuba Svobody

Poslední dobou se hodně zabývám rekonstrukcí našeho domečku. Na fotce pokládám podlahu. Snažím se dělat hodně věcí sám nebo s pomocí příbuzných a známých, abych se něco naučil a také proto, že mě to baví. Myslím si, že když si člověk něco vybuduje „sám“, váží si toho jinak, než když vše dostane na „zlatém podnosu“.

FOTO 2.Zdroj: archiv Jakuba Svobody

Kdybych měl vybrat něco, co se nám opravdu povedlo, mohla by to být výměna starých stropních trámů za nové. Nebo by to mohl být třeba obklad zdi, kde mi ze začátku pomohl známý zedník a potom jsem už pokračoval sám. Jsem také moc rád, že pěkně sedí podlaha, kterou na fotce pokládám. Ale bylo toho hodně, jsem rád, že se mi povedlo nahodit hrubou omítku maltou.

FOTO 3.Zdroj: archiv Jakuba Svobody

Když už zbude čas, nebojím se zkusit něco i v kuchyni (úsměv). Před Vánoci jsem zdobil perníkovou chaloupku, kterou jsme pekli se ženou.

FOTO 4.Zdroj: archiv Jakuba Svobody

Jsem pro každou srandu. Rádi s manželkou cestujeme a poznáváme nová místa, toto je v Itálii na jihu, na poloostrově Gargano. Vzala nás tam moje teta, která nás provedla všemi okolními historickými městy. Byla to krásná dovolená.

FOTO 5.Zdroj: archiv Jakuba Svobody

S manželkou rádi cestujeme i po Česku. Snažíme se žít normální rodinný život. Letos jsme se podívali do přírody, například do Beskyd, přes léto jsme cestovali po hradech, zámcích i městech, byly to pěkné výlety.

FOTO 6.Zdroj: archiv Jakuba Svobody

Další mojí zálibou jsou historická auta, vlastním Trabanta, a také se mi moc líbí styl oblékání z první půlky minulého století. Tato fotka je pořízena ze svatby, na které jsem dělal řidiče novomanželům.

FOTO 8.Zdroj: DENÍK/Martin Singr

Kvůli letošním opatřením jsme do poslední chvíle nevěděli, jak to bude se zpěvem na půlnoční mši (od října jsem tajně doufal a věřil, že to nedopadne jako v půlnočním království) a vše jsme se dozvěděli, myslím, jen týden dopředu. Bylo to náročné. Pro mě bylo asi nejhorší, že jsem mohl oslovit jen pět lidí z našeho sboru, naštěstí jsem to udělal. Všechny, které jsem oslovil, mi na to kývli s radostí. Já jim věřil a myslím, že se nám to povedlo. Nějaká chybka tam byla, ale s tím já počítám vždycky, nejsme neomylní, jsme amatéři a děláme to rádi. Se zpěváky jsme se sešli jen dvakrát, ale na dvě, možná dvě a půl hodiny. Cvičili jsme i na nástroje, čemuž jsme také věnovali dvě zkoušky. To vše během týdne před Vánoci. Lidé říkali, že se jim to líbilo, byli rádi, že po dlouhé době opět slyšeli v kostele zpěv, a my jsme byli rádi, že jsme mohli zkrášlit vánoční bohoslužby.

Když jsem byl osloven zrovna v tuto dobu, tak bych rád všem závěrem popřál mnoho dobrého do nového roku, pevné zdraví, hodně úsměvu, optimismu, radosti ze života a hlavně lásky, kterou potřebujeme všichni dostávat, ale i dávat.