Kliknutím zvětšíteSami zahrádkáři přitom v uplynulých letech často přecházeli od pracného pěstování zeleniny k okrasným květinám a trávníkům, na nichž tráví volný čas. „Česko už není národem Přemka Podlahy, nicméně rostoucí ceny potravin pěstování zeleniny opět oživují,“ uvedl zemědělský analytik Petr Havel.
Produkce z vlastních zahrádek u rodinných domů, chat či v zahrádkářských koloniích přitom může pokrýt velkou část spotřeby potravin mnoha rodin. Statistika se nevede, ale podle Havla může jít nejméně o desetinu celkové spotřeby. A možnosti přilepšit si vlastním ovocem a zeleninou nejsou vyčerpány, vždyť v některých dobách šlo až o 30 procent. „Podle mě se pěstování ovoce a zeleniny na zahrádkách ještě rozšíří,“ tvrdí Havel.
Nejde jen o venkov. Na volných pláccích či vnitroblocích ve městech již několik let vznikají komunitní zahrady. Podle Radky Pokorné ze sdružení Kokoza, jež jejich zřizování podporuje, jich je po celém Česku přes 140. Především v Praze. "Potenciál, aby takováto zahrada vznikla, je tam, kde je hodně bytů bez vlastních pozemků a kde žijí rodiny s menšími dětmi či senioři," uvedla Pokorná. A co tam lidé pěstují? Obvykle bylinky, jahody či salát, ale také rajčata, cukety a dýně.
Někde k zahrádkaření stačí pár metrů čtverečních ve vnitrobloku a několik vstřícně naladěných sousedů. Jako třeba v pražské Libni, kde na třech záhonech prospívají právě rajčata a cukety. Stará se o ně sociální geografka Michaela Pixová. Ji i další městské zahrádkáře ale omezuje stísněný prostor. "Kdyby všichni v domě chtěli pěstovat, což nechtějí, tak by se to tam vůbec nevešlo," posteskla si Pixová. Městští obyvatelé již podle ní totiž často ztratili kontakt s přírodou. "Máme tam i ‚špendlíky‘. Plodí výborné mirabelky, ale marmelády si z nich dělá jen pár z nás. Ostatní si radši koupí ovoce ze supermarketu," odtušila.
Podle analytika České zemědělské univerzity v Praze Tomáše Maiera jsou v celkové produkci ovoce a zeleniny výpěstky takových zahrádkářů jen zcela zanedbatelné. "Navíc je to sezonní záležitost, nanejvýš si člověk vypěstuje pár ředkviček nebo rajčat, má je třeba tak na měsíc," podotkl Maier. Komunitní zahrady podle něj mají přesto důležitou společenskou funkci jako místa setkávání, kde se děti leccos dozvědí o přírodě.
Podpoř svého sedláka
U některých z nich si zájemci o zdravé potraviny "s příběhem" navíc mohou skutečně nakoupit ovoce a zeleninu v bio kvalitě. Jak je to možné? Zapojují se do takzvaného Komunitně Podporovaného Zemědělství. Spojí se s konkrétním farmářem, nejlépe z nepříliš vzdálené lokality, a garantují mu odbyt jeho produkce. Sdružení „KPZ koalice“ registruje přes osm desítek takovýchto komunit, do nichž se po celém Česku sdružuje zhruba pět tisícovek spotřebitelů. Zásobuje je asi 30 farmářů.
V sezoně si tak může člen komunity třeba co týden odnést desetikilovou přepravku s bramborami, zeleninou a ovocem, někdy třeba i vajíčky, mlékem či máslem. "Většina zemědělců to nastavuje tak, že týdenní podíl by měl stačit čtyřčlenné rodině, aby měla velmi pestrou stravu," vysvětlila Alena Wranová z KPZ koalice. Tyto potraviny jsou sice dražší, zhruba jako na farmářských trzích, ale rolníci garantují kvalitu. "Neplatíte přeprodej potravin ani transport přes několik logistických center. Peníze jdou přímo do konkrétní farmy, kterou navíc můžete odměnit za ekologický přístup k zemědělství," dodala Wranová.
3
1
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
