Ruská agrese vůči Ukrajině přináší i příliv uprchlíků z této země. Jak se k tomu váš svaz staví?
Zcela podporujeme českou vládu ve všestranné snaze zachovat nezávislost Ukrajiny. Jsme si vědomi, že ukrajinská menšina v České republice je jedna z největších. Krize se ovšem může v tomto směru vyvíjet dvojím způsobem. Jednak mohou přicházet ve větším počtu uprchlíci před válkou. V tomto smyslu jsme už nabídli vládě spolupráci při hledání cest ke snazšímu získávání víz i s integrací rodinných příslušníků. Může se ale také stát, že se naopak spousta Ukrajinců bude chtít vrátit, nebo bude povolána k obraně země. To by mohlo představovat značný výpadek pracovních sil.

Jsou na integraci připraveny i tuzemské školy, které se velmi potýkají s výukou dětí cizinců, na niž nemají prostředky ani učitele?
Studovala jsem sociální práci a kdysi jsem pracovala v poradně pro uprchlíky. Tehdy jsme se potýkali s uprchlickou vlnou lidí, kteří utíkali před Tálibánem z Afghánistánu a před válkou v bývalé Jugoslávii. Byla tu i počerná vietnamská menšina. Česká republika měla poměrně dobře vypracované integrační programy včetně výuky češtiny či podpory bydlení. Podle mé zkušenosti jsou děti cizinců především ze slovanského prostředí s mírnou podporou schopny se rychle a dobře češtinu naučit.

Státní maturity. Ilustrační snímek
Změna ve školství? Žáci by mohli získat dvě různé maturity, navrhují odborníci

To jistě, ale pak u maturit propadají, protože nezvládnou písemný projev.
Nesouhlasím. Například druhá vietnamská generace dosahuje ve studiu skvělých výsledků i u maturity. Samozřejmě podpora je nutná, ale nemusíme vymýšlet kolo, původní integrační programy, zejména podpora výuky češtiny byly velmi kvalitní.

Už minulá vláda deklarovala, že bude všestranně podporovat získávání praktických dovedností žáků přímo ve firmách. Daří se to?
Je to jedna z našich dlouhodobých priorit. Usilovali jsme o zavedení dobrovolné duální větve, a to společně s kraji, Hospodářskou komorou a ministerstvem průmyslu a obchodu. Po počátečním váhání s tím souhlasilo i ministerstvo školství a začalo pracovat na konkrétních návrzích. Bohužel do toho vstoupil covid. Velmi příjemně nás překvapilo, že se tento moment dostal do programového prohlášení Fialovy vlády. Pan ministr Gazdík nás informoval, že legislativní předloha by měla být připravena do konce roku.

Znamená to, že by se veškerá praktická výuka měla odehrávat ve firmách?
Nelze plně převzít modely, které fungují například v Německu, Švýcarsku, nebo i na Slovensku. Od roku 2017 pilotujeme duální principy, s čímž jsme začali v Moravskoslezském kraji. Mělo by to být na dobrovolné bázi, která žákům umožní uzavřít smlouvu s firmou, jež bude garantovat splnění určité části jejich vzdělávacího programu. Naší ambicí není většinový systém, ale do deseti let bychom chtěli takto vzdělávat čtyři procenta všech žáků středních odborných škol, u učebních oborů deset.

Praktická výuka by tedy z učilišť zmizet neměla?
Ne, takovou ambici nemáme.

Think-tank Univerzity Karlovy Vzdělávání 21 představil návrh nové maturity, která by se měla rozdělit na studijní a profesní. Žáci odborných škol by neskládali společnou část zkoušky, ale jen profilovou včetně absolventské práce. Co na to říkáte?
Dlouhodobě zastáváme názor, že z hlediska zachování kvality středoškolského vzdělání je třeba zachovat část zkoušky, která bude garantovat nepodkročitelnou úroveň znalostí a vědomostí.

Takže s dvoukolejní maturitou nesouhlasíte?
Ne, protože nejsme přesvědčeni o účelnosti tohoto návrhu. Nemyslíme si, že touto cestou bychom měli řešit neúspěšnost žáků u maturit. Pro firmy by to bylo nesrozumitelné, protože maturita absolventů odborných škol by měla jinou hodnotu než u gymnazistů.

Bohumil Kartous
Bohumil Kartous: Učme dějepis naopak, ode dneška k pravěku

Proč si myslíte, že by třeba seřizovači strojů nebo kadeřnice měli být v české literatuře, matematice či cizím jazyce stejně dobří jako žáci, kteří chtějí pokračovat ve studiu na vysoké škole?
To by bylo na dlouhou debatu o celé koncepci maturity, ale její rozdělení podle nás nepřispěje ke snížení počtu neúspěšných maturantů. My navrhujeme, aby už během studia bylo možné získat nějaký certifikát o profesní zdatnosti, třeba na základě národní soustavy kvalifikací. Ten by zaručil, že i neúspěšný maturant by získal kvalifikační předpoklad pro zaměstnání na konkrétní odborné pozici. Avšak státní maturita pro nás představuje nezpochybnitelnou garanci dosažení určitého stupně vzdělání. Pro zaměstnavatele je to důležitý doklad.

Svaz průmyslu a dopravy ČR tedy doporučuje zachovat společnou část maturitní zkoušky pro všechny typy škol?
Ano, úroveň znalostí by ověřily didaktické testy a vše ostatní by zůstalo na profilové části zkoušky. Dodávám, že my bychom přivítali i povinnou matematiku.