Když se z prázdnin vrátí do školy i odpočatý covid

Nouzový stav na jaře byl těžkou zkouškou pro učitele, děti i rodiče. Pak přišel konec školního roku, prázdniny a s nimi uvolnění. Ale s koncem prázdnin se situace opět zhoršila, jsou tu zase restrikce, které vyústily v nouzový stav, a opatření se stále mění a zpřísňují. Všeobecná nálada člověka přiměje vzpomenout si na s Cimrmanovou „frustrační kompozicí“, v níž prvek očekávání střídá prvek zklamání.

Vláda zavře divadla, kina i posilovny. Omezení čeká také hospody a školy

Zdroj: deník„Už od konce prázdnin lze z reakcí mnoha učitelů, ředitelů škol, ale i rodičů dětí a samotných žáků pozorovat známky rozčarování, nejistoty a až úzkostných stavů nad tím, co je čeká či spíše nečeká,“ říká Galina Jarolímková. „Nejhorší je nejistota z toho, že byli na něco zvyklí, na něco spoléhali, a najednou nic z toho neplatí. Vše už je dlouhé a světlo na konci tunelu v nedohlednu. Fakt, že stoupá i počet infikovaných dětí, u nich může zvyšovat strach a obavy. Už kvůli nim bychom tedy měli zachovat klid a nepodléhat hysterii. Situaci nedramatizujme, ale ani nezlehčujme.“

Protiepidemická opatření a třídy či celé školy v karanténě - ke slovu znovu přichází distanční a domácí výuka. Jak se na tyto náhradní cesty dívá dětský psycholog? „Určitě je velký rozdíl mezi distančním studiem u dítěte na prvním stupni ZŠ a středoškolákem. I když nelze obecně říct, kdo to zvládá lépe a kdo hůře. U dětí na ZŠ je velká část výuky přehozena na rodiče dětí. Je zde potřeba určitá dávka spolupráce mezi rodiči a školou,“ zdůrazňuje psycholožka. Podle ní by menší děti neměly PC výukou trávit víc než 3 hodiny času v kuse. 

Více se dočtete v sobotním magazínu Víkend, který je součástí regionálních Deníků.

Češi marně shánějí dětské psychology. Medici jsou bez motivace, rodiče v koncích

Co dalšího se dočtete v magazínu Víkend?

- Zdraví: Boj s epilepsií
- Na co se kouknout v televizi
- Fotoalbum: Na hřiby s kosou